Baroko – literární období

 

 Jméno: Literatura období baroka

 Přidal(a): bobikje

 

Literatura období baroka (pol. 16. – pol. 18. století)

  • v důsledku náboženských reforem ze 16. století došlo k rozkolu uvnitř křesťanského světa, odklonu části věřících od katolické církve a papeže
  • katolická církev se proto snažila získat na svou stranu ztracené příznivce (byl založen jezuitský řád, obnoveny kulty svatých, zakládána poutní místa)

 

Znaky baroka:

  • z portugalského pérola barroca – nepravidelná perla
  • nedůvěry v rozum, převládá cit, víra
  • odvrat od přírody, zaměření na nitro člověka, touha po poznání boha
  • člověk chápán jako bytost nicotná, pomíjivá
  • mysticismus (víra v nadpřirozenost, zázraky)
  • monumentalita (snaha ohromit člověka), naturalistická konkrétnost (pocit bezmocnosti, utrpení, bolest)
  • kontrast (dobrotivý bůh x krutý ďábel, chudoba člověka x nádhera chrámů)
  • v literatuře se aktualizují středověké žánry – legenda, duchovní píseň, epos, traktát
  • hojně se využívá obraznosti, alegorie symbolů, bohaté metafory

 

Umění:

  • malířství – zachycuje vnitřní napětí, využívá se šerosvit (kontrast světla a stínu), snaha oživit postavy, dodat výraz tváře a gesta
  • známí světoví malíři: Caravaggio, Petr Paul Rubens (Tři Grácie), Rembrandt (Noční hlídka), Diego Velázques
  • čeští malíři: Karel Škréta, Petr Brandl, Václav Hollar, Václav Vavřinec Reiner
  • sochařství: Ferdinand Maximilián Brokof , Matyáš Braun (sochy na zámku v Kuksu, Vidění sv. Luitgardy na Karlově mostě)
  • hudba: Antonio Vivaldi, Johann Sebastian Bach, Georgie Friedrich Händel
  • významné stavby u nás: Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně Praze, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, Loreta, zámek Vranov nad Dyjí, kašna Parnas na Zelném trhu v Brně

 

Přestavitelé evropské barokní literatury:

Pedro Calderón de la Barca – Španěl, díla nábožensko-filozofického charakteru – např.. Život je sen, Znamení kříže

John Milton – Angličan, duchovní epos Ztracený ráj

 

Společenská situace u nás:

  • toto období dříve chápáno negativně jako doba temna, dnes je hodnoceno jako vrchol evropské kultury
  • po bitvě na Bílé hoře (1620) vládnoucí rod uplatnil tvrdá opatření proti české šlechtě a měšťanstvu, které stálo na straně protihabsburské opozice:
  • přední představitelé povstání popraveni na Staroměstském náměstí (1621)
  • nekatolíci museli přejít ke katolickému náboženství, nebo odejít ze země, jejich majetek byl konfiskován
  • Obnovené zřízení zemské (1627) – potvrdilo právo Habsburků na český trůn, zavedlo do státní správy vedle češtiny němčinu, jediným povoleným náboženstvím se stalo katolické náboženství
  • situaci ovlivnila i třicetiletá válka

 

Česká barokní literatura

  • byla poznamenána odchodem značné části šlechty a měšťanstva do emigrace, odešla tedy i řada autorů, ubylo čtenářů, přesto je tato literatura poměrně bohatá
  • oficiální tvorba (domácí, katolická)
  • psána česky nebo latinsky, později německy
  • spojena s rekatolizací, její zaměření je převážně náboženské, časté jsou úvahy o smrti a posmrtném životě

 

Poezie:

Bedřich Bridel – jezuita, autor duchovní lyriky – báseň Co Bůh? Člověk? – meditace o poměru člověka k Bohu, založená na kontrastu

 

Adam Michna z Otradovic – jihočeský varhaník, básník a skladatel, autor kancionálu Česká mariánská muzika, Svatoroční muzika, Loutna česká, často oslavuje Pannu Marii

 

Nauková literatura:

Bohuslav  Balbín – jezuita, psal latinsky, ale obhajoval český jazyk – dílo Obrana jazyka slovanského, zvláště pak českého – hájí právo národa na vlastní jazyk, odsuzuje odnárodňující se šlechtu i politiku vídeňského dvora, který vytlačuje češtinu ze škol a úřadů. Tiskem dílo vyšlo až v době národního obrození a stalo se vzorem pro další podobná díla.

 

Snaha zamezit vlivu protestantismu na literatura vedla k likvidaci nekatolických knih, zejména  to však byla dobová pornografie a braková literatura. V tomto smyslu působil jezuita Antonín Koniáš – autor soupisu nedovolených knih – Klíč.

 

  • exilová tvorba (zahraniční, evangelická)

 

Jan Amos Komenský (1592 – 1670)

  • latinské jméno Comenius
  • narozen pravděpodobně v Nivnici nebo Uherském Brodě na jv. Moravě v českobratrské rodině, brzy úplně osiřel
  • vzdělání získal na bratrských školách v Přerově a Strážnici, dokončil je v zahraničí (Herborn, Heidelberg) – studium teologie
  • po návratu působil jako učitel a bratrský kněz v Přerově a ve Fulneku, stal se posledním biskupem jednoty bratrské
  • 1621 (z Moravy vypovězeni bratrští duchovní) narychlo uprchl z Fulneku se svojí ženou i dvěma dětmi před španělskými vojáky, ztratil část rukopisů i celou knihovnu, zemřela mu žena i obě děti (epidemie)
  • pobýval poté v ilegalitě na různých místech u svých českobratrských ochránců (např. Karel starší ze Žerotína), 1624 – 2. sňatek, v zemi pobyl do roku 1628
  • po vydání Obnoveného zřízení zemského odešel do zahraničí, usadil se v polském Lešně, které bylo již dříve útulkem příslušníků jednoty bratrské, zde učil na gymnáziu a stále doufal v návrat do vlasti
  • pobyt v Lešně několikrát přerušil návštěvami Anglie, Švédska a dnešního Maďarska
  • v Lešně mu zemřela i 2. žena a jeho návrat domů trvale znemožnil vestfálský mír (1648)
  • za švédsko-polské války zachvátil Lešno požár, při němž Komenský opět pozbyl celý majetek a větší část rukopisů
  • od roku 1656 žil trvale v Holandsku u svých přátel v Amsterodamu, zde také zemřel, pohřben je v nedalekém Naardenu

 

díla filozofická

Labyrint světa a ráj srdce – filozofický, autobiografický, náboženský spis. Obsah viz učebnice.

Hlubina bezpečnosti – svět přirovnává k točícímu se kolu – kdo se chce vyhnout zmatkům, musí se držet středu – Boha.

Listové do nebe – 5 fiktivních dopisů chudých Kristovi.

Kšaft umírající matky Jednoty bratrské – závěť napsaná po uzavření vestfálského míru, kdy věděl, že už se do své vlasti nevrátí, matka (=Jednota bratrská) odkazuje svým dětem rozptýleným po světě své duchovní poznatky.

 

díla pedagogická

 

Zásady, které prosazoval Komenský v oblasti výchovy a vzdělávání:

  • vzdělání přístupné všem bez rozdílu majetku, pohlaví
  • postup od známého k neznámému, jednoduchého ke složitému, konkrétního k abstraktnímu
  • názornost výuky
  • rozvoj citu a vůle
  • odstranění mechanického učení
  • výuka má směřovat k praxi

 

Velká didaktika – zásady moderní pedagogiky

Informatorium školy mateřské – o předškolní výchově dětí v rodině

Brána jazyků otevřená – učebnice latiny a zároveň encyklopedie

Svět v obrazech – učebnice latiny doplněná ilustracemi

Schola ludus (Škola hrou, na jevišti) – soubor latinských her

 

díla pansofická (vševědná)

  • myšlenka existence univerzální vědy, která by obsáhla veškeré vědění své doby – měla pomoci napravit rozpory mezi lidmi – nedokončené dílo Všeobecná porada o nápravě věcí lidských.

 

  • lidová a pololidová tvorba
  • byla nositelkou českého jazyka
  • pololidová tvorba vznikala v prostředí blízkém lidu (zejména měšťané) – žánry: interludia (mezihry) = krátké frašky, hráli většinou učitelé a jejich žáci, témata ze selského života

 

písmácké paměti (záznamy dobových událostí, opisování starších děl)

kramářské (jarmareční) písně

knížky lidového čtení

  • lidová tvorba (ústní lidová slovesnost) – vzniká mezi venkovským lidem – pohádky, pověsti, písně, lidová dramata, loutkové hry, proroctví






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————