Kniha: Bídníci (Ubožáci)
Autor: Victor Hugo
Přidal(a): Lea
Bídníci – Les Misérables
- Díl první
Doba
- Děj se odehrává v Paříži a jejím okolí ve 30. letech 19. století.
Jazyk
- V knize je mnoho romantických i realistických prvků. Vyskytuje se tam mnoho záhad a záměn, střídají se scény, ve kterých postava uvažuje, ale i scény dramatické. Je psána česky, občas se vyskytují nějaká cizí jména, většinou francouzská nebo latinské citace.
Hlavní myšlenka
- Hlavní myšlenkou je snaha poukázat na nedostatky v zákonech tehdejší společnosti. Je zde znázorněn střet hlavních politických směrů i všech společenských vrstev. Autor se snaží upozornit na lidské utrpení a ubožáctví.
Literární žánr
Obsah:
Kniha je rozdělena na tři části.
První část pojednává o životě Jeana Valjeana. Vypravuje jeho smutný životní příběh. Jak se za krádež chleba dostal téměř na 20 let do vězení, což je z dnešního hlediska naprosto nepřiměřený trest a podle mého názoru si takto zločince spíš vytvářeli, než že by je napravovali. Jean Valjean, který byl v jádru dobrý člověk, se na galejích od základů změnil. Galeje z něj udělali zločince. Zde začal za vše vinit společnost. Ve svém názoru se utvrdil ihned poté, co ho všichni odmítali nehledě na jeho peníze či vůli pracovat. Společnost ho odmítla jakožto nenapravitelného trestance. Jean Valjean měl však štěstí. Z temnot jeho duše ho vysvobodil biskup Miryel, lidmi nazývaný monsignore Lidumil. Ukázal mu dobrotu, milosrdenství a víru v boha, což byly pojmy, které Jean Valjean dosud neznal. Díky biskupovi se z něj stal úplně jiný člověk. Rozhodl se začít znovu. Odstěhoval se do města Montreuil-sur-Mer. Městečko pod jeho vlivem vzkvétalo. Místní lid si ho velice vážil nejen za jeho přínosy pro město, ale také pro jeho dobrosrdečnost. Říkal si pan Madeleine. Díky všeobecné oblibě byl pan Madelein jmenován starostou. Bohužel mu nebyl přán klidný. Jeho cesty se kříží s policistou Javertem, který v něm poznává bývalého galejníka. Než však dojde k osudnému odhalení, je život pana starosty svázán s další osobou. Je jí Cosetta, dcera jedné z dělnic v jeho továrně jménem Fantina. Té na smrtelné posteli přislíbí, že se o Cosettu postará. V této době mu už Javert šlape na paty a pan Madeleine se rozhodne dobrovolně přihlásit na polici. Po svém vlastním udání podniká zoufalý pokus dostat se ke Cosettě, záhy je však dopaden a odsouzen na doživotí.
Zde nám začíná kniha druhá. Jean Valjean na galejích však dlouho nezůstává. Prchá, aby mohl splnit svůj slib, a vydává se za Cosettou do Montfermeil. Zde zachrání ubohou osmiletou Cosettu od Thénardierových, kteří ji využívají jako služku. Díky Cosettě je duše Jeana Valjeana zachráněna podruhé a poznává další důležitou věc: lásku. Smutné je, že srdce malé Cosetty je na tom stejně, jako srdce starého Jean Valjeana – niky nepoznalo lásku. Vydává se s Cosettou do Paříže, kde po nějakou dobu spokojeně žijí. Ovšem osud těmto dvěma opět není nakloněn a Javert je Jeanu Valjeanovi opět na stopě. Naše dvojice se před Javertem ukryje do kláštera. Šťastnou shodou okolností zde Jean Valjean naráží na starého přítele, který mu pomůže a pro něho i Cosettu zde zařídí úkryt. V klášteře zažívá Jean Valjean další duševní otřes poté, co spatří nezměrnou obětavost a dobrotu jeptišek. Tímto končí kniha druhá.
Třetí kniha pojednává o mladíkovi jménem Marius. Marius žije u svého dědečka roajalisty. Protože Marius neustále pobývá s ním, přijímá i jeho politické přesvědčení. Jednoho dne se dozvídá, že jeho otec umírá a jeho posledním přáním je spatřit syna. Marius však přijíždí pozdě a otec je již mrtev. Poté vynakládá značné úsilí, aby se o životě svého otce dozvěděl co nejvíce. Postupně přijímá i otcovo politické přesvědčení, které je silně v rozporu s přesvědčením dědečkovým. Díky tomu nakonec mezi ním a dědečkem vznikne rozepře a Marius skončí na ulici. Nakonec se naučí spokojeně žít s bídou a dokonce se mu ten život i zamlouvá. Marius chodí pravidelně na procházky do parku, kde každý den sedává i Cosetta se svým otcem. Mariovi se Cosetta velice zalíbí, je však příliš plachý na to, aby ji oslovit, a tak pouze posedává poblíž a později je i sleduje domů. Jean Valjean si toho však všimne, z opatrnosti se odstěhují a zmizí beze stopy. Tímto končí kniha třetí a také první díl bídníků.
Toto je hlavní dějová linie příběhu. Autor však věnuje spoustu pozornosti také politické situaci jeho doby, nechybí podrobný popis míst a měst, myšlenek, ale také každou postav, každou se snaží načrtnout ze všech úhlů, aby měl čtenář opravdu dobrý přehled a mohl si utvořit vlastní názor.
Srovnání filmu (muzikál Bídníci 2012) a knihy:
Kniha, asi jako každá jiná, je oproti filmu obsáhlejší. Film nikdy nemůže obsahovat tolik podrobností, kolik jich může poskytnout kniha. Díky tomu bývají filmy nepřesné, v některých případech se může dokonce zdát, že pojednávají úplně o něčem jiném a s danou knihou mají pramálo společného. Ovšem film, o kterém my hovoříme, není tento případ. Všechny důležité informace jsou zde uvedeny a ani posloupnost děje není příliš narušena. Další výhodou filmu je jeho jednoduchost – nemusíme nad ním tolik přemýšlet. K pozitivům tohoto filmu také přičítám formu jeho zpracování, tj. muzikál. Nevýhodou je rozhodně fakt, že film není schopen proniknout do hloubky. Chybí mu schopnost vyjádřit myšlenky. Také jsem ve filmu postrádala všestranný popis postav. V knize nám autor popsal postavu ze všech úhlů a poté už záleží na čtenáři, jaký názor si na postavu vytvoří. Toto však není ve filmu možné a díky tomu na mne spousta postav působila úplně jinak. Co by také mohl někdo u filmu postrádat, je popis politického dění v tehdejší Francii, společenských vrstev a další jemné drobnosti, díky kterým se nám při čtení vytváří „ostřejší obraz“.
Asi nedokážu povědět, jestli se mi víc líbil film, či kniha. Záleží na každém zvlášť, čemu dává přednost. Film je poutavější než kniha a není tolik náročný. Pokud nejste náročný čtenář a dáváte přednost akci před dlouhými přemýšlivými pasážemi, je pro vás lepší film. Tomu, kdo dává přednost širším souvislostem a nebojí se obětovat více času, se vyplatí si přečíst knihu.
