Kniha: A přesto říci životu ano
Autor: Viktor Frankl
Přidal(a): Jakub
Maturitní četba ze společenských věd a filosofie
Kniha A přesto říci životu ano nám zajímavým a neobvyklým způsobem popisuje život vězňů v koncentračním táboře. Na knize je zajímavé, že autor sám je psychiatr, který na vlastní kůži pobyt v koncentračním táboře zažil. V.E. Frankl nám svým vyprávěním nesděluje klasický popis života v koncentračním táboře, ale nahlíží do lidského nitra a duše vězňů. Jakým způsobem život v koncentračním táboře zasáhne a ovlivní psychiku jedince, jak se vězni a především jejich psychika vyrovnává s nelidským zacházením a podmínkami. Mě osobně v knize překvapilo, jakým způsobem má tábor vliv nejen na fyzickou stránku člověka, ale i na jeho psychické utrpení. „Tělesná bolest způsobená ranami není to podstatné, u nás dospělých vězňů stejně tak jako u trestaných dětí. Jde o duševní bolest“.¹
Kniha se skládá ze tří fází:
1.fáze:
Příjezd do tábora, kdy vězni zažívají obrovský šok z nového prostředí. Paradoxně v této fázi lidé používají šibeniční humor a nebojí se smrti, převažuje zvědavost, co se bude dít. Napadají je však i myšlenky na sebevraždu. Mě samotného udivilo, že šok má na vězně až takový vliv, že se nebojí smrti. Já bych si představoval, že šok se bude projevovat spíše hysterickým projevem a strnulostí vězňů. „Vězeň, který je v Osvětimi zatím ve stádiu šoku, se smrti naprosto nebojí. V prvních dnech jeho zdejšího pobytu pro něj ztrácí plynová komora svou hrůzu“.²
2. fáze:
Život v lágru – v této části knihy autor popisuje samotný pobyt v lágru, především proměnu vězňovy psychiky. Fáze šoku už pominula a je vystřídána apatií. Pozvolna dochází k vnitřnímu odumíraní, potlačování základních potřeb a citů vězně. „Tato necitlivost je nezbytně nutný pancíř, který na sebe s postupem času navléká vězňova duše“.³ Apatie dále vede k otupění mysli a degraduje duševní život vězně na primitivnější úroveň. Apatie je v podstatě obranná reakce organismu, ale na druhé straně se vězeň bojí vzít do ruky vlastní osud.
Dále se v této části dozvídáme o běžném každodenním životě vězňů – o obrovském nepřestávajícím hladu, o krutosti dozorců – (často i vynucené), o fyzické práci v nelidských podmínkách, o nemocech a nedostatku léků, o nedostatku spánku. Vězni, aby ukonejšili svoji duši, často utíkají do samoty, k meditacím, snění, lásce. Já nechápu, jak vězni mohli přežít tyto extrémní podmínky za hranicí veškeré únosnosti, nezbláznit se z toho nebo nespáchat sebevraždu. Velmi mě také zaujal autorův postoj k dané situaci, jeho zdánlivý klid a vyrovnanost. Jeho odvaha a odhodlanost bojovat za svůj život, přestože se řídil heslem: „Nebýt tím, kdo rozehrává svůj osud“.4
3. fáze:
Po osvobození z lágru – zde autor popisuje psychický stav vězňů po osvobození. Nejdříve dochází k vnitřnímu uvolnění, člověk však nedokáže dostatečně prožít pocit svobody, nemůže uvěřit, že jde o realitu, a ne o pouhý sen, jde o tzv. depersonalizaci člověka. Člověk ztratil schopnost radovat se. Je zde také nebezpečí, které vzniká náhlým psychickým uvolněním – člověk často může upadnout do hořkosti a zklamání. Já osobně jsem si myslel, že člověk po osvobození bude hned šťastný, vyrovnaný a celkově v dobré náladě. Překvapilo mě, jak dlouho se zraněná duše a psychika člověka léčí oproti jeho tělu. „Tělo však nemá tolik zábran jako duše. Od první hodiny se přizpůsobuje nové skutečnosti a přikládá ruku k dílu: začíná totiž „žrát“.5
Co říci závěrem ? Uvědomil jsem si, že člověk, který má určitý životní cíl, věří v budoucnost a je zodpovědný, má mnohem větší šance na přežití i v extrémních podmínkách. Pro člověka je velmi důležité zachovat si v těchto extrémních životních situacích svoji svobodu a hrdost. „Vždy, i v té nejextrémnější situaci, je v člověku prostor svobody. Nikdy člověk není, jak se říká, vydán napospas osudu“.6
Citace:
- [1] Viktor Emil Frankl – A přesto říci životu ano, Karmelitánské nakladatelství, 2016 – druhá fáze: Život v lágru, část – Co bolí, str. 37
- [2] Viktor Emil Frankl – A přesto říci životu ano, Karmelitánské nakladatelství, 2016 – první fáze: Příjezd do tábora, část – Jít do drátů, str. 32
- [3] Viktor Emil Frankl – A přesto říci životu ano, Karmelitánské nakladatelství, 2016 – druhá fáze: Život v lágru, část – Co bolí, str. 37
- [4] Viktor Emil Frankl – A přesto říci životu ano, Karmelitánské nakladatelství, 2016 – druhá fáze: Život v lágru, část – Plán útěku, str. 76
- [5] Viktor Emil Frankl – A přesto říci životu ano, Karmelitánské nakladatelství, 2016 – třetí fáze: Po osvobození z lágru, str. 109-110
- [6] Viktor Emil Frankl – A přesto říci životu ano, Karmelitánské nakladatelství, 2016 – úvod, str. 12
Seznam použité literatury:
- Viktor Emil Frankl – A přesto říci životu ano, Karmelitánské nakladatelství, 2016
