Básnické směry přelomu 19. a 20. století v české literatuře

 

 Jméno: Moderní básnické směry na přelomu 19. a 20. století v české literatuře

 Přidal(a): Tom

 

Moderní básnické směry na přelomu 19. a 20. století české literatuře

  • vliv moderních evropských směrů
  • útoky mladé generace proti lumírovcům i realismu

 

1) Ml. generace – Česká moderna (1895 – Manifest České moderny)

Představitelé: Josef Svatopluk Machar, Šalda, Sova, Březina, Vilém Mrštík

  • Sen x skutečnost -> pocit zklamání, nedůvěra v lepší budoucnost -> osamocení, individualistický postoj (právo na svobodný rozvoj, osobité pojetí tvorby)
  • Krátké trvání skupiny

 

2) Protispolečenští Buřiči

  • protiměšťácký charakter tvorby, někteří projevili politické postoje v hnutí Omladina ->     politické procesy, vězení (Stanislav Kostka Neuman)

 

3) Dekadence

  • časopis Moderní revue
  • Představitelé:
    • Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic

 

4) Anarchisté

  • Negace soudobé společnosti
  • vydávali časopis Nový kult -> (S. K. Neuman)
  • František Gellner, Šrámek, Bezruč, …

 

5) Impresionismus

Představitelé:

  • Toman Šrámek, Sova, Březina

Výtvarné umění:

  • Antonín Slaviček, Jožo Úprka

 

6) Symbolismus

Představitelé:

  • Sova, Březina

Výtvarné umění: Alfons Mucha

  • Hudba: J. Suk, J. B. Foerster, L. Jamáček

 

7) Almanach na rok 1914

  • odmítli symbolismus, individualismus, obrat k světu moderní civilizace a techniky -> civilismus

Představitelé:

  • K. Neuman, Karel Čapek, J. Čapek, V. Špála, Emil Fíla

 

Josef Svatopluk Machar (1864–1942)

  • – básník, prozaik a publicista
  • – spoluautor manifestu České moderny
  • – působil jako úředník ve Vídni, po roce 1918 inspektorem Československé armády, názorový rozchod s Masarykem (kritika poměrů v republice)

Básnická sbírka:

Confiteor I-III (z lat. Zpovídám se)

  • osobní zpověď člověka zklamaného ze života a z poměrů v české společnosti i v literatuře
  • podobný charakter další sbírky

Čtyři knihy sonetů, Triscium, Vindobona (žalozpěvy z Vídně)

  • inspirace Ovidius Žalozpěvy (vyhnanství u Černého moře)

Epické verše:

  • Zachycují smutné osudy žen a jejich zklamání v soudobé společnosti
  • Sbírka Zde by měly kvést růže – kritika měšťácké společnosti – ženiny romantické iluze obvykle končí v manželství -> nerovné postavení = zoufalství z něhož není úniku
  • Rozpad české moderny -> obrat, místo odporu hledání pozitivního východiska -> našel je v minulosti, zvláště v antice
  • Svědomím věků
    • Cyklus básnických sbírek
    • Inspirace V. Hugo, Jaroslav Vrchlický
    • Vývoj lidstva od nejstarších dob po současnost
    • Za vrchol považuje Antiku, pak podle něj nastal úpadek
    • Sbírky:
      • V záři helénského slunce – starověké Řecko, Řím, obdiv k silným individualitám
      • Pohanské plameny – renesance
      • Roky a Staletí – Francouzská revoluce
      • Krůčky dějin – doba ponapoleonská
      • Kam to spěje – doba ponapoleonská¨
    • Na rozdíl od Hugo a Vrchlického je Machar méně optimistický -> ideál harmonicky rozvinutého člověka splňuje jen Antika

 

Antonín Sova

  • Představitel české moderny, impresionismu, symbolismu
  • Studium práv, ředitel, městs. Knihovna Praha
  • Impresionistická přírodní lyrika – návrat do přírody rodného kraje, -> únik z velkoměsta + vztah k hudbě
  • Květy intimních nálad
    • -> báseň u řek – přírodní lyrika -> impresionismus = zachycení okamžiku: barevné odstíny, subjektivní nálady -> promítá sem své duševní stavy melancholie, smutek
    • Hudebnost verše (barvy: šedá, bílá, modrá, červánky)
  • Realistické sloky
  • Z mého kraje – vztah k rodnému kraji, barevnost – smysl pro odstíny (malířský zrak), vzpomínky na dětství a mládí
  • Soucit a vzdor – výraz protispolečenské vzpoury
  • Zlomená duše – rozpor sen x Skutečnost, společnost (není v ní možné nalézt štěstí a jistotu)
    • Smetanovo kvarteto Z mého života = soubor 7 monologů (skladatelova tragédie), úděl génia uštvaného okolím (využívá k reprezentaci v zahraničí x jeho chudoba)

 

2. symbolismus

  • Ještě jednou se vrátíme – intimní lyrika
    • Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?
      • Obsluhoval neurčitost
      • Snaha vsugerovat náladu okamžiku
      • Dva motivy: motiv sadu a motiv plavby
        • Oba časově určeny ročním obdobím -> jarem a podzimem = symboly pro vyjádření duševního stavu (smutek, hořkost, nemožnost uskutečnit krásné životní představy)
      • Údolí nového království – vrchol individualismu
      • Dobrodružství odvahy – uzavírá symbolismus

Další díla:

  • Zpěvy domova – reakce na 1. světovou válku (láska k vlasti, odpor k válce)

Próza:

  • Ivův román
  • Výpravy chudých
  • Pankrác Budecius Kantor

 

Karel Hlaváček (1874-1898)

  • Představitel české dekadence
  • Skupina kolem časopisu Moderní revue (+ Jiří Karásek ze Lvovic)
    • Pozdě k ránu
      • Úvodní text: neskutečná snová krajina, autor – jde od své milé – přelom mezi dnem a nocí – sluchové vjemy (zvuky trumpet vesnické hudby, tóny lesního rohu, fléten, violy) – obraz básníkova nitra -> pocit melancholie, zmaru, marnosti
    • Mstivá kantiléna

 

František Xaver Šalda (1867-1937)

  • Profesor světových literatur na FFUK
  • Literární, divadelní a výtvarný kritik
  • Básník a prozaik
  • Literární kritiku pojal jako samostatnou tvorbu, která je rovnocenná umělecké činnosti

Dílo:

  • Boje o zítřek – úvahy o smyslu úvahy v životě
  • Duše a dílo – portréty českých a světových autorů (Mácha, Němcová, Vrchlický, Sova, Březina, Flaubert)
  • Šaldův zápisník – časopis, kde uveřejňoval výhradně svoje příspěvky, svou tvorbu

 

František Gellner (1881-1914)

  • Básník, prozaik, kreslíř a karikaturista
  • Patří k anarchistickým buřičům
  • Narodil se v rodině židovského obchodníka, maturita na gymnáziu
  • Bohémský způsob života -> anarchistický buřič
  • 1914 narukoval na haličskou frontu -> 13.9.1914 zmizel, od té doby veden jako nezvěstný

Dílo:

  • Po nás ať příjde potopa!
    • Pocity pesimismu a životní marnosti -> alkohol, střídání žen (prostitutek)
  • Radosti života
    • Autor pokračuje v pesimistickém a výsměšném tónu 1. sbírky, předmětem ironie vztah muž-žena, maloměšťácký svět, život kavárenských povalečů -> jeho smutek z bezvýchodné životní situace

 

Otokar Březina (1868–1929)

  • – vlastním jménem Václav Jebavý
  • – symbolista
  • – pseudonym Otokar Březina od roku 1892
  • – přátelé: Jakub Deml (básník), F. X. Šalda, T. G. Masaryk
  • – narozen Počátky na Moravě, po maturitě celý život učitel (Nová Říše na Moravě a Jaroměřice)
  • – jeho život doprovázen trpkým mládím, bolestí (smrt obou rodičů v jednom týdnu) a Bohem
  • – nepřijal nabídku profesury v Brně
  • – odvrací se od pozemského života, navazuje kontakt s duchovním světem

sbírka Tajemné dálky (1895) – vzpomínky na smutné mládí (chudoba, smrt obou rodičů, nenaplněná láska, samota, bolest, pesimismus) → jeho osudem samota a bolest

– k nejznámějším básním patří:

  • Mrtvé mládí
  • Moje matka – ústřední postava = básník: zpověď z bolestných zážitků, hluboký vztah k mrtvé matce, pocit samoty

– sbírku přijali lumírovci s odporem a posměchem, zvláště J. Vrchlický

 

sbírka Svítání na západě (oxymóron) – prohlubuje myšlenky první sbírky, západ = smrt, vykoupení z pozemského utrpení

– bolest přivádí člověka k poznání záhad vesmíru a života, samota přináší také hořkost

 

sbírka Větry od pólů (1897) – vrchol básníkova oproštění od hmotného světa, vrchol abstrakce, filozofie smyslu života = soucit, bolest, láska

– hledání odpovědí na to, kdo je ta tajemná síla ovládající svět

 

sbírka Stavitelé chrámu (1899)

sbírka Ruce (1901)

– spojení pozemského života, člověka s poznáním vesmíru

– Ruce = mlhavá představa o sbratření lidstva (symbol spojených rukou – každý člověk je spojen s vesmírem řetězcem neviditelných rukou, které obepínají celý svět)

 

Generace buřičů

 

Fráňa Šrámek (1877–1952)

  • – básník mládí
  • – narozen Sobotka (Šrámkova Sobotka)
  • – gymnázium, nedokončená studia práv, spolupráce s anarchisty, vězněn za antimilitaristický postoj, 1. světová válka fronta → hluboký vztah k rodnému kraji

– poezie:

sbírka Života bído, přec tě mám rád (1905) – antimilitarismus, rozpor ideály x měšťácký svět → pocity marnosti a životního zklamání

sbírka Modrý a rudý (1906) – modrá = vojenský stejnokroj, rudá = anarchismus → anarchistický útok na společnost, na rakouský militarismus, proti válce

– nejznámější báseň Raport – forma vojenského hlášení, paralela umírající voják – umírající kůň → protiválečný protest

sbírka Splav (1916) – milostná lyrika, poezie mládí a lásky, vyjádření vztahu člověka k přírodě, radost ze života, ale i odraz válečných hrůz, oslava domova a rodného kraje

– impresionismus + český vitalismus (vznik po 1. světové válce, podnětem radost z toho, že všechny válečné hrůzy jsou pryč, že člověk může bezpečně žít, oslava života a všech jeho darů)

– próza:

Prvních jedenadvacet – soubor povídek, kritika měšťácké společnosti, ironie

Stříbrný vítr – impresionistický román, příběh dospívajícího studenta Jana Ratkina a jeho střetnutí s pokryteckou měšťáckou společností a morálkou

Tělo – vitalistický román

– drama:

Léto – impresionistická oslava mládí a lásky (venkov, milostný příběh mladé ženy a studenta v kontrastu s měšťáckým světem a nudou intelektuálů, lyrická atmosféra letního večera)

Měsíc nad řekou

 

Viktor Dyk (1877–1931)

  • – básník, dramatik, prozaik, největší ironik
  • – vystudoval právnickou fakultu, za 1. světové války pro svou politickou a literární činnost vězněn, po vzniku ČSR redaktor Národních listů a senátorem
  • – zahynul při koupání v Jaderském moři (utopil se – selhalo mu srdce)

– poezie:

sbírky A porta inferi (Od dolní brány – latinský žalm zpívaný při pohřbu), Síla života, Marnosti → pocity rozporu, sen x skutečnost, negace měšťáckého světa, protispolečenské vzpoury

sbírky Satiry a sarkasmy, Pohádky z naší vesnice – politická lyrika

válečná tetralogie:

  • Lehké a těžké kroky
  • Anebo
  • Okno
  • Poslední rok

– sbírky protiválečné poezie, inspirací 1. světová válka → obavy o osud národa

báseň Země mluví (Okno):

– těžký osud lidí, utrpení

– odsouzení lhostejnosti a nečinnosti

– výzva k obraně vlasti, k boji za svobodu

– varování před zradou: povinnost bránit zemi, zodpovědnost za příští generace, závěr    = zrada je zkázou národa

skladba Milá sedmi loupežníků – anarchismus, balada o lásce, žárlivosti, zradě a pomstě (vliv romantismu)

– próza:

Krysař (1915) – novela, námětem stará německá pověst o krysaři ze 13. století

!!! námět a hlavní postavy znát na základě vlastní četby novely!!!

– drama:

Zmoudření dona Quijota – vliv symbolismu, tragický příběh o neřešitelnosti rozporu sen x skutečnost, ztráta iluzí = zmoudření, které však člověka zabíjí

 

Petr Bezruč (1867–1958)

– narodil se v Opavě, vlastním jménem Vladimír Vašek – syn profesora Antonína Vaška, který se podílel na odhalení nepravosti Rukopisů

– v Brně vystudoval gymnázium, studia filologie v Praze nedokončil, pracoval jako poštovní úředník v Brně a pak ve Frýdku-Místku

– za 1. světové války vězněn – obviněn z autorství protirakouských básní

– od roku 1928 žil v ústraní → Brno, Kostelec na Hané, zemřel v Olomouci

Dílo:

První básně posílal šéfredaktoru časopisu Čas Janu Herbenovi pod pseudonymem Petr Bezruč, SMIL Z ROLNIČKY nebo NEZNÁMÝ.

Roku 1903 vyšly verše pod názvem Slezské číslo v časopise Čas, roku 1909 knižně pod názvem Slezské písně. Potom se odmlčel a až roku 1930 vydal samostatnou báseň Stužkonoska modrá.

Slezské písně

– podnětem k napsání většiny básní byla básníkova vážní nemoc – obával se, že po jeho smrti se nenajde nikdo, kdo by upozornil na zoufalou situaci ve Slezsku

– téma: národnostní a sociální útlak slezského lidu (popolšťování a germanizace), bída horníků a beskydských horalů, lhostejnost Prahy k osudu slezského lidu

– postavy vykořisťovatelů symbolizuje markýz Géro (habsburský arcivévoda Bedřich), na druhé straně bídu chudých symbolizují postavy horníků, horalů, vdov, sirotků

– okamžitý úspěch sbírky → psal o aktuálních problémech, vyjadřoval to, co cítil beskydský horal a horník = dokonalé splynutí; vznikl názor, že autorem sbírky je skutečný horník

– básník se často stylizuje do role „barda z Beskyd“ (pěvce) a mstitele slezského lidu

 

a) intimní lyrika:

  • báseň Červený květ – úvodní báseň sbírky, obraz kaktusu, v noci vykvete rudým květem =       symbol vzpoury, vlastního osudu bez lásky a přátelství
  • báseň Jen jedenkrát, Labutinka

b) epika – sociální balady

  • báseň Maryčka Magdónova – námět viz vlastní četba
  • báseň Kantor Halfar – námět viz vlastní četba
  • báseň Bernard Žár, Ostrava atd.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme celý web, ale nic parádního jsme nenašli :-(.