Bledě modré ženské písmo – rozbor díla k maturitě

rozbor-díla

 

Kniha: Bledě modré ženské písmo

Autor: Franz Werfel

Přidal(a): Václav Vognar

 

 

Charakteristika uměleckého textu

  • Analýza uměleckého textu

 

Zasazení výňatku do kontextu díla

  • „Frak! Kdo vlastní frak, může chodit na plesy a podobné společenské radovánky. Kdo ve fraku dobře vypadá a nadto má tak výjimečný talent na tancování jako Leonidas, ten rázem budí sympatie, uzavírá přátelství, seznamuje se se skvělými mladými dámami, je zván „do předních domů“. Tak tomu alespoň tehdy bylo, v tom úžasném kouzelném světě, v němž existovalo jisté společenské pořadí a v něm nedosažitelná sféra, která čekala, až se objeví vyvolenec, aby ji vítězně dobyl.” Úryvek ze začátku knihy

 

Téma

  • Postoj k vlastní vině

 

Motivy

  • Vzrůstající antisemitismus v První republice, oportunismus, zrazená láska, otcovská odpovědnost

 

Časoprostor

  • Vídeň 1936, velký vliv Německa

 

Kompoziční výstavba (začátek a konec)

  • Kniha začíná společnou snídaní Leonida a Amélie, při které si Leonidas čte blahopřání k narozeninám, ve kterých najde i dopis od Very.Konec díla je situován v budově opery, kam chodí spolu s dalšími bohatými Vídeňany Amélie a Leonidas, který uvažuje, že den, který právě končí, znamenal jeho poslední nabídku přiznat svoji nevěru.Kniha je rozdělena na 7 kapitol s názvy.

 

Literární druh a žánr

 

Vypravěč/lyrický subjekt/herci

  • er-forma, vnitřní úvahy Leonida

 

Postava

  • Leonidas: okouzlující padesátník, sekční šéf na ministerstvu kultu a vyučování, syn chudého gymnazijního učitele, který mu dal toto směšné jméno. Sebevražda jeho židovského přítele mu paradoxně přinese štěstí, když po něm zdědí frak. Díky němu a svému tanečnímu talentu se dostane do nejvyšších sfér rakouské společnosti.
  • Amélie Paradiniová: Krásná bohatá dědička z vlivné rodiny bankéřů. Zamiluje se do Leonidase a prosadí jejich společný sňatek.
  • Vera Wormserová: dcera židovského doktora, jehož syna Leonidas kdysi doučoval. Nedlouho po Leonidově sňatku se on a Vera znovu setkávají v Německu, zamilují se do sebe a Leonidas jí slibuje, že se pro ni vrátí, nicméně nic neudělá a ani si nepřečte dopis, který mu po třech letech poslala.

 

Vyprávěcí způsoby

  • Přímá řeč, popis, úvahy, často retrospektivní; někdy není zřejmý rozdíl mezi dějem a myšlenkami Leonidase v prvních částech knihy, kdy přemýšlí nad tím, jestli má dopis od Very vůbec otevřít. Nakonec ho otevře a špatně z něj pochopí, že on sám je otcem chlapce, za něhož se Vera přimlouvá, aby mohl dostudovat v Rakousku, protože v Německu to pro jeho židovský původ není možné. Dopis je ale psaný tak formálně, že ho ukáže Amelii, čímž v ní uhasí všechno podezření. Kvůli tomu se na ministerstvu zastává židovského doktora, kterému má být upřeno ocenění. Po setkání s Verou však zjistí, že to není jeho syn, protože ten tři roky po jejich rozchodu zemřel. V této části se opět smívá hranice mezi dějem a myšlenkami Leonidase, které jsou tak intenzivní, že nevnímá ani odchod Very.

 

Typy promluv

  • Dialogy a monology, přímá řeč

 

Veršová výstavba

  • není

 

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

  • Z překladu Hanuše Karlacha: spisovný, fráze („do předních domů”, „inteligentní Izraelita”); přirovnáními (Pan Nikdo)

 

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

  • personifikace („Od té doby ovšem velké banky spolykaly veškerý kapitál v akciích.”)

 

Kontext autorovy tvorby

  • Od gymnázia vycházely jeho časopisecké publikace; velký úspěch měla expresionistická sbírka Přítel světa (der Weltfreund), vydaná v roce 1911. Následovaly další sbírky.
  • Romány: 1924: Verdi. Román opery, 1929: Barbara neboli zbožnost (o své chůvě), 1933: Čtyřicet dní (Arménská genocida v Turecku), 1941: Píseň o Bernadetě (tento román slíbil napsat světici, když se do USA dostane zdravý a živý)
  • Novely: 1920: Ne vrah, ale zavražděný je vinen;
  • Bledě modré ženské písmo patří k těm pozdnějším, bylo vydáno v roce 1941 v Buenos Aires.
  • Dramata: např. Pavel a Židé

 

Literárně historický kontext

Literární/obecně kulturní kontext

  • 1984 zfilmováno
  • Franz Werfer se narodil 1890 v Praze do českoněmecké židovské rodiny ševce. Velký vliv na jeho směřování měla jeho chůva Barbora Šimůnková, česká katolička, o které později napsal román. Ta ho odmalička brávala do kostela.
  • Navštěvoval soukromou školu u Piaristů, ve studiu ale nebyl moc dobrý. Rád navštěvoval kavárnu Arco, kde se setkával s dalšími německými spisovateli.
  • V roce 1929 se oženil s Almou Mahlerovou, vdovou po Gustavovi Mahlerovi, se kterou měl už dříve dítě. Manželství trvalo do konce jeho života. Před nacizmem utekl z Vídně do Francie a následně přes Španělsko do Spojených státu. V roce 1945 umírá na infarkt v Beverly Hills v Kalifornii.
error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.