Kniha: Báječná léta pod psa
Autor: Michal Viewegh
Přidal(a): len.lin94
Michal Viewegh (*1962 – Praha)
- Nezastírá, že se při psaní knih nechává silně inspirovat vlastním životem, přesto se brání ztotožňování svého civilního „já“ s literárními postavami ve svých románech.
- Jeho první povídky a romány byly kritikou přivítány, mnoho děl přeloženo do řady světových jazyků a zfilmováno (Účastníci zájezdu, Román pro ženy, Případ nevěrné Kláry, Výchova dívek v Čechách,…)
- Báječná léta pod psa – zfilmováno 1997 → Petr Nikolaev, hrají: Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Květa Fialová
- Čtenáři na jeho dílech oceňují humor, hravost, čtivost a možnost ztotožnění se s nekomplikovanými postavami.
Rozbor díla: Báječná léta pod psa
- satirický a humorně laděný román
- rodinná kronikou
- neřeší problémy, ale podává obraz o životě mezi léty 1968 – 1989 – politika, sociální situace, mezilidské vztahy, lidská psychika
- rok vydání: 1992
Struktura díla:
- 17 kapitol – 2 dějové linie (postupný život rodiny za okupace a přizpůsobení se režimu až do psychického vyčerpání otce; rozhovory již dospělého Kvida s redaktorem nakladatelství )
- více časových úrovní
- Místem děje je Praha a po přestěhování rodiny Sázava
- Autor zde zúročil své zkušenosti, vzpomínky na dětství atd. = autobiografické dílo; “převtělil se” do postavy Kvida
- Kombinuje humoristický přístup, parodii a ironii s vážným tématem a situacemi
- Nechává nás nahlédnout i do nejpřísnějšího rodinného soukromí a popisuje běžné rodinné konflikty a stavy
- Dále jsou v knize vědomě, ale nenápadně zvýrazněny a zesměšněny nejtypičtější prvky komunistického režimu
- Rychlý spád děje je prokládán výpisky z Kvidova deníčku
- Některé kapitoly jsou zpracovány jako scénář divadelní hry, což knize přidává na originalitě
- Vkládány jsou i humorné příhody, které lící sexuální dospívání Kvida
Jazyk
- vesměs hovorový, blízký hlavním hrdinům i čtenáři
Hlavní postavy:
- Kvido – neohrabaný, tlustý, nadprůměrně inteligentní kluk, který už jako malý chlapec svými chytrými řečmi každého šokuje, jeho záliba je jazyk a psaní; uměl číst a psát dávno před nástupem do školy, zamilovaný do Jarušky, v pubertě zhubnul, pravidelným tréninkem se svým otcem
- Jaruška – nejlepší kamarádka a později dívka a žena Kvida; v pubertě se ohlíží po přitažlivějších klucích, než je Kvido, ale nechá se Kvidem „sbalit“, když mu zemře dědeček a ona ho lituje; je na všechno alergická (pyly, fixy, léky…)
- Kvidův otec – inteligentní člověk, pochází z chudých poměrů, vystudovaný ekonom, má státnice z angličtiny a z němčiny, za žádnou cenu by nevstoupil do komunistické strany, zblázní se z režimu, rád pracuje se dřevem; neprůbojný, podmanivý, nerad vyvolává a řeší konflikty, na malou chvíli se promění ve „světáka“
- Kvidova matka – právnička, herečka, ochotná a milující, bojí se psů, protože ji jeden napadl, když byla těhotná
Vedlejší postavy:
- Paco – Kvidův bratr, průměrný ve škole, spí pod širákem a chová se jako kovboj
- Ing. Zvára – nejlepší kamarád Kvidova otce; není tak dobrý jako Kvidův otec, Kvidův otec mu psal na škole seminární práce, je jeho nadřízeným, vstoupil do komunistické strany
- babička Líba – matka Kvidova otce, posedlá svým zdravím, vášnivá cestovatelka, nekupuje maso, ale vaří levnější jídla, aby ušetřila na cestování, z cest nosí domů nejstrašnější dárky a vždy posílá černobílou pohlednici s veršem o cestě
- dědeček Josef – otec Kvidova otce
- babička Věra – matka Kvidovy matky
- dědeček Jiří – otec Kvidovy matky
- Zita – gynekoložka, rodinná přítelkyně, za totality musela pracovat v kině,
- Šperk – komunista, který měl v době totality velkou moc
- Pavel Kohout – spisovatel a disident
- Mirjana – Chorvatka
Obsah:
Kniha je napsána retrospektivně z pohledu Kvida, který předčítá příběh jeho rodiny sepsaný v „er“ formě knižnímu nakladateli, kterého přesvědčuje, aby mu knihu vydal.
Místy je děj knihy přerušen rozhovorem mezi Kvidem a nakladatelem a místy je vyprávěn „někým dalším“.
Jeho kniha začíná seznámením jeho rodičů – matky – amatérské herečky a budoucí právničky – a otce – vysokoškolsky vzdělaného ekonoma. Těhotenství Kvidovy matky je přerušeno útokem vlčáka, po kterém předčasně porodí Kvida.
Rodina se po příchodu Rusů v roce 1968 přestěhuje z Prahy do Sázavy. Nemají byt, proto žijí jako ve skleníku na prosklené terase jednoho domu. V zimě málem umrznou. Nemohou dostat byt, protože Kvidův otec není v komunistické straně, ani se nijak veřejně neangažuje. Kvido spolu s kamarádkou Jaruškou recitují také básničky. Jako malý si neuvědomuje, že recituje prokomunistické básně. Komunistovi Šperkovi se líbí, že je o Kvidovi slyšet, proto slíbí Kvidově otci bydlení, když vstoupí na VUML a začne hrát závodně fotbal. I když je Kvidův otec nesportovní a nešikovný, trénuje a hraje. Získá krásný dům, ale musí si k němu koupit i psa – německého ovčáka, který dostane jméno Něha. Kvidově matce se narodil chlapec Paco. Do Sázavy se přistěhovala i babička Líba – paranoidně se bála, že by v Praze ze špatného prostředí onemocněla. Kvidovi rodiče se chovají „vzorně“ – např. vyvěšují vlaječky, proto Kvidův otec postupuje v zaměstnání. Je schopnější než všichni ostatní, ale přesto jsou nad ním lidé, kteří nedosahují jeho kvalit. Tito lidé vstoupili do komunistické strany, např. nadřízený ing. Zvára. Kvidův otec podnikne několik cest na západ, kde se užívá luxusu a toho, že si ho konečně lidé váží za jeho kvality, a proto mu razantně stoupne sebevědomí. Do Čech přijela na služební cestu Mirjana z chorvatské Puly. Kvidovi rodiče ji ubytovali u sebe, neboť hotely v Čechách byly pod úrovní. Na chvíli se stane milenkou Kvidova otce.
Kvidovi rodiče potkají náhodou přítele a spisovatele Pavla Kohouta a přijmou jeho pozvání na návštěvu. Pavel Kohout je ale na černé listině komunistů. Komunisté přistihnou Kvidovi rodiče u něj na návštěvě a Kvidův otec přijde o práci. Přijme místo vrátného. Sklátí ho obrovská deprese, paranoia a melancholie. Je vážně nemocný, nic ho netěší, ze všeho má hysterický strach. Celé dny tráví ve sklepě a pracuje se dřevem.
Kvido studuje ekonomii, ale nebaví ho, miluje psaní. Nechá školy a začne dělat vrátného, aby měl dost času na čtení a psaní svých povídek. Kvidovým rodičům se rozpadne sen o úspěšném synovi a Kvidův otec upadne do ještě větší deprese. Vyrobí si ze dřeva rakev. Kvidova matka ho chce rozveselit, nejdříve domluví Kvidovu otci psychologa, ale ten mu nepomůže, protože se ho Kvidův otec bojí. Matka prosí Kvida o dítě. Věří, že si malé dítě získá všechny, i Kvidova otce. Kvido chodí s Jaruškou a rozhodnou se, že budou mít dítě, aby pomohli. Jaruška porodí holčičku Aničku. Kvidův otec jí sice vyrobí pár dřevěných hraček, ale jeho psychická nemoc přetrvává. Kvido píše román o svém životě i o životě otce a ostatních členů rodiny. Román ale nemůže být vydán, protože je v něm příliš mnoho kritiky politiky a málo agitace. V roce 1989 se všechno mění. Kvidův otec se dostává do normálu – získá zase slušné místo, které odpovídá jeho schopnostem a vzdělání. Komunista Šperk se neúspěšně pokusí o sebevraždu. Chorvatsko je ohroženo srbskými nacionalisty, Kvidova matka poskytuje Mirjaně azyl, přestože ví, že byla milenkou manžela. Kvido vydá román o životě za socialismu pod názvem Báječná léta pod psa.
Souvislosti:
- Volným pokračováním tohoto románu je román Báječná léta s Klausem
- Zde se opět setkáváme s Kvidem a jeho rodinou, tentokrát už ale v porevoluční době 90. let 20. století.
- Autoři jeho doby, kteří píší o době normalizace či okupace jsou např. Ludvík Vaculík (Sekyra, Morčata), Josef Škvorecký (Prima sezóna), Milan Kundera (Žert)
