Kniha: Antigona
Autor: Sofoklés
Přidal(a): Nis
O autorovi: Sofoklés
- 496-405 př. n. l.
- doba klasická (Attická) 5. – 4. stol. př. n. l
- zlatá doba Athén
- napsal celkem asi 120 dramat,poději bylo vybráno jen 7 tragedií
- více než 20 krát získal svými tragediemi při dramatickém závodě athénském první cenu
- další tragedie:Král Oidipus,Aios, Trachýňanky, Slídiči…
- další autoři: Aischylos, Euripidés, Aristofanés
Rozbor díla: Antigona
Hlavní tématika
- pohřbení bratra i přes trest smrti
- mezilidské vztahy
Text
- děj se odehrává v antickém Řecku
- v Thébách před královským palácem
Postavy
- Antigona-dcera Oidipa,odvážná,stojí si za svým rozhodnutím,odpovědná za své činy
- Isméne-mladší sestra Antigony,snaha odpoutat sestru od činu,má ji velmi ráda
- Polyneikos-mrtvý bratr Antigony
- Eteokles-mrtvý bratr Antigony,řádně pohřben
- Kreon-thébský král, Antigonin strýc,nemilosrdný
- Euridika-žena Kreonta
- Haimon-jejich syn,miloval Antigonu, zabil se kvůli své lásce
Děj
Boj o trůn mezi Oidipovými syny Polyneikem a Eteoklem skončí smrtí obou.Jejich nástupce,strýc,nový thébský král Kreon dal Eteokla pohřbít se všemi poctami jako obhájce vlasti,kdežto Polyneika pohřbít zakázal.Sestra obou,Antigona nedbala Kreonova zákazu,který odporoval zákonům božím, a ani domluvy své sestry Ismény. Pohřební obřad chápe jako mravní povinnost,posvátnou službu mrtvému bratrovi.Byla přistižena při činu,za trest smrti jí zaživa zazdili ve skalní hrobce.Na naléhání Kreonova syna, Haimona,který Antigonu miloval,a pod vlivem výstrahy slepého věštce Teiseria byl zákaz odvolán a Antigona měla být osvobozena.Bylo však pozdě,v hrobce se oběsila.Zoufalý Haimon i jeho matka Euridika spáchali sebevraždu.
Jazykové prostředky
- psáno spisovným jazykem ve verších
- zastaralý jazyk typický přeházením slov
- archaismy
- velké množství dialogů
- jsou zde básnické prostředky (gradace,kontrasty,personifikace,inverze,metafory,přirovnání)
Literární druh:
Literární žánr:
Časová kompozice díla:
- děj je napsán chronologicky,jde plynule za sebou.
Důvod
- morální volba(neuposlechnutí vladařova rozkazu,pomsta)
- přesvědčení o nepřekročitelnosti odvěkých zákonů (ti kdo neuposlechnou, zemřou)
- vychází z Homérových příběhů,kdy král Agamemnon,velitel řeckého vojska obětuje svou dceru Ifignii kvůli dobrému větru,jeho žena mu to neodpustí, po deseti letech, se král vrátí a ona ho zavraždí
Funkce
- společenská (řeší význam panovnické moci proti nepsaným morálním zásadám,kdy zde vyhrávají morální zásady,a že jednání z vlastního rozumu nemusí být vždy správné)
- výchovná (autor poukazuje na ty správné hodnoty,které by měl člověk dodržovat)
- zábavná a naučná funkce (pobavit a ukázat,jak vypadal život v Antice a význam božstev na civilizaci)
