Jméno: Vývoj české poezie po roce 1945
Přidal(a): sliwkova.svetlana
Společensko-historické pozadí
- května 1945 – konec 2.světové války
- poezie má v rámci literární výpovědi své specifické postavení
- dokáže nejživěji reagovat na proměny kulturního povědomí a cítění
- básnické obrazy dokáží asi nejlépe vystihnout životní pocit člověka jakožto jedince
- po skončení 2. světové války je pro poezii psanou a vydávanou charakteristická nejednotnost a názorová diferencovanost
- poezie měla na co navazovat – okupace sice umlčela činnost publikační, ale nedokázala tvorbu úplně omezit
- vycházely nejen verše psané za okupace, ale stejně velkým impulsem pro nové básně byla spontánní odezva na osvobození, k němž patří tyto sbírky:
Vladimír Holan – Dík Sovětskému svazu, Panychida, Rudoarmějci
Marie Pujmanová – Radost i žal
Vítěslav Nezval – Historický obraz
Jaroslav Seifert – Přilba hlíny
Jan Zahradníček – Stará země, La Saletta
František Hrubín – Chléb s ocelí, Jobova noc
Vilém Závada – Povstání z mrtvých
František Halas – Barikáda
- vyznačují se velkým patosem, je chápána jako „monument“, snaží se zachytit dějiny národa v posledních letech a vzdává hold osvoboditelům
- setkáváme se s vypjatou expresivitou výrazu, ale i dokumentaristickým charakterem
- mnohdy ustupuje do pozadí estetická rovina díla – je nahrazována politickou aktuálností a jakousi podvědomou snahou oslovovat ohromujícími dojmy co nejširší spektrum čtenářů
Spisovatelé reagující na konec války
Jaroslav Seifert
- první a dosud jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984)
- domovem básníkova mládí byla pražská čtvrť Žižkov
- spoluzakladatel Devětsilu
- jako publicista začínal v Rudém právu
- podílel se na tvorbě avantgardních časopisů Disk a Pásmo
- v roce 1949 novinářské činnosti zanechal, potom překládal Bloka, Apollinaira
- od roku 1950 se věnuje výhradně literární činnosti
- těžká choroba pohybového ústrojí mu znemožňuje významnější tvůrčí práci
- získal si velkou autoritu => předseda sjezdu Svazu československých spisovatelů
- díla:
1) Doba okupace
Světlem oděná – verše se obracely ke zdroji naděje, lidské existenci=> k Praze
Kamenný most – protiokupační poezie
Vějíř Boženy Němcové – sbírka napsaná ke 120. výročí spisovatelčina narození
2) Poválečné období
- obrací se ke vzpomínkám z mládí, k motivům české krajiny a domova, k některým postavám české kultury
Šel malíř chudě do světa – inspiroval ho Mikoláš Aleš svými obrazy
Píseň o Viktorce – inspirace dílem Boženy Němcové
Maminka – sbírka vzpomínek na maminku, plných lásky vůči ní a světu, který ho v dětství obklopoval
Přilba hlíny – popisuje květnové povstání a boj lidu za osvobození
3) Období 60. let
- zásadní změna v Seifertově tvorbě přišla po desetileté odmlce způsobené těžkou chorobou, píše reflexivní lyriku, jeho výraz zdrsněl, používá nerýmovaný verš
Koncert na ostrově
Halleyova kometa
Odlévání zvonů – motivy vzpomínek
4) Období 70. a 80. let
Všecky krásy světa – kniha vzpomínek
Morový sloup – je to smutná, až trpká poezie, reagující na události kolem roku 1968
Deštník z Piccadilly
Býti básníkem
- narodil se v Biskoupkách u Třebíče, studoval na gymnáziu, krátce práva a následně filozofii
- působil jako spisovatel z povolání, experimentoval ve všech literárních formách
- inspirace: zážitky z dětství, obraz vesnice i zaujetí velkoměstem, civilizací
- členem Devětsilu, působil v Osvobozeném divadle
- díla:
1) Za okupace
Matka Naděje – vztah k matce, rodné zemi, domovu, obrovská míra vlastenectví
Pět minut za městem – výraz odporu k okupaci
2) Dramatická tvorba
Manon Lescaut – divadelní hra je oslavou českého jazyka
- tato skupina vznikla již během okupace; sehrála v české poezii tohoto období velice významou úlohu
- skupina literátů a výtvarníků, jejíž členové se snažili najít ve své tvorbě smysl lidské existence, snažili se porozumět světu, v němž žijí
- pojmenovávali skutečnosti přímo, neužívali metafory, zaznamenávali banální každodennosti všedního dne, periferie měst i životů, často se stavěli do role svědka chladně zaznamenávajícího okolní svět
- piší o civilní poezii s motivy moderního velkoměsta
- odmítali lyrismus dojmů a nálad
- rok 1948 pro ni znamenal konec činnosti, protože I. Blatný emigroval a J. Kainar nacházel inspiraci v jiných oblastech
- představitelé: Ivan Blatný, Jiří Kolář, Josef Kainar, Jindřich Chalupecký, Jan Hanč
Ivan Blatný
- básník
- po určitý čas byl předním představitelem Skupiny 42
- své první verše psal již na brněnském klasickém gymnáziu
- jeho pěstounkou se stala babička ze strany matčiny
- v roce 1948 odchází do Británie, od poloviny 50. let zde byl hospitalizován v psychiatrické léčebně
- pouhou náhodou jedna z tamějších ošetřovatelek uměla česky, a tak verše, které básník psal a které ostatní ošetřovatelé vyhazovali, začala schovávat a posílat do torontského nakladatelství Sixty-Eight Publisher
- díla: Tento večer
- básnická sbírka v duchu poetiky Skupiny 42
- faktické údaje, útržky hovorů i úlomky snů
Hledání přítomného času
- sbírka básní reagující na konec války, meditativní básně
Melancholické procházky
- o rodném Brně, vyjadřuje své pocity marnosti a nostalgicky vzpomíná
Stará bydliště, Pomocná škola Bixley
Jiří Kolář
- básník, výtvarník, umělecký teoretik, překladatel, hlásil se ke Skupině 42
- jeho tvorba je zaměřena především na „běžného“ člověka, s jeho pocity a starostmi, ke svým básním často vytvářel koláže
- v roce 1980 byl nucen emigrovat a nebyl mu povolen návrat z ciziny domů, žije v Paříži
- dalšími charakteristickými rysy ve své tvorbě je monumentalizace všednosti, zobrazování odpudivých stránek života
- díla: Limb a jiné básně, Ódy a variace
- sbírky vyjadřují kritický vztah k poezii meziválečné avangardy
Dny v roce, Roky v dnech
Vršovický Ezop
- pojednává o tématu lidské krutosti
- v části Černá lyra je popsaná lidská podlost od dob koncentračních táborů zpětně až po starověk
Básně ticha – vizuální poezie
Očitý svědek, Prométheova játra
- básnické sbírky z 50. let (vyšly až v roce 1990)
- jsou založeny na autentickém obrazu každodennnosti, který přerůstá v mýtus novodobé civilizace
Josef Kainar
- básník, dramatik, autor poezie pro děti, od roku 1947 spisovatel z povolání
- byl ovlivněn Skupinou 42 a skupinou kolem časopisu Květen
- symbol mladé poezie a dobových pocitů
- poezie má 2 vrcholy: v počátcích tvorby a v 60 letech, 50. léta nejlépe vypustit
- díla: Příběhy a menší básně
- cynismus a absurdity života ve válce
Veliká láska, Český sen
- svět krutý, nelítostný, nemilosrdný, pocit absurdity a odcizení
- sbírky z 50. let poznamenané dobou, schematismus
Nové mýty
- básnická sbírka várazně ovlivněná Skupinou 42, ironie a sarkasmus
- obsahuje báseň Stříhali dohola malého chlapečka
Člověka hořce mám rád, Lazar a píseň, Osudy, Moje blues
František Hrubín
- básník, dramatik, zakladatel moderní poezie pro děti u nás
- tvoří jakýsi mezičlánek mezi generací proletářské poezie, poetismem a básníky začínajícími za války jako Skupina 42
- zpočátaku byl ovlivněn spiritualismem, později poezie nabývá stále více na písňovosti a formy modlitby
- díla: Včelí plást – modlitba a dva cykly znělek
Říkejte si se mnou – knížka pro děti
Stalingrad
- básnická skladba, v níý jde o střetnutí dobra a zla, součást sbírky Chléb s ocelí
Jobova Noc – poema, mezi biblické symboly je zakomponována myšlenka na Čechy a jejich utrpení
Hirošima
- sbírka upozorňuje na nebezpečí nové války
Srpnová neděle, Křišťálová noc – divadelní hra
Romance pro křídlovku
- básnická skladba o lásce a smrti, které se prolínají ve dvou rovinách, smyslná láska a omamné okouzlení, smrt jako dovršení života a pmrtí mladé dívky
Zlatá reneta – básnická próza
Černá denice, Lešanské jesličky – motivy života, smrti, vzpomínání a snů
Skupina Ra
- vznikla za okupace
- členové surrealistického hnutí, ale odlišovali se nedůvěrou k čistému psychickému automatismu
- promyšlená kompozice a tvárné úsilí
- představitelé:
Ludvík Kundera
- literární kritik, básník, dramatik a překladatel
- díla: Živly v nás, Klínopisný lampář, Letní kniha přání a stížností
Zdeněk Lorenc
- autor surrealistických sbírek Vodnář v blížencích, Plavba
Ohnice
- literární skupina vytvořená kolem Kamila Bednáře, která svám způsobem dovršovala svou aktivitu z předchozích let, vznik za okupace
Květňáci
- básníci se seskupili kolem časopisu Květen
- poezie všedního dne → pozornost obrátíla k světu každodennosti
- verše můžnou sklounout do pouhé popisnosti, či přílišného lpění na detailu
- v každém ohledu je „poezie všedního dne“ nepatetická, prostá, racionální
Miroslav Holub
- básník, je snad nejvýraznějším představitel skupiny čsp. Květen
- jeho básnický projev je velmi úsporný, vyhýbá se rýmu a rytmu, přináší do poezie svět
vědy, sám vystudoval medicínu, pracoval jako lékař - uplatňoval vědecká pohled na svět
- díla: Denní služba
- básnický debut, odpovídá programu „květňáků“ zobrazit všední den
Achiles a želva, Slabikář, Kam teče krev, Ačkoli, Beton
Anděl na kolečkách, Žít v New Yorku – reportáže z USA
Tři kroky po zemi – zápisky z běžné lékařské praxe
- herec, režisér, básník, prozaik, autor několika historických románů
- setkáváme se s relativizmem a nedůvěrou
- tvorba vzniká v ovzduší skupiny časopisu Květen, je intimní a romantická
- díla: Svět náš vezdejší, Venuše z Mélu, Hvězda Ypsilon
Tovaryšstvo Ježíšovo – historický román z období proti reformace
Kuře na rožni – his. román o herci a tulákovi z dob napoleonských válek
- básník, pracoval v nakladatelství Mladá fronta a v rozhlase
- v prvních sbírkách je ovlivněn komunistickou ideologii, později sbírky s roustoucími pocity existancialními úzkosti
- v době normalizace nesměl publikovat
- díla: Český orloj – 12 dílů
Tanec smrti aneb Ještě Pámbu neumřel
Miroslav Florian
- básník a redaktor, člen skupiny Květen
- díla: Cestou k slunci
Blízký hlas, Otevřený dům, Závrať, Iniciály, Modré z nebe – poezie všedního dne
Záznam o potopě, Ticha pošta
Host do domu
- svou činnost začala literární skupina kolem brněnského časopisu Host do domu
- název podle sbírky Folknera
- představitelé: Oldřich Mikulášek, Jan Skácel
Jan Skácel
- pocházel z učitelské rodiny, během války byl totalně nasazen v Rakousku, odklízel trosky, pohřbíval válečné oběti, pracoval v továrně
- od roku 1948 působil jako redaktor kulturní rubriky brněnského komunistického deníku Rovnost
- v letech 1963 – 1968 působil jako šéfredaktor měsíčníků Host do domu
- roku 1970 byl vyloučen z KSČ a posléze postižen zákazem publikování
- jeho sbírky vycházely v samizdatu a cizině
- díla: Kolik příležitostí má růže, Co zbylo z anděla, Hodina mezi psem a vlkem, Smuténka, Metličky
Jak šel Brousek na vandr, Pohádka o velikém samovaru – knížky pro děti
Kdo pije potmě víno, A znovu láska, Třináctý bílý kůň, Jedenáctý bílý kůň
Oldřich Mikulášek
- básník, ovlivněn Skupinou 42 i tvorbou Františka Halase
- léta poznamenána dobovou poetikou s pocitem radosti ze života, budovatelský optimismus
- v 70. letech nemohl svá díla vydávat, jeho díla vycházela samizdatem v Petlici a odtud se dostávála do světa
- díla: Pulsy, Horoucí zpěv, Divoké kačeny, Krajem táhne prašivec, Ortely a milosi, Svlékání hadů,
Agogh, Šokovaná růže, Čejčí pláč
Česká „beat generation“ – básníci pocitů generace 60. let
Václav Hrábě
- autor poezie ovlivněné poetismem, beatníky, jazzem, která oslovila především mladší generaci
- na střední škole založil Hrabě dixielandovou kapelu, hrál na klarinet, saxofon, zájem zaměřil na jazz
- po dokončení pedagogické fakulty vystřídal nejrůznější zaměstnání, ale nakonec se stal učitelem
- své verše publikuje v časopise Tvář, píše reportáže, rukopis jeho hry Margot se ztratil, povídka Horečka vychází v revue Divoké víno roku 1967
- na podzim roku 1965 umírá nešťastnou náhodou na otravu plynem
- díla: Stoptime (Blues v modré a bílé)
Blues pro bláznivou holku
Ivan Diviš
- básník, těžce nesl život v emigraci
- po vyloučení z vysokoškolských studií pracoval dlouho jako dělník, v 60. letech působil jako nakladatelský redaktor
- od roku 1969, tedy již v exilu, působil v rozhlasové stanici Svobodná Evropa v Mnichově
- díla: První hudba bratřím – navazuje na skupinu Ohnice
Uzlové písmo, Rozpleť si vlasy, Deník molekuly, Morality
Sursum – směřuje ke spiritualitě
Thanatea
- básnická skladba je dialogem se smrtí, na způsob baroka
Odchod z Čech
- jeho pocitu jako exulanta
Teorie spolehlivosti – deníkové záznamy
- básník a překladatel, původním povoláním výtvarník keramiky
- publikuje v Mateřidoušce a zahraničních periodikách
- verše obsahují četné kontrasty (np. vysoké se setkává s nízkým atd. )
- jednotlivé texty jsou buď prostými záznamy situací, nebo i jejich reflexemi
- díla: Zimohrádek, Doupě latinářů
Vilém Závada
- je básníkem Ostravska, a člení se do poezie rodného kraje
- díla: Panychida, Siréna – svět hornické a hutnické práce
Cesta pešky, Hradní vež
- sociální témata, reakce na společenskou situaci
Povstání z mrtvých, Polní kvítí
Skupina Rudého práva
- poezie oslavující poválečnou dobu a politické osobnosti – Ivan Skála
Mladá generace
- básník rozporného vidění světa
- díla: Ráno moudřejší večera, Napjatá struna, Anonymní múza, Okurková sezóna, Ptákoviny
Písničkaří
- písničkář a básník, velmi rychle se proslavil písněmi vyjadřujícími protest, zoufalství vyvolané událostmi roku 1968
- od roku 1969 žil v Mnichově
- alba: Bratříčku, zavírej vrátka, Rakovina, Maškary
- pásničkář, básník, prozaik
- od roku 1978 žil v emigraci v Nizozemsku
- proslul jako interpret protestsongů, inspirován moravským folklorem
- alba: Stůj, břízo zelená, Minulost mává nám, Vandrovali hudci – alba
Klíč pluhu – verše
Požár v bazaru – fejetony
Jaromír Nohavica
- písničkář a básník, debutoval roku 1985
- píše texty příběhové, ale také introspektivní, zajímají jej vztahy společenské i intimní
- alba: Darmoděj, Mikymauzoleum, Divné století, Moje smutné srdce, Babylon
