Kniha: 451 stupňů Fahrenheita
Autor: Ray Bradbury
Přidal(a): Nathen
Ray Bradbury
- 1920
- americký romanopisec, povídkář
- jeho matka původem Švédka, vzdělávala ho ve skandinávské a řecké mytologii, evropskou kulturou
- obdivoval divadlo, film, , kouzla, komiksy → inspirace
- nejdříve psal povídky do časopisů
- když jeho otec přišel o práci, rozvinulo se v něm silné sociální cítění
- science fiction používal hlavně proto, aby zkoumal člověka, jeho morální úroveň, různost povah a charakterů, jeho psychologické meze
- nadšený čtenář E. A. Poa, H. P. Lovecrafta
Díla:
- Marťanská kronika – sbírka povídek o kruté kolonizaci Marsu lidmi, každá povídka datována
- Ilustrovaná žena, Slunce a Stín – sbírky povídek
- Tudy přijde něco zlého
Literárně-historický kontext
- 2. světová válka – nejkrvavější válečný konflikt v dějinách → ovlivnění společenského, politického i uměleckého vývoje 2. poloviny 20. století
- snaha zabránit dalším válečným konfliktům (vznik OSN)
- rozdělení světa na dva póly, studená válka (1949)
- expanze moderních technologií, kosmonautiky, jaderného výzkumu
- 60. léta – hippies
- další válečné konflikty (Vietnamská, Korejská válka, Karibská krize,…)
- postupné „zmenšování“ světa díky komunikačním technologiím (hlavně od 90. let)
- globální problémy konce 20. století zasahující do dnešní doby – civilizační choroby, AIDS, populační exploze v zemích 3. světa, mezinárodní terorismus
Kontext umění
- generace, která prožila obě světové války → protest proti válce, její krutosti
- silné téma absurdity (porušení konvencí boje), kritika racionalismu (x začátek 20. století – opěvování techniky)
- vznik nových témat, absurdních a existenčních
- snaha distancovat se od establishmentu, žít alternativně
- v popředí existenční problémy lidí, relativita hodnot, mění se pohled na tyto hodnoty
- krize mezilidských vztahů, pocity odosobnění, úzkosti, nedůvěry, psychologická degenerace po válce
- Z – konfrontační literatura, střízlivé a nepatetické líčení války, také komický pohled na válku x V – patos, hrdinství, vrcholné momenty bitev
3 typy literatury
- fikce
- deníky, zápisky
- angažované, politické knihy, často na objednávku režimu
Dominantní proudy
- válečná literatura (Hlava XXII., Most přes řeku Kazi)
- existencialismus (Cizinec, Zeď)
- beat generation (Kvílení, On the road)
- rozhněvaní mladí muži
- antiutopie, scifi (1984, Farma zvířat, Konec Civilizace)
- magický realismus, postmoderna, nový román, absurdní drama (100 roků samoty, Jméno růže, Čekání na Godota) → formální experimenty
Sci-fi, vědeckofantastická literatura
- čerpá z poznatků moderní vědy a techniky, popisuje možné důsledky pro člověka
- hlavní prvkem je změna, která je způsobena rozvojem znalostí, vývojem Země, vesmíru
Antiutopie
- totalitní režimy
- světová válka, studená válka
- jaderná hrozba
- kapitalismus, nadnárodní monopoly, globalizace
- monotónnost, odosobněnost, tupost společnosti
- manipulace lidí jako davu, masy
Utopie zobrazují dokonalou společnost. Protože to tak však nikdy nebude, se zkušeností s komunismem vznikají antiutopie, které jsou úplně stejné jako utopie, jenom mají být čtenářem vnímáni jako absurdní. Může se stát, že si postava uvědomí, že je absurdní a snaží se s tím něco dělat (např.: 451 stupňů Farenheita), nebo je s tím postava spokojena (např.: My). Tehdy příběh zachycuje časovou osu někdy v budoucnosti (kde se vytváří absurdita tohoto světa, občas spojována s digitalizací), během příběhu se děj nějak vyvíjí, ovšem dospívá k tom, že časová linka odbočí, ovšem se vrátí zpátky a nic se nestane. Pokud tomu tak není, bývá zde motiv druhé šance, kterou způsobí nečekaný zvrat – genocida, jako třeba atomový výbuch, nebo příjezd lodě na ostrov.
Rozbor díla: 451 stupňů Fahrenheita (1953)
- obraz technicky vyspělé, ale nekulturní civilizace, neschopnost vzepřít se
- nejznámější román, do češtiny přeložil J. Škvorecký
Forma:
- lit. druh: epika
- forma: próza, žánr: román dělený na 3 části (Ohniště a Salamandr, Síto a Písek, Oheň se rozhoří)
- science-fiction, anti-utopie
- er-forma, přímá řeč, dialogy
- chronologická kompozice s retrospektivními prvky
- vývoj hlavní postavy – ze zaslepeného požárníka, služebníka státu, svou vlastní zvědavostí se dostane na místo nepřítele společnosti
- popisné pasáže prostředí, situací
- spisovný jazyk
- rozvětvená souvětí, používá v popisem metafory a metonymii
- úvahové pasáže (Montagovy monology, rozhovory s Clarissou)
- spádný děj, zápletky, jazyk spíše povídkový
Motivy:
- zaslepenost, hloupost, slepé následování, síla vůle, statečnost postavit se proti davu (vystoupit z něj), odhodlání změnit svět, válka, technický pokrok
Téma:
- Procitnutí požárníka, který dříve pálil knihy a veškerou moudrost, který začne bojovat proti jednotvárné společnosti.
Obsah:
- budoucnost, nejspíš USA (není řečeno)
- motto: 451 stupňů Fahrenheita – teplota, při níž se papír vznítí a hoří
- anti-utopická vize budoucnosti
- poukazuje na přetechnizovanou civilizaci – USA 50. let → společnost konzumní, lidé jsou si navzájem cizí, neumějí spolu komunikovat, nedokážou se pochopit
- knihy považovány za hrozbu, protože je v nich ukryto vědění, které rozvíjí osobnost
- změna hodnot společnosti – kdo je dnes člověk společenský, v románu je asociál
- odcizení lidí díky pokroku, zdegenerování pohodlím
- civilizace ovládána médii, systém pronásledování v přímém přenosu
- humanistický konec románu
- intelektuálové jsou zločinci, hasiči nehasí, ale zakládají požáry, sebevraždy na denním pořádku, lidé se nudí
Postavy:
- Guy Montag – Požárník, touží po poznání; statečný, horlivý, netrpělivý
- Mildred – žena Montaga, uvězněna poměry a názory doby, nezajímá se o mezilidské vztahy, povrchní, prázdná
- Clarissa McClellanová – mladá dívka, která ví, jak mysleli lidé v minulosti, nechce dělat věci jen tak jak jsou jí předkládány, probudí v Montagovi pochybnosti, otevře mu oči
- velitel Beatty – oddaný svému povolání
- profesor Faber – starý, studovaný; chce něco změnit, ale neví jak, poučuje Montaga
Děj:
Děj se odehrává ve velmi hektické budoucnosti, kdy lidé neustále někam spěchají, starají se pouze o vlastní potěšení, nezajímá je to, co se děje v jejich okolí. Zásadně nečtou, knihy jsou považovány za zlo (protože můžou urazit city menšin a ty tak tlačí na to, aby vše bylo co nejabstraktnější), které musí být zničeno.
Hlavním hrdinou je požárník Guy Montag. Domy se vyrábějí z ohnivzdorných materiálů a požárníci už nemají co na práci, vyhledávají tedy nelegální přechovavatele knih a vypalují jejich knihovny, často i celé domy. Požárníci mají ve znaku číslo 451.
(1. kapitola) Montag svou práci miluje, ale jeho nová sousedka Clarissa McClellanová, dívka pocházející z rodiny podivínů (vzpomínajících na minulost) ho svými řečmi nahlodá a Guy začne přemýšlet o tom, co se v knihách asi tak píše. Při jedné akci Guy ukradne z domu nelegálních přechovavatelů několik knih, vezme je domů a v práci nahlásí, že je nemocný. Velitel Beatty si vše domyslí a přijde k Montagovi domů a vypoví mu minulost hasičů. Také řekne, že když hasič ukradne knihu a do jednoho dne jí spálí, nic se mu nestane. Po odchodu Beattyho se Montag přizná své ženě, že ve ventilátoru schovává další knížky (našla tu jednu pod polštářem). Ona začne šílet a chce je spálit, ale Montag ji přemluví, že se na ně alespoň podívají.
(2. kapitola) Guy ho sice poslechne, ale nechá spálit pouze jedinou knihu na radu profesora Fabera, kterého kdysi potkal v parku. Beatty se však doví, že Guyovi doma ještě zbývají knihy, a na dalším výjezdu hasičů zastaví před Montagovým domem.
Hrdinu udala jeho žena Mildred a její přítelkyně, jimž předtím četl básničky právě z ukradené knihy. Guy proto zapaluje svůj dům a všechno v něm. Avšak poté, co Beatty přijde na jeho tajné spojení s Faberem, je ho Guy nucen zabít dát se na útěk. Policie okamžitě vysílá mechanického Ohaře, aby Montaga vystopoval, ale Guy se v profesorově domě převléká do Faberových šatů, které navíc polije alkoholem, a daří se mu Ohařovi utéct korytem řeky. Celá honička ovšem běží naživo v televizi a policie si nemůže dovolit neuspět. Pošle tedy Ohaře k místu, kde se každý den prochází nějaký člověk a nechá zabít nevinného muže, aby oklamali bavící se lidi.
Guy se mezitím dostává do lesa ke skupině bývalých vysokoškolských profesorů, kteří putují z místa na místo a pamatují si vědomosti z knih (každý si pamatuje nějakou). Montag, jelikož sám nějaké knihy četl, se k nim přidává.
Po nějaké době propukne válečný konflikt a město plné „benzínových štvanců“ a věčně se bavících lidí je během několika minut zničeno bombardováním. Vzdělanci se vydávají městu na pomoci tím, co mají – vědomostmi získanými z knih.
Inspirace:
- Podle knihy natočen r. 1966 britský film se stejnojmenným názvem (80 %)
- Částečná inspirace ve filmu Equilibrium (ničení knih, jejich zákaz).
