Apoštol Jan – životopis

 

 Jméno: Apoštol Jan

 Přidal(a): David Hampl

 

 

Apoštol Jan patřil k neoblíbenějším apoštolům Ježíše Krista. Znát ho můžeme také pod jménem Jan Evangelista nebo svatý Jan (případně svatý Jan evangelista). Jan je evangelista, což znamená, že je autorem jednoho z evangelií kanonických. Apoštol je zase ten, kterého Ježíš vyslal, aby kázal o evangeliích. Kromě Jana bylo kolem Ježíše Krista dalších jedenáct apoštolů: Šimon Petr, Jakub (syn Zebedeův), Ondřej, Filip, Bartoloměj, Matouš, Tomáš, Jakub (syn Alfeův), Tadeáš, Šimon Kananejský a Jidáš Iškariotský.

 

Život

Apoštol Jan se narodil roku 10 v Betsaidě v Palestině a zemřel pravděpodobně někdy kolem roku 98 v Fezu. Je známý také pod označením „Jan od Latinské brány“. Jako svatý je patronem všech písařů, knihkupců a spisovatelů, ale také úředníků, notářů, sochařů a malířů. Dále pak je patronem pro ty, co mají, co dočinění s knihami – například vazači knih, výrobci papíru, nebo knih-tiskaři. Mezi další řemesla, nad nimiž drží svatý Jan ochrannou ruku jsou řezníci, sedláři, výrobci zrcadel, rytci, výrobci svíček i košíků.

Apoštol Jan je patronem přátelství a lidé se k němu modlí za dobrou úrodu, proti otravám a spáleninám, proti bolestem nohou, padoucnici a proti krupobití.

Svatý Jan jednou dostal do ruky číši vína (která je dnes pro něj typická). Toto víno bylo ale otrávené. Apoštol Jan vínu požehnal a poté ho vypil – jed neúčinkoval. Proto je dnes označován také jako patron vinařů a v den svátku svatého Jana se tradičně světí víno.

Jan patřil mezi jednoho z nejoblíbenějších Ježíšových apoštolů. Pro svou vysokou teologii bývá znázorňován jako orel. Dalšími jeho atributy jsou hrob, kalich, had a kotel. Otec apoštola Jana se jmenoval Zebedeus. Janův bratr Jakub taktéž patřil mezi apoštoly Ježíše Krista. Jejich matkou pak byla Salome – sestra sv. Marie, matky Ježíše Krista. Svatý Jan a Ježíš Kristus tak byli bratranci.

Jan původně působil stejně jako jeho otec – byl rybářem. Později se stal učedníkem Jana Křtitele, aby se nakonec mohl stát i apoštolem (a učedníkem) Ježíše Krista.

 

Dílo

Apoštol Jan je autorem čtvrtého evangelia, tří listů a knihy Zjevení.

Čtvrté evangelium (taktéž Evangelium podle Jana)

Toto evangelium je uzavírá kanonická evangelia – je čtvrtou knihou Nového zákona. V originále bylo evangelium napsáno v řečtině kolem roku 80-100 v Efezu. Někteří teologové autorství Jana popírají (zejména poslední kapitola je připisována jinému autorovi). Předchozí tři evangelia byla napsána odlišným stylem i jazykem. V evangeliu je zmíněno, že Ježíš působil veřejně po dobu tří let a byl ukřižován dva dny před sobotou. Děj se odehrává většinou v Jeruzalémě a v Judsku. Prolog, kterým čtvrté evangelium začíná připomíná slavnostní začátek celé Bible. Jsou zde proslovy a hovory Ježíše, ale také alegorie jako Dobrý pastýř nebo Vinný keř. Z obsahu vyplývá, že apoštol Jan znal předchozí tři evangelia, a proto se sepsání tohoto spisu datuje někdy kolem roku 100.

Janovské spisy (nebo také Janovy spisy či tři listy)

Jedná se o další dílo apoštola Jana. Tyto spisy jsou součástí nového zákona, tvoří je první, druhý a třetí list Janův. O autorství se vedou rozsáhlé debaty, ačkoli všechny tři spisy spojuje stejná myšlenka. Říká se, že každý spis pochází od jiného autora, ale všechny vycházejí ze stejné školy.

Zjevení Janovo (Apokalypsa)

Jedná se o poslední část Janových spisů, ve které je zahrnut odlišný charakter i teologie, než byla v Janovských spisech a čtvrtém evangeliu. Zde se autorství připisuje Janovy také díky tomu, autor sám se představuje jménem „Jan“. Zjevení Janovo je poslední knihou Nového zákona. Jedná se o nejobtížnější část Nového zákona, a tak není divu, že Zjevení Janovo je častokrát tak odlišně vykládáno. Jan v knize popisuje zjevení, které se mu dostalo v neděli (podle jiných zdrojů taktéž v sobotu) v „den Páně“ na ostrově Patmos. Typickými představiteli Zjevení jsou čtyři apokalyptičtí jezdci.





Další podobné materiály na webu: