Jméno: Bertold Brecht
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Bertold Brecht, původním jménem Eugen Berthold Friedrich Brecht byl německý básník, dramatik a divadelní reformátor, jehož epické divadlo se vymanilo z konvencí divadelní iluze a rozvinulo drama jako společenské a ideologické fórum pro levicové příčiny.
Život
Bertold Brecht se narodil v roce 1898 v Augsburgu v německém Bavorsku a zemřel 14. srpna 1956 ve východním Berlíně. Až do roku 1924 žil Brecht v Bavorsku. V letech 1917-1921 studoval medicínu v Mnichově a roku 1918 sloužil v armádní nemocnici. V té době již vznikají jeho první díla. Je v nich znát obdiv k různým velikánům, jako je Wedekind, Rimbaud, Villon a Kipling.
Během tohoto období také rozvíjel násilně protichůdný postoj, který odrážel hluboké zklamání jeho generace v civilizaci, která se zhroutila na konci první světové války. Mezi Brechtovými přáteli byli členové dadaistické skupiny, která se snažila zničit to, co odsoudili falešné standardy buržoasního umění prostřednictvím posměšnosti a ikonoklastické satiry.
V letech 1924-33 pracoval Brecht v Berlíně pro ředitele Maxe Reinhardta a Erwina Piscatora, ale hlavně s vlastní skupinou spolupracovníků. Se skladatelem Kurtem Weillem napsal satirickou, úspěšnou Třígrošovou operu. Napsal také to, co nazýval „Lehr-stücke“ („vzorové hry“) – hudebně didaktické práce pro výkon mimo ortodoxní divadlo. V těchto letech rozvinul svou teorii „epického divadla“ a strohé formy nepravidelného verše.
Stal se marxistou – tedy komunistou – a proto v roce, kdy se Hitler chopil moci, musel utéci. V roce 1933 tedy odešel do exilu – léta 1933-41 trávil ve Skandinávii (převážně v Dánsku) a v letech od 1941 do 1947 byl ve Spojených státech. Některé ze svých děl natočil v Hollywoodu. V Německu byla jeho díla pálena a Brecht byl také zbaven německého občanství. Od německého divadla byl zcela odříznut, ale mezi lety 1937 a 1941 napsal většinu svých nejslavnějších děl.
V roce 1947 opustil Spojené státy a začal žít v Curychu. Se svou druhou ženou založil Berlinek Ensemble a zde se hráli principy epického divadla, inspirované socialistickým realismem. Zemřel na srdeční infarkt.
Dílo
Základem Brechtova díla je epické divadlo. Brecht tvrdil, že divadlo by se nemělo snažit, aby diváci věřili v přítomnost postavy na jevišti – neměli by se s ní spojovat, ale spíše by se měli řídit způsobem umění uměleckého básníka. Publikum by si mělo uvědomit, že to, co vidí na jevišti, je pouze popisem minulých událostí. Proto je „epické“ divadlo založeno na Verfremdungseffekt (odcizení), kterého je dosaženo pomocí řady zařízení, které divákovi připomínají, že divadlo prezentuje lidské chování ve vědeckém duchu spíše než s iluzí reality. Zkrátka, že divadlo je jen divadlo a nikoliv samotný svět.
Baal
Jedná se o první hru, kterou Brecht napsal ve svých dvaceti letech – v období, kdy sloužil v armádní nemocnici. Dnes můžeme tuto hru najít s různým počtem postav, protože Brecht hru několikrát přepisoval. Baal je člověk, který je skrznaskrz špatný – je to vrah, hospodský povaleč, lamač dívčích srdcí a celkově lotr.
Bubny v noci
V roce 1919 byly vydány Bubny v noci – hlavní postavou je Anna, která miluje dělostřelce Kraglera. Ten je ale nezvěstný. Anna je těhotná s jiným mužem – Murkem, za kterého ji chtějí její rodiče provdat. Anna vzdoruje, ale tlak nevydrží. V momentě, kdy se slaví zásnuby, objevuje se na scéně i Kragler.
Život Eduarda II. Anglického
V roce 1923 vznikla hra, která pojednává o životě Eduarda II.
Třígrošová opera
V roce 1928 vzniklo toto asi nejslavnější dílo Bertolda Brechta. Tato opera byla inspirována Žebráckou operou napsanou Johnem Gayem. Na rozdíl od Gaye, který parodoval italskou operu, v Třígrošové opeře zaznívá jazz jako hudební složka. Bertold Brecht se ve hře pouští do sociální kritiky ovlivněné Karlem Marxem a Fridrichem Engelsem.
Matka Kuráž a její děti
Tato kronikářská hra o třicetileté válce vznikla v roce 1939. Matka Kuráž je markytánka, pro kterou je válka zdrojem obživy a zároveň zhouby.
Život Galileiho
Hra z roku 1943.
Kavkazský křídový kruh
Hra z roku 1944-45 vypráví dva příběhy. Příběh zápasu o výchovu dítěte mezi jeho nenasytnou matkou, která je opouští, a služebnou, která se o ně stará.
