Kniha: Antigoné
Autor: Sofoklés
Přidal(a): BigD
ŽIVOT AUTORA: Sofoklés (497/496 př. n. l. – 406/405 př. n. l.)
Byl starořecký athénský dramatik, kněz a politik. Byl pokladníkem athénského námořního spolku. V roce 441/440 př. n. l. se stal stratégem(spolu s Periklem) ve válce proti Samu.
Sofoklés patří spolu se starším Aischylem (Upoutaný Prometheus) a mladším Euripidem (Médeia) mezi nejvýznamnější starověké dramatiky. Napsal 123 tragédií, ale z nich se kompletně dochovalo jen sedm, dále jen jména a nepatrné zlomky některých dalších.
Sofoklés svým přístupem zvýšil dramatičnost děje, uvolnil z trilogické vazby a zavedl třetího herce (tzv. tritagonistu). To vedlo k omezení úlohy sboru, zhuštění a zkrácení děje, čímž se zvýšila jeho dramatičnost. Ve svých tragédiích vycházel i ze soudobé politické a společenské situace, např. v Králi Oidipovi zmiňuje tehdejší mor.
Dalšími díly jsou Král Oidipus, Élektra a Aías
ROZBOR DÍLA: Antigona
LITERÁRNÍ DRUH:
LITERÁRNÍ ŽÁNR:
LITERÁRNÍ SMĚR/SLOH:
- Období klasické literatury (5.-4. století př.n.l)
ORGANIZACE JAZYKOVÝCH PROSTŘEDKŮ:
- Jazyk spisovný, plný archaismů a knižních výrazů.
HLAVNÍ MYŠLENKA:
Touha po moci a s ní související intriky vedou ke zmaru několika životů. Antigona chce pohřbít svého bratra, i přes to, že ví, že jí hrozí trest smrti. Vše je předurčeno osudem. Otázka vyššího zákonu pro člověka: ten od boha(morálka) nebo od panovníka?
TÉMATICKÁ VÝSTAVBA:
Hlavní postavy:
- Antigoné – hlavní hrdinka, dcera Thébského krále Oidipa, umíněná, tvrdohlavá, vzpurná, upřímná (říká přímo to, co si myslí), zbožná (ignoruje králův příkaz, pohřbí podle tradic bratra), milující, mladší sestra Antigony
- Kreón – tvrdohlavý, zaslepený mocí, krutý, na konci zmoudří, ale je již pozdě, bratr Oidipa…nový Thébský král
Vedlejší postavy:
- Isméné – hodná, chce pomoct Antigoné, ale je zbabělá, zastrašená, poslušná
- Haimón: syn Kreóna a snoubenec Antigony
Děj:
Po vyhnání krále Oidipa se svedl boj o moc mezi jeho dvěma syny Eteoklésem a Polyneikem. Ti se navzájem zabili a moc v Thébách přebral jejich strýc Kreón. Eteoklése slavnostně pohřbil a Polyneika nechal ležet v poušti a zakázal jeho pohřbení (za zradu Théb když proti bratru přitáhl s cizím vojskem). Sestra Polyneika Antigoné to tak nemohla nechat a šla ho pohřbít. Vojska jí přitom chytila a Kreón jí odsoudil k smrti, chtěl s ní však popravit i její sestru Isméné. Antigoné se jí však zřekla, podle ní nebyla hodna smrti za její čin. Po té Kreón Antigoné zaživa zazdil do královské hrobky. Věštec Teiresiás Kreónovi řekl, že jeho činy způsobí zkázu, král se vylekal a šel Antigoné zachránit. Přišel pozdě našel ji oběšenou a pod ní mrtvého svého syna Haimóna, který Antigonu miloval. Královna, matka Haimóna si z žalu vzala život vlastní rukou.
Kompozice:
- Psané formou scénáře k divadelní hře, nijak nečleněné.
Prostor a čas:
- Řecko – Théby, v dobách Antického Řecka
Inscenace:
- nejsou zmínky
SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ:
- klasické otrokářské státy, demokracie, vznik městských států(Sparta), bitva u Marathonu(490 př.n.l.), Řecko-Perské války(492-449 pr.n.l.)
- doba rozdělena do období: 1) Archaického 2) Klasického 3) Helénistického 4) Doba Římské nadvlády
- architektura: 3 typy sloupů-dórský (=mužský), iónský (ženský) a korintský (zdoben akvantovým vzorem-tvary listů)
- sochařství: kamenné sochy- KÚROS (nahý mladý muž), KORÉ (oděná dívka s pozvednutou rukou), bysty bohů
- literatura: vrchol řeckého dramatu(veršované drama), na začátku dramatu prolog a na konci epilog, části dramatu(scéna, jednání, výstup), zásada 3 jednot(děj plynulý v jednom místě a během 24 hodin), důležitou roli má osud(je daný a nemněný, připomíná se ve snech a věštbách)
INSPIRACE TÍMTO DÍLEM:
- Sofoklés se inspiroval řeckou mytologii. Dodnes hraná jako opera od Josefa Myslivečka, od Carla Orffa a také od Iša Krejčího.
LITERÁRNÍ KRITIKA:
- V jeho generaci můžeme pouze spekulovat. V dnešní době je hodnoceno kladně (nadčasové, aktuální – nepsaný zákon bude v podvědomí vždy)
SROVNÁNÍ:
- Téma velké antické hrdinky zpracovala bezpočet umělců, ale Sofoklés byl první.
