Kniha: Zánik samoty Berhof
Autor: Vladimír Körner
Přidal(a): Jan9
Zánik samoty Berhof (1973)
Obecná charakteristika lit. díla
- Epika (baladické rysy)
- Novela (středně dlouhý nebo kratší lit. žánr; zachycuje pouze jednu dějovou linku; uzavřené, poutavé vyprávění; zakončeno pointou; Boccaccio)
- Česká literatura druhé pol. 20. stol. (1973). Druhá vlna literatury věnující se válce (více realistická, nahlíženo s odstupem)
Organizace jazykových prostředků
- Poutavý vypravěčský styl; dynamiky docílil pomocí kratších vět a velkého množství přímých řečí; nevěnuje se zbytečným detailům
- Vypravěč užívá spisovnou češtinu, ale i dialogy jsou psány relativně spisovně (s mírným náznakem místní mluvy); řada promluv je však v němčině bez jakýchkoli překladů, tím Körner zvyšuje autentičnost
Tématická výstavba
- Psáno v er-formě z pohledu Ulriky, nehodnotí jednotlivé postavy
- Novela rozdělena do 7 kapitol
- Příběh 16 leté Ulriky, které umírá matka sama zůstává s otcem, chtěla by utéct do kláštera. Seznámí se s jeptiškou SS, ta využije její naivity a spolu s dalším SSmanem a zraněným chlapcem se na zimu nastěhují na Berhof. Jsou však prozrazeni a zabiti (Ulričinou zásluhou). Chlapce Ulrika schová a plánuje ho zavést domů, cestu však chlapec nepřežije.
- Ulrika – mladá, naivní, vyspělá, hledání smyslu života, nejistota budoucnosti, strach, silná víra v boha (=Markéta Lazarová), mateřské city k Erichovi; Salome – řádová sestra, Němka, Wehrwolf, umírá s křížem v ruce = víra; Alfréd Habiger – Ulričin otec (čech), nectí památku zemřelé ženy (němka), už v den pohřbu si domů přivádí ženu (Tylda) nevalné pověsti, alkoholik, násilník, zbabělec; Karleman – hrubý, chladnokrevný zabiják; Erich Hell – němec, mladý, zraněný voják, nevyspělý, touha po návratu k matce; Poručík – nespolečenský, životem unavený, neschopen jednat citlivě, kontaktuje Ulriku, vede akci; dále: Tylda, Gusta, Florián Hampl, strážmistr Lašica
- Podzim 1945
- Česko- Německo-Polské pohraničí, západní Jeseníky, statek Berhof, městečko Kolštejn (dnes Branná)
Význam sdělení
- „Svědectví o tom, do jaké míry je jedinec, konfrontovaný tváří v tvář s konkrétními dějinnými událostmi, schopen vybojovat si ve světě plném nejistoty a zmatků právo na vlastní štěstí.“ Zdeněk David
Společensko – historické pozadí
- Období normalizace, silná cenzura, řada autorů v exilu, převážně pracující lid
- Nejednotné umění, rozpad na řadu nejrůznějších proudů a odvětví
- Válka, historie, budovatelský román, kritika komunismu, společnosti…
- Körnerovo dílo však patří k oficiálnímu produkci
Autor
- Narozen 1939, stále žijící; dramaturg, filmový a televizní scénárista, prozaik; otec padl ve válce (= ovlivnění)
- Raný středověk, 2. sv. válka; existenciální úzkost, beznaděj, destruktivní dopad války na lidskou psychiku, Sudety, odsun Němc, fanatismus (náb. i fašis.)
- Poválečná doba, česko-německé pohraničí; Adelheid
Inspirace daným literárním dílem
- Původně určena jako filmový scénář, v roce 1983 film: režie- J. Svoboda
- Nezaujatost mohla být inspirací dalším autorům píšícím o válce
Literární kritika
- Psychologie postav mohla být šokující, už nejsou Němci ti špatní a Češi ti dobří, téměř všechny postavy vyznívají spíše záporně, navíc Wehrwolfové nejsou považováni za vraždící monstra ale fanatiky s vlastním osudem;
- Jedná se sice o určitou část dějin, ale nejistota a hledání správné životní cesty, bezpáteřnost a zbabělost, hrubost a násilí jsou stále aktuální
Srovnání
- Přímo odsunu Němců se věnuje Adelheid nebo třeba Boží duha (Jar. Durych)
- světové válce se pak věnuje řada dalších autorů: L.Aškenazy, J. Weil, A. Lustig, J. Otčenášek, O. Pavel všichni spíš Židovská tématika
- Němá barikáda (Jan Drda) vzniká bezprostředně po válce, černobílé postavy, hrdinní Češi, hl. postavy jsou obyčejní lidé, kteří páchají hrdinné skutky, zpravidla zaplatí životem, řada z 11 povídek byla zfilmována
– Wehrwolfové: němečtí záškodníci, kteří prováděli svoji činnost na konci druhé světové války a bezprostředně po ní. Jejich pojmenování werwolf – vlkodlak. Jejich působení bylo nejsilnější na území Sudet.
