Kniha: Audience
Autor: Václav Havel
Přidal(a): TOPstudent
Absurdní drama = lit. směr, vznik v 50. Letech ve Fr., souvisí s existencionalismem. Pocity úzkosti, absurdita lidské existence, porušení základních principů dramatu- často nemá děj, nebo se točí v uzavřených kruzích. Zakladatel Ir Samuel Backett (Čekání na Godota)+ Francouz Eugen Ionesco (Plešatá zpěvačka), v ČSR Josef Kainar (Ubu se vrací aneb dršťky nebudou). Po odmlce např. Havel.
Havla řadíme mezi domácí autory období 1958-1968 i období normalizace 1968-1989.
1958-1968: Politické uvolnění, vliv západní kultury-jazz, The Beatles, hnutí hippies, celosvětový mír, literární časopisy. Uvolnění umožnilo návrat k dříve zapovězeným žánrům, jako bylo Absurdní drama. Tvorba zapadá do období od 60. let, kdy byla literatura rozdělena na tři větve: oficiálně publikovanou, samizdatovou a exilovou.
NOVÉ SMĚRY:
- Absurdní drama – Josef Kainar: Ubu se vrací aneb drštky nebudou, po odmlce Havel, M. Uhde, I. Klíma
- experimentální poezie – poznatky z vědy, znaky
- druhá vlna válečné poezie – Arnošt Lustig: Modlitba pro K.H (novela).; Ladislav Fuks – Spalovač mrtvol; Josef Škvorecký – Tankový prapor
Prozaici 1968-1989:
- Bohumil Hrabal – Obsluhoval jsem anglického krále; Ota Pavel – Smrt krásných srnců
Básník:
- Jaroslav Seifert – (sbírka) Maminka
AUTOR KNIHY: VÁCLAV HAVEL
(1936-2011) Václav Havel byl světově uznávaný autor absurdně-dramatické tvorby, spoluzakladatel a mluvčí občanské iniciativy Charta 77. Stal se jednou z ústředních postav Občanského fóra v době sametové revoluce, následně prezidentem ČSFR a 1993-2003 ČR. Za zásluhy o rozvoj demokracie byl mnohokrát oceněn.
Narodil se ve známé pražské podnikatelské rodině, kvůli svému původu stěží vystudoval střední školu a VŠ nedokončil. Živil se jako jevištní technik a asistent režie v Divadle Na Zábradlí. Od roku 1970 dostal zákaz publikovat. Za politickou činnost proti režimu byl mnohokrát souzen a vězněn.
Jeho prvním významným dramatem je Zahradní slavnost (1963), po odmlce vydal Audienci (1975), od roku 1988 začal psát Odcházení, dokončeno ke konci života a jím zrežírováno (rozporuplné reakce na dílo).
Disident = člověk odmítající zažité většinové názory a poměry ve spol., jde proti proudu, často na okraji spol. bývá perzekuován. (často proti totalit. zřízení)
Disent = komunita disidentů
Rozbor díla: Audience
Jednoaktová hra = jedna scéna; autobiografické prvky práce v trutnovském pivovaru. Již název má absurdní motiv AUDIENCE= přijmutí významné návštěvy-tady sládek si pozve zaměstnance Vaňka do kanceláře. Hra se odvíjí od dialogu sládka- (bodrý člověk, pijan, nízký intelekt,upovídaný) a Ferdinanda Vaňka- spisovatele a disidenta-Vaněk je tichý, málomluvný až odměřený intelektuál pevných mravních zásad, zdvořilý.
Kontrast dvou odlišných lidí-Vaněk odpůrce režimu, sládek se mu podřídil a snaží se z něj profitovat. Sládek se postupně opíjí a nakonec vyjde najevo, že nabízí Vaňkovi lepší pracovní pozici (účtárna) výměnou za psaní hlášení o sobě pro StB, která se na něho chodí sládka ptát. Sládek neví sám, co napsat, a proto o to Vaňka poprosí. Ten ale odmítá, protože je to proti jeho zásadám a přesvědčení. Sládek pod vlivem alkoholu ztrácí schopnost smysluplné komunikace a Vaňkovi tyká. Svěřuje se mu že taky není spokojen se svým životem a soustředí se hlavně na možné setkání s Bohdalkou 😀 …Konec děje se vrací na začátek, ale postavy si vymění repliky.=BEZVÝCHODNOST SITUACE.= cyklická kompozice
Havel chce Audiencí poukázat na absurditu normalizační společnosti, která je, po zklidnění situace po srpnové okupaci, režimem zpracovávána a přetvářena do stáda, které poslušně pracuje a nikdo z ní nevyčuhuje.
Kompozice
- Jednoduchý děj, skoky v dialozích a tématech, jazykové prostředky – obecná čeština,
Jazyk
- Vaněk vybraný jazyk, sládek – obecná čeština s vulgarismy. Opakující se žvanění prakticky o ničem (znak Havlových her)
Divadelní hra (1990) krátce po sametové revoluci v hlavních rolích s Pavlem Landovským a Josefem Abrhámem.
- Havel na premiéře nebyl příliš spokojen, tvrdil, že herci ze svých dialogů vycházeli jinam
