Alfons Mucha – životopis

 

 Jméno: Alfons Mucha

 Přidal(a): David Hampl

 

 

Život

Alfons Mucha je považován za jednoho z našich nejvýznamnějších malířů, ale také grafiků a designérů. Jeho díla jsou jasně spojena s obdobím secese, což jim dává nezaměnitelný nádech. Narodil se 24. července roku 1860 v Ivančicích, do rodiny soudního zaměstnance. Celkem měl 5 sourozenců. Rodina dbala na jeho dobré vzdělání, díky čemuž mohl studovat jak v Mnichově, tak i v Paříži. Nejprve to byla Mnichovská akademie výtvarných umění, poté Julianova akademie a následně Colarossiho akademie.

Právě Paříž se stala místem, kde se v roce 1887 usadil a kde se vydal na dráhu ilustrátora a grafika. Nejvíce o sobě dal vědět na přelomu let 1894 – 1895m jelikož to vytvořil plakát ke hře Gismnonda. To pro něho znamenalo významný přísun zakázek do budoucna, ale i to, že si udělal mezi umělci své doby velké jméno.

Unikátem jeho tvorby bylo především to, že byl ovlivněn symbolismem, stejně jako to, že byl celkem všestranným umělcem, jak pokud šlo o motivy, tak pokud šlo o různé techniky kresby. Jeho osobní život je spojený s faktem, že se seznámil a následně se oženil s Marií Chytilovou. S ní měl dvě děti, kterými byly Jiří Mucha a dále Jaroslava Muchová.

Jeho profesní a umělecký život byl celkem zajímavý jak s ohledem na to, pro koho pracoval, tak s ohledem na to, kde pracoval. Kromě Mnichova a Paříže nelze zapomínat třeba na jeho pobyt v Americe, konkrétně v New Yorku. Stejně ale nezapomínal na svou rodnou zemi, kam se po návratu ze Států vrátil.

Konec jeho života výrazně ovlivnila válka, jelikož právě Mucha byl jedním z těch, kterého zatklo gestapo. Po několika výsleších se u něho objevil těžký zápal plic. I když se proti němu snažil bojovat, tak 14. července 1939 zemřel. Vzhledem k jeho významu byl naplánován státní pohřeb, který však německé úřady nepovolili. Uložen byl na Vyšehradském hřbitově ve Slavíně. Rozloučení se účastnilo velké množství lidí.

 

Dílo

Gismonda – Plakát k divadelní hře se Sarah Bernhardtovou. Toto dílo mělo tak velký úspěch, že byl samotnou herečkou požádán o to, aby to byl právě on, kdo bude kreslit plakáty s její osobou.

Obraz Cyrila a Metoděje – Zajímavé dílo zobrazující tyto dva věrozvěsty, které bylo vytvořeno jako dar pro osadu s názvem Písek. Jednalo se o osadu tuzemských kolonistů, která byla vytvořena v Severní Dakotě. Obraz vznikl v roce 1887.

Ilustrace pavilonu Bosny a Hercegoviny – Tato ilustrace byla významná tím, že byla publikována v Le Figaro Illustré. Stalo se tak v roce 1900 a i to jasně znamenalo velký úspěch pro Alfonse Muchu.

Autoportrét Alfonse Muchy – Vznikl jako dílo, ve kterém chtěl vykreslit sebe samého, a to pracujícího ve svém pařížském studiu, sedícího nad stolem s dýmkou v ústech.

Slovanská epopej – Rozhodně největší a také nejvýznamnější dílo, které bylo tvořeno dlouhých 18 let. Začal na něm pracovat po svém příjezdu ze Spojených států. Slovanská epopej je velké dílo, jak pokud jde o jeho rozměry, tak pokud jde o počet částí, ze kterých se skládá. První tři mají název Slované v pravlasti, Slavnost Svantovítova na Rujáně a Zavedení slovanské liturgie na Velké Moravě. Ty patří mezi nejznámější. Mezi další části tohoto významného díla patří například: Zrušení nevolnictví na Rusi, Hájení Sigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským a Bratrská škola v Ivančicích. Dále je to i trojice Kázání Mistra Jana Husa v kapli Betlémské, Jan Milíč z Kroměříže a Schůzka Na Křížkách. Všechna díla byla nejenom tvořena postupně, ale jejich účel byl spojený s jediným – dát Praze zajímavý dar.

Výčet jeho známých děl a obrazů je skutečně velký. Podívejme se ještě na další, jako třeba známky s nominální hodnotou jedné a sta korun, portrét Josephine Crane Bradleyové, nebo také dílo Ovoce z roku 1897, dílo Bières de la Meuse ze stejného roku, nebo obraz Biscuits Lefèvre-Utile z roku 1896.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————