Kniha: Čachtická paní
Autor: Jožo Nižnánsky
Přidal(a): Mishka93
LITERÁRNI TEORIE
Literární druh a žánr: historicko-dobrodružný román
Literární směr: dílo napsáno r.1932
Postavy:
V knize se vyskytuje celá řada postav. Mnohé z nich skutečně existovaly a většina okrajových postav je zde zmíněna právě za účelem lepší konkretizace doby a prostředí. Někdy je těžké rozlišit důležitost postav, protože mezi nimi existují spletité vztahy.
Hlavní postavy:
Alžběta Báthoryová: je brutální žena bez srdce a bez skrupulí, která ze vyžívá v týrání. Jelikož má moc, nemusí se obávat , že by se na její krvavé zločiny jen tak přišlo. Má celou řadu služebníku, kteří jí pomáhají páchat její hrůzné činy.
Ficko: služebník A.Báthoryové. Ten je velmi podlý a zrádný, vzhledem velmi odporný, zakrslý, chlupatý s hrbem na zádech. Na paniny rozkazy podniká množství honů na zbojníky.
Andrej Drozd: vůdce zbojníků, silný, urostlý a odvážný. Přidává se k nim i
Jan Kalina: studoval na wittenberské univerzitě, ale když zaslechl zvěsti o čachtickém krveprolévání přijel chránit svou matku a vypátrat svou sestru Magdu, jež zmizela za podivných okolností. Přidal se ke zbojníkům. Je velmi chytrý a díky tomu se svými druhy zinscenují řadu úspěšných, promyšlených plánů. Daří se jím také kvůli celé řadě spojenců:
Jan Poniceus, vážený a moudrý čachtický protestantský farář, a Janův kamarád Pave Lederer, který se nechá zaměstnat jako hradní zámečník a získá si Fickovu důvěru, čímž má přístup k cenným informacím. Na svou stranu si získají i mladou krásku Eržiku Príborskou, utajenou nemanželskou dceru Alžběty Báthoryové, která se zamiluje do Andreje Drozda.
Děj:
V té době vládne Čachticím hraběnka Alžběta Báthoryová, vdova po Františkovi Nádasdyovi, vrchnímu veliteli předdunajských armád a dobrém příteli palatina Juraje Thurzy. O hraběnce kolují zvěsti, že vraždí mnoho nevinných dívek a vyžívá se v jejich mučení jen proto, aby se mohla koupat v jejich krvi a tím si zachovat věčné mládí a krásu.
Příběh začíná na faře, když k postaršímu Janu Poniceovi, duchovnímu evangelické církve v Čachticích, přichází Jan Kalina. Mladý muž, oblíbenec mrtvého hraběte Nádasdyho přichází ze studií. Na jeho hlavu byla vypsána čachtickou paní odměna, protože po smrti jejího manžela, i když mu to přikázala, neodešel ze studií. Kalina se rozhodne podstoupit nebezpečí, protože slyšel o krutostech čachtické paní a bál se, aby za jeho čin nepotrestala jeho matku a sestru. Od faráře se dovídá, že jeho sestra Magda zmizela.Kalina nepochybuje o tom, že v tom má prsty čachtická paní a rozhodne se udělat jejím činům přítrž. Najednou k faráři přiběhne zmrzačená služka hraběnky a umírá na faře.
Kalina se vydá ke své matce, u které se seznámí s Maryšou Šústkovou a zamiluje se do ní. Šťastné shledání zničí Ficko, ohavný skřet ve službách hraběnky. Ze spárů Ficka Kalinu vysvobodí Andrej Drozd, vůdce zbojníků a Kalina se ke zbojníkům také přidá. Brzo získají dalšího spojence, přítele Kaliny, Pavla Lederera, který se z nešťastné lásky k Barboře Repášové stává hraběnčiným zámečníkem a lstí Fickovým důvěrníkem. Alžbětiny věrné služky–Dora Sentešová, Ilona Jó a Kata Benecká najímají služky, aby hraběnka měla dost „surovin“ pro mučení a krvavé koupele.
Dojde k několika střetům mezi zbojníky a hajduky čachtické paní, která se cítí ohrožena a tak požádá o ochranu palatina, který jí díky jejímu dobrému jménu, poskytne vojsko.Alžbětu začnou všichni opouštět: Její utajovaná dcera, zemanské děvče, Eržika Příborská, dcera palatinova tajemníka Juraje Závodského a nechtěná snoubenka hraběte Nyáryho se s pomocí svého snoubence stává ženou své tajné lásky, zbojníka Andreje Drozda. Hrabě Nyáry se rozhodne poskytnout pomoc zbojníkům v boji proti hraběnce. Velitel pandurů Imrich Kenderessy se také stává kvůli lásce k Magdě Kalinové zbojníkem. Duchovního Jana Ponicenia, doufajícího v hraběnčinu nevinu, přesvědčí o opaku dopis jeho předchůdce o strašné smrti devíti děvčat a tak se rozhodne připravit v Čachticích vzpouru. Kastelán hraběnky Mikuláš Lošoňský, svědek několika vražd nevinných dívek se rozhodne říci pravdu palatinovi. Samotní Čachtičané se bouří proti krutovládě hraběnky. Po několika prohrách i výhrách zbojníků, zajmutí jejich milých i jich samotných, otálení palatina Juraje Thurzy nad vykonáním spravedlnosti a vzpouře Čachtičanů se dostane Čachticím spravedlnosti. Posluhovači hraběnky jsou upáleni, škody spáchané Alžbětou na poddaných odškodněny a hraběnka je uvězněna na doživotí v žaláři svého vlastního hradu kde umírá. Zbojníci si vybojují svobodu i lásku: Jan Kalina a Maryša Šútovská, Andrej Drozd a Eržika Príborska, Pavel Lederer a Barbora Repášová a také Imrich Kenderessy a Kalinova sestra Magda Kalinová. Zbojníkům je odpuštěno zbojničení pod podmínkou nástupu do vojska.
Vypravěč:
Příběh je vyprávěn převážně v 3. osobě. Výjimku tvoří občasně vložená stránka z čachtické farské kroniky. V tomto případě můžeme mluvit o ich-formě, kdy je vypravěčem jedna z postav a to farář Jan Poniceus.
Kompozice:
Text je rozdělen do 21 hlavních kapitol, přičemž se každá z nich skládá ještě z dalších podkapitol (kolem 10 na kapitolu). Můžeme mluvit o paralelní kompozici, neboť se v celém příběhu objevuje spousta rozmanitých osudů, zápletek a dobrodružství jednotlivých postav a jejich rozuzlení. Přes to nevzniká zmatek, děj má naopak velmi rychlý spád, je velmi poutavý a napínavý. Co se motivů týká, nejvýznamněji figuruje motiv usilovného boje dobra proti zlu. Dále se můžeme setkat ještě s jinými dobrodružnými a také romantickými motivy.
Prostor: Uhry na území dnešního Slovenska, v okolí Čachtic
Čas: počátek 17. století
AUTOR
Život autora:
– Jožo Nižnánsky (1903-1976) spisovatel, básník, novinář, překladatel, vydavatel společenského obrázkového týdeníku Nový svět
– Vzdělání: nižší třídy gymnázia ve Svatém Jure u Bratislavy, vyšší třídy gymnázia v Trnavě, Právnická fakulta na bratislavské univerzitě, studium nedokončil, neboť dal z finančních důvodů přednost novinářské praxi
– Literární činnost začal jako básník v okruhu generační skupiny sdružené kolem časopisu Vatra. Přispíval však i do Mladého Slovenska. Jeho poezie se tematicky váže na oslavu života rolnických předků a civilizačního procesu. Redaktorem Slováka. Jožo Nižnánsky-redaktor novin Slovenská politika (kulturní rubrika).
– Svou vlastní tvorbu věnoval psaní veršů, kterou završil v roce 1928 vydáním sbírky – souboru sociálně – vitalistickou veršů Mezi nebem a zemí. Téměř každý rok nabídl svému periodiku nové dílo.
– V dubnu 1945 po obsazení Prahy Rudou armádou se dostává na několik měsíců do vězení, a to po křivém obvinění o údajné spolupráci s ústřednou státní bezpečnosti.
– Od roku 1953 do roku 1957 byl zaměstnán ve vydavatelstvích pro děti a mládež jako redaktor a překladatel.
– V 50. letech minulého století jako nepotřebný romanopisec, publicista a redaktor se živil překladatelskou činností. Překládal především prózu z francouzské, maďarské, německé a ruské literatury.
– Roku 1957 však v důsledku zdravotních problémů odchází do předčasného důchodu.
– Patří mezi nejčtenější Slovenské spisovatele a román Čachtická paní je možné vnímat jako největší slovenský bestseller.
– Jeho novinářské, redaktorské a publicistické aktivity jej řadí mezi nejvýznamnější osobnosti české žurnalistiky 20. století.
Další autorova tvorba:
ROMÁN:Mezi zemí a nebem, Cholera, Krásná Hedvika, Žena dvou mužů, Právo první noci,
Studna lásky (román podle pověsti o Trenčínské studni a Omarovi a Fatimě)
POVÍDKOVÝ CYKLUS – Bojnické kamenné dukáty
Další spisovatelé té doby:
Erich Maria Remarque(Na západní frontě klid), Antoine de Saint-Exupéry,
William Styron(Sophiina volba)
LITERÁRNÍ KRITIKA
Dobová kritika díla a její proměny: román Čachtická paní je možné vnímat jako největší slovenský bestseller
