Česká poezie od roku 1945 – literární období

 

 Jméno: Česká poezie od roku 1945

 Přidal(a): Ronie

 

ČESKÁ POEZIE OD ROKU 1945

Po válce následovala obrovská erupce (všichni chtěli psát) poezie. Verše psané za okupace, spontánní odezva na osvobození. Verše ve sbírkách jsou spíš patos (přehnané, nadnesené, velkohubé =příliš moc slov, až se to nehodí). Básně obsahují expresivitu výrazu (přehnaná citovost, city, emoce – kladné, negativní), dokumentaristický charakter (=prozaizace poezie), servilní (pokrytecký) postoj básníků, kteří pochlebovali komunistickému režimu, podlézali Sovětskému svazu, pěli ódy na Stalina, Gottwalda a jejich manželky (Vítězslav Nezval-ZPĚV MÍRU).

 

MEZIVÁLEČNÁ GENERACE

  • VLADIMÍR HOLAN (KNÍŽE ČESKÉ POEZIE)

narodil se v Praze, byl velmi vzdělaný, sečtělý, bohaté lexikum, silný kuřák, katolík, nepatřil do žádné skupiny, putoval osaměle stranou všech módních tendencí, pracoval 7 let jako úředník, kde velmi trpěl vzhledem k jeho zvláštní psychice, jako třicetiletý byl penzionován, po okupaci směl dva roky publikovat, ale pak přišel 15tiletý zákaz (50. léta), Holan prožil v o samotě v domě na Kampě, kde kdysi bydlíval Dobrovský (spolubydlícím byl Jan Werich), měl manželku a postiženou dceru.

při čtení veršů zkušené čtenáře přivádí do rozpaků a nejistoty, jak básnické obrazy vnímat

introvertní, spirituální (byl věřící) a filosofický básník, motiv ZDI

svět je zašifrován, ztrácí logiku, tajemné metafory spějí až k abstrakci – ve verších se experimentuje, kříží slova, původní význam slov je znejasněn, zašifrovanost se blíží ke kryptogramům – zaumný jazyk, vliv ruského básníka Velemíra Chlebníkova

verše jsou těžce uchopitelné

 

ČISTÁ POEZIE – abstraktní lyrika, básnický směr, poezie zbavena didaktičnosti a politiky, od veškeré závislosti na vnější skutečnosti, vnitřní duchovní svět, dominuje sklon k abstraktivismu, oddělená od ideologie

ABSOLUTNÍ BÁSEŇ– vytváří si zcela svůj nový jazyk, bourá hodnoty minulé doby

KAMENI, PŘICHÁZÍŠ… –experimentování s jazykem, sbírka

ZÁŘÍ 1938- sbírka, vlastenecká poezie, obrat od abstraktní lyriky

TEREZKA PLANETOVÁ – lyrickoepické příběhy (poémy), o nenaplněné lásce k mladé dívce a o neuskutečněných a nenaplněných životních možnostech

jako jeden z prvních reagoval na osvobození ze strany SSSR

RUDOARMĚJCI – sbírka, rudá armáda – prozaické básně, příběhy o vojácích

pak se musel odmlčet na 15 let („15 let jsem mluvil do zdi“)

NOC S HAMLETEM – poéma, meditativní skladba vznikala v 50. letech a byla vydána v 60. letech, dialog básníka s Hamletem v noci, od smyslů lidského bytí

-překladatel č.1: Holan přeložil do češtiny 16 jazyků (němčina, ruština, francouzština- Rilke, Morgenstern, Baudelaire,…)

 

  • JAROSLAV SEIFERT

narodil se v Praze, gymnázium nedokončil, novinář, redaktor komunistických, pak sociálně demokratických listů

nositel Nobelové ceny (nevyzvedl ji osobně), zpráva v tisku měla pouhé dvě věty!

ve sbírkách se omlouvá přátelům, všem, že ještě žije

 

OBDOBÍ ČISTÉ LYRIKY (30. léta) – čisté a melodické lyriky, psané většinou formou rýmovaného tradičního verše (milostná poezie, láska k domovu), sexuální díla, vztah k Praze

VĚJÍŘ BOŽENY NĚMCOVÉ – sbírka

 

OBDOBÍ LYRICKOEPICKÉ (50. léta)

PÍSEŇ O VIKTORCE – sbírka, kritikou roztrhaná na kusy (proč zrovna Viktorka z Máje), založena nepřátelská, útočná kampaň proti vlastní Seifertově osobě, Viktorčina tragédie se stala podobenstvím osudu Boženy Němcové samé, tragický podtext dal příčinu k zostuzování autora

MAMINKA – sbírka, centrem všeho byla maminka, nejintimnější a nejosobitější motivy s kouzelnou prostotou a citovou vroucností. Básníkova maminka byla dobrotivá, upracovaná, obětavá žena.

 

OBDOBÍ REFLEXNÍ POEZIE (od 60. let) – vzdal se rýmu, metaforičnosti, melodičnosti, civilní (=těžký) verš bez složitých, básnických obrazů, verš je spíše prozaický, nevzrušivý, reflex=úvaha

KONCERT NA OSTROVĚ

 

EXILOVA LITERATURA (70. léta) – zakázán, cenzurován

MOROVÝ SLOUP – zakázána sbírka, reakce na situaci po sovětské okupaci, nejdůležitější místo zaujímají láska a ženy, svým věkem teď musí hledět vstříc k smrti.

BÝTI BÁSNÍKEM – cenzurovaná sbírka, reminiscence (=vzpomínky) na mládí

VŠECKY KRÁSY SVĚTA – prozaické cenzurované memoáry (1. vydání v Torontu)

KONCERT NA OSTROVĚ – koncerty na Vltavě

 

  • SCHÉMATICKÁ POEZIE

Schematismus – způsob vyjádření socialistického realismu, verše vytvořeny předem stanovených, závazných norem. Upřímný prožitek je potlačen, texty jsou povrchní, přihlouplé, melodie potlačena, do popředí politická rovina díla. V 50. letech projevy dogmatismu (=strnulé myšlení, lpění na nezdůvodněných názorech). Vybudovaná komunistická společnost (píše se jenom pozitivně a kladně,..)

 

  • PAVEL KOHOUT

-stále žije, oficiálně kritikou vyzvedáván, sbírka VERŠE A PÍSNĚ

 

Frézismus  – oslava dělnické práce, agitace, tato akce umožnila zasáhnout do poezie i lidem jiného povolání (dělnického), literární primitivismus (=zaostalý, prostoduchý) – dělnická poezie

 

  • BÁSNÍCI KOLEM ČASOPISU KVĚTEN (Květňáci)

Vlna autorů vstupuje do poezie ve druhé polovině 50. let, tito básníci se seskupili kolem časopisu Květen, spojoval je program „poezie všedního dne“ (=vliv neorealismu, založena na faktech a racionalismu, silné popisy, lpění na detailu, spíše to směřuje k próze, poezie je prostá, strohá), odhalování kultu osobnosti.

 

  • MIROSLAV HOLUB

-básník, esejista

-imunolog, mikrobiolog, vědec

-pracoval v ČSAV a v IKEM

-cesty: USA – zde i pobýval

-ve vesmíru planeta Holub

-svět vědy (medicína), prostředí nemocnic a laboratoří, odborná terminologie

-volný verš, nerytmický, nerýmovaný

 

ACHILLES A ŽELVA- sbírka, historické osobnosti (např. Johanka z Arku) a zasazuje je do současnosti

 

DVEŘE

 

  • JIŘÍ ŠOTOLA

-prozaik (historické romány), básník

-redaktor (časopis Květen)

-vystudovaný režisér, ale působil jako úředník ve Svazu československých spisovatelů

-cesty

-v 1. pol. 70.let (normalizace) nesměl z politických důvodů publikovat, ale r.  1975 se omluvil

 

SVĚT NÁŠ VEZDEJŠÍ – konkrétní, všední zážitky autora + obrazné vyjádření (fantazie), verš je pravidelný (melodický) a užívá rým, o vztahu muže a ženy, optimismus

 

TOVARYŠTVO JEŽÍŠOVO-  konec 17. stol., rekatolizace jezuitů (upevnění moci), páter získává panství staré hraběnky pomocí intrik, nakonec ho získává jako dědictví, hrdina pochopí, že je to nemorální vůči ženě. (Narážka na komunistickou stranu)

 

KUŘE NA ROŽNI- samizdat, poč. 19. Stol., Napoleonské války, hl. hrdina Matěj Kuře je smýkán dobou (loutkoherec) neustále se vyhýbá válce, vojenské službě, chce žít v klidu (člověk je vždy k něčemu nucen, ať už se mu to líbí nebo ne, je obětí doby, neustále podřizován moci), ale nakonec umírá.

 

  • KAREL ŠIKTANC

básník, překladatel

za normalizace zakázán (televizní a rozhlasové hry pod jmény přátel)

působil v 50. a 60. letech jako novinář a redaktor (československý rozhlas)

šéfredaktor nakladatelství Mladá fronta

70. léta manuální práce

publikuje v samizdatu nebo v exilu

v básních původně oslavuje vláda komunistické strany, Únor 1948

50. léta poezie všedního dne

poezie existencionální, úzkostná, beznadějná

 

HEINOVSKÉ NOCI-poéma, otřesný zážitek z dětství, kdy zažil vypálení vedlejší vesnice – Lidice, náročná kompozice, stavba, metafory, jambický verš

 

ZIMOVIŠTĚ – sbírka, Cena Magnesia – Litera za nejlepší sbírku r. 2004, oceněn prezidentem – medaile za zásluhy

 

  • KATOLICKÁ POEZIE

Postavena na kontrastech, navracení baroka (expresivní, emocionální), po roce 1948 zákaz práce/vězení, konec 60. let návrat katolické poezie.

 

  • JAN ZAHRADNÍČEK

z Českomoravské vrchoviny, působil jako časopisecký a nakladatelský redaktor (Akord), byl zatčen a odsouzen na 13 let za velezradu spolu s ruralisty (umělci zaměření na vesnickou tématiku). Po propuštění na amnestii roku 1960 s podlomeným zdravím umírá.

píše poezii hluboce humanistickou, jistota je BŮH, přírodní motivy, monumentální kosmické obrazy (velkolepá literatura) – vliv barokní tradice a symbolismu O. Březiny

 

POZDRAVENÍ SLUNCI – venkovský život, rodina, víra. Slunce jako symbol Boha. Metafory, symboly, emocionální.

 

ZNAMENÍ MOCI – vrchol Zahradníčkovy tvorby, skladba je založena na ostré dichotomii dobra a zla, analyzuje zhoubnost stalinského totalitního systému v Čechách. Zahradníčkovi se hnusily programová masovost (=všichni mluví stejně), omílání žvastů na pokyn shora, přetvářka, odlidštění. „Vraťme se k Bohu“ – verše z vězení

 

DŮM STRACH – vyšla v Torontu

 

  • BOHUSLAV REYNEK

básník, grafik, překladatel (francouzština – přeložil rakouského expresionistu Georga Trakla)

grafické listy (nenápadné a plaše ztichlé, mají podobu osamělého poutníka)

Českomoravská vysočina, seznámil se s francouzskou básnířkou Susanne Renaudovou, po válce se vrátil z Francie a až do smrti zůstal ve svém rodišti.

poezie obsahuje ve verších klid, harmonii, chudobu. Metafory x Prozaizace. Sdělnější dlouhé verše.

 

PODZIMNÍ MOTÝLI – sbírka (z poválečné doby)

 

  • ZDENĚK ROTEKL

kritik, autor spirituální (duchovní) lyriky, dlouho nesměl publikovat

brněnský rodák, vyloučen ze studií FF v Brně, odsouzen k trestu smrti, ale to se pak změnilo na doživotí, byl amnestován. Členem spisovatelské organizace PEN.

byl vzdělaný – kultivovaná poezie expresivního výrazu, biblických motivů, prvky surrealismu (to se v katolické poezii nehodí), filozofická a historická fundovanost (náročná literatura)

DISENT – potížisté proti systému komunistickému, antikomunisté psali hlavně do novin a časopisů

 

MALACHIT – sbírka (psal to na útržky toaletního papíru) a přes starou paní posílal útržky mamince

 

SKRYTÁ TVÁŘ ČESKÉ LITERATURY – životopisy českých katolických autorů, hovory o lidech, kteří nesmějí psát

 

  • SKUPINA 42

 

Výtvarnicko-básnická skupina. Centrem pozornosti bylo město a člověk (obrazy obyčejného života – sklon k civilismu).

 

  • JOSEF KAINAR

básník, psal texty pro děti, autor fotografií, hudebník (klavír, housle, kytara) v Ostravě-blues

maturita v Hlučíně, pracoval v Ostravici na pile, moravák, odstěhoval se do Brna a pak do Prahy, jeho otec pracoval na nádraží, rybář

nešťastně se zamiloval, pokusil se o sebevraždu

melodický volný verš, bez interpunkce, verše velkým písmenem

 

NOVÉ MÝTY- sbírka, ironie a sarkasmus, hovorový jazyk, motivy světa krutého, nelítostného, nemilosrdného, vyjádřil pocity odcizení a absurdity, legendární báseň Stříhali dohola malého chlapečka, zhudebněná Vladimírem Mišíkem)

 

MOJE BLUES – sbírka, skeptická nechuť k romantickým činům

 

FRAMUS 5 – Michal Prokop (v čele skupiny – ODJEZD – blues, nejhorší láska, která nezlomí!!! + Josef Kainar), Karel Plíhal (NEBE POČKÁ+ Josef Kainar), Vladimír Mišík

 

  • JIŘÍ KOLÁŘ

-básník, překladatel, spoluzakladatel skupiny 42, nemá SŠ ani VŠ

civilismus

-v 50. letech ve vězení na 9 měsíců za autorství Prométheova játra při prohlídce Václava Černého

-v 60. letech nesměl publikovat, odjíždí na stipendijní stáž do Berlína a tam mu bylo zabráněno návratu do ČSSR

-80. léta v Paříži, kde se díky kolážím stal uznávaným výtvarníkem (používal výtvarné umění v básních a básně v kolážích)

-manželka Běla Kolářová (výtvarnice), po její smrti se vrací do Prahy, kde prožívá posledních pět let života.

 

BÁSNĚ TICHA – strojopisné básně, které řádíme mezi experimentální poezii, hra se slovy nebo s významy

 

PROMÉTHEOVA JÁTRA – samizdat, svědectví o obyčejném životě v totalitní době, úvaha o umění, záznamy snů, poznámky z četby, politologická témata, dopisy, básně, prozaické útržky (próza/poezie). Silně expresivní a drastické verše (násilí totalitních režimů). Prométheus ukradl oheň Zeusovi a dal ho lidem, bohové ho potrestali – připoutali ho ke skále, kde trpěl za lidi)

-obrazy jsou ovlivněny kaligramy neboli obraznými básněmi, koláž, muchláž (zmuchlal papíry), roláž (sroloval taháky, papíry)

 

  • IVAN BLATNÝ

-vydal se na stipendijní cestu do Velké Británie, kde nakonec zůstal natrvalo (emigroval), celý zbytek života strávil v psychiatrické léčebně (zbláznil se z komunismu), bál se, že si pro něj přijede STB policie, i když mu říkali, že komunismus padl, odmítal tomu uvěřit, proto tedy umírá v Anglii. Psal básně v době nemoci, původně jeho papíry byly vyhazovány, až napadlo zdravotní sestru, sbírat jeho texty do obálky a pak to poslat Škvoreckému do Toronta.

STARÁ BYDLIŠTĚ – texty jsou melodické, mají poetistickou hravost, s prvky surrealismu (ASOCIACE – neskutečné, nemožné)

 

  • HOST DO DOMU – ČASOPIS
  • OLDŘICH MIKULÁŠEK

-jižní Morava, vystřídal řadu zaměstnání (dělník), věnoval se redaktorské činnosti, šéfredaktor v Lidových novinách, Host do domu, rozhlase, přítel Kainara a Skácela

-střetávání protikladných sil (= kontrasty radost x smutek), hovorová slova, básnická slova, básnická tvorba je myslitelská, reflexivní, polarita života a smrti, prodírá se ke smyslu věcí a lidského bytí – šokoval (milostné motivy, časté zámlky, nedokončené verše, máme si domyslet)

-v 60. letech invalidní důchod, byl cenzurován

 

ŠOKOVANÁ RŮŽE – sbírka

 

AGOGH – sbírka, vyšla v exilu, reakce na období normalizace, básník vypočítává nejstrašnější hrůzy moderní civilizace, dominace sexu, násilí, alkoholu, lži. (Agogh jméno krále ze Starého zákona, král smutku, zloby, zoufalství). Drsná, hořká poezie, hovorový jazyk, volný verš, motivem je odevzdaný nářek.

 

  • JAN SKÁCEL

-studoval v Brně, nedostudoval FF v Brně, prostřídal spoustu zaměstnání (dělník, šéfredaktor, 60. léta brněnského rozhlasu, literární časopis (14-ti týdeník) Host do domu, v období normalizace nesměl publikovat ani v Itálii, až od roku 90. let se směl publikovat

-narodil se roku 1922 – to byl ročník lidí, kteří museli povinně pracovat pro Hitlera (pracovalo se většinou ve zbrojních továrnách) byl v Rakousku, kde pracoval pro nacisty (kopal tunely, kanály)

-poezie je meditativní, uvážlivá, hluboká (filosofická lyrika)

-zašifrovaná poezie, tajemný smysl existence, nad každou básní se vznáší opar tajemství – osobité (básně) metafory, výrazná poeta (básník s velkou obrazivostí),

-motiv TICHO, DĚTSTVÍ, SMRT (častá slova); CIVILISMUS (obdiv k technické civilizaci)

opírá se o lidovou moudrost, lásku, slušnost, četnost, morálku, etiku, přátelství, velká úcta k přírodě, silná pokora, max. slušnost

stačí mu minimum veršů (ÚSPORNOST, HUTNOST), píše zkratkovitě/ sevřeně, připomíná to japonské haiků , psal i poezii pro děti

 

HODINA MEZI PSEM A VLKEM – sbírka

 

SMUTÉNKA – sbírka

 

  • NEPOJMENOVANÁ SKUPINA
  • FRANTIŠEK HRUBÍN

-narodil se v Praze, v mládí prožil v Posázaví (JIH PRAHY), kde se přestěhoval k prarodičům, pracoval v knihovně v Praze, v 60. letech (po válce) působil jako redaktor MATEŘÍDOUŠKA (časopis pro děti) – 5 let byl šéfem redakce, je považován za zakladatele moderní poezie pro děti. Jeho tvorba obsahovala jihočeskou krajinu (Třeboňsko), básně melodické, rytmické, mají rýmy. Vystoupil se Seifertem proti schematické poezii.

KRÁSNÁ PO CHUDOBĚ – sbírka, milostná a přírodní lyrika (spjatá s posázavskou krajinou), bohatá metaforika, fascinuje ho řeka Sázava, léto, noc, milenka, víra v Boha.

HIROŠIMA – lyrickoepická báseň, která reagovala na svržení atomové pumy na japonské město, paralelnost, volný prozaický verš. Tehdejší marxistická kritika toto dílo ztrhala.

ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU – poéma, odehrává se to mezi válkami – 30. léta, hl. hrdina Hrubín má 20 let a stará se o umírajícího dědečka, je to příběh o lásce bezradné k Tonce (je starší), poté k milostnému vzplanutí k Terině (15 ti-letá dívka od kolotoče), však s tragickým vyústěním, láska odejde, dědeček umře. Opakování veršů, motivů, volný verš.

SRPNOVÁ NEDĚLE – drama, lyrická hra, odhalování charakteru postav, rekreantů, kteří se sejdou u jihočeského rybníka

Pro děti (jeho dílo náleží do zlaté pokladničky českého písemnictví):

ŘÍKEJTE SI SE MNOU, ŠPALÍČEK POHÁDEK

Překlad:

ZTRACENÝ PRSTEN – veršovaná divadelní hra, Starověká Indie, Šakutala zaujme krále, ten si ji vezme, ale král pak odjíždí do války, Šakutala ztratí prsten, král zapomene na ni, ryba sní prsten, rybář ji uloví, ta se dostane na stůl ke králi, ten prsten nalezne a vzpomene si na ni a tak se vrací.

 

  • IVAN DIVIŠ (IVAN HROZNÝ-dle cara ruského)

-jeden z nejoriginálnějších básníků, pražský rodák, v 50. letech soustružník (dělnické povolání), v 60. letech redaktorem, pracoval pro rádio Svobodná Evropa, odešel do exilu – Německo – nelíbilo se mu tam, bral to jako trest smrti, ztratil rodinu a rodný jazyk. Ale vrátil se zpět a zemřel zvláštním způsobem – pád ze schodů.

– Divišova poezie rozvíjí existenciální motivy úzkosti, samoty, cizoty, hnusu, všeobecný rozklad, rouhání se, kladení nezodpověditelných otázek, sarkasmus (zlý výsměch), enumerace (=výčet). Charakteristická silně expresivními obrazy, v té době byl nejvulgárnější (nenejšťastnější ze všech básníků), vodopád drsných metafor, občasný výskyt němčiny, neologismy, biblicky patetický jazyk (přehnaně vznešený), nenávist ke všem, svět je veliká mučírna, kde ani Bůh není tím, kdo by mohl pomoci. Apokalyptický obraz současného světa – člověka vidí jako zmanipulovanou loutku, stroj, kterého ovládají mocní (zlo). Psal i fejetony.

MOJE OČI MUSELY VIDĚT – sbírka, autor je zděšen

OBRAŤ KONĚ! – sbírka, název je biblická narážka

 

  • VÁCLAV HRABĚ (KRÁL MALAJESU)

-žil pouhých 25 let, legendární postava mladé generace (mluvčí generace 60. let), 2 roky vojny, vystudoval pedagogiku (učitel), oženil se, při návštěvě Allena Ginsberga (z USA) v Praze – setkání s představitelem beatnické generace, pozval ho profesor z Olomouce, beatnici (50. -60. léta) byli proti válce ve Vietnamu, kritizovali také války korejské – tak zrovna zemřel na otravu plynu – nešťastná náhoda.

-básníkova životní a literární rozervanost (negativismus vůči společnosti) byla přehlížená, psal upřímnou zpověď, autentičnost, milostné verše (spíše smutné), nedůvěra ke všemu oficiálnímu (něco jako básník E. A. Poe), „prokletý básník“ – touží žít naplno, vzpírá se útlaku, manipulaci, jeho texty byly zhudebněny V. Mišíkem.

– vystupoval v pražských klubech, hrál na klarinetu, saxofonu (Kluby: Reguta, Olympic, Viola =kavárna)

STOPTIME – sbírka

BLUES V MODRÉ A BÍLÉ -sbírka

BLUES PRO BLÁZNIVOU HOLKU – sbírka básní

 

  • IVAN WERNISH

básník, narodil se v Praze, překladatel němčiny, absolvent v Karlových Varech, v období normalizace se musel odmlčet, publikoval v samizdatu nebo v exilu. V 90. letech se stal redaktorem LITERÁRNÍCH NOVIN (časopis), otec německé národnosti, manuální práce (stavěl metro), měl několik manželek, má hodně dětí, oceněn jako většina spisovatelů po válce, psal „fantasmagorický svět“ = tajuplný, divý, ztracený svět, zlý sen,  nousen=nesmysl, černý humor (ztracený humor), inspirace u lidové tvorby (folkfóra)

-poezie obsahuje snovost, tajuplné útržky, děsivou grotesknost, strašidelnou poetiku pohádky, ironie (sebeironie), má rád neologismy (=přehnaná strašidelná literatura), komolí slova záměrně, existenciální ladění veršů – hořkost, deprese, pesimistické básně,

ZIMOHRÁDEK (vymyšlené slovo = neologismus) – sbírka, tajemní jezdci (NOVÝ ZÁKON – zjevení apokalypsy),

BLBECKÁ POEZIE – samizdatová sbírka, soubor sbírek vydán až o 20 let později

BERÁNCI A VLCI – soubor básní, antologie = výběr – 12. -19. století německé poezie, říkadla, pořekadla, pijácké písně, vojenské písně (ne válečné!), nejde vždy o překlady z němčiny, mystifikace, rád se schovával pod pseudonymy

KDO TO ČTE, JE PRASE – antologie, český, erotický folklór

– české i německé básně zhudebňoval Mikoláš Chadima (skupina MCH BAND), mladý hudebník, antikomunista. Michal Hlavsa – zpěvák, kytarista The Plastic People of Universe.

 

  • EXPERIMENTÁLNÍ POEZIE
  • JOSEF HIRŠAL

-autor a teoretik experimentální poezie, učitel, působil jako redaktor, kde se seznámil s Bohumilou Grögerovou, za normalizace nesmí publikovat, chartista, od 50. Let žije a spolupracuje s Bohumilou Grögerovou, (jeho celoživotní přítel a spolupracovník byl Jiří Kolář = bohatá korespondence mezi Prahou a Paříži) dvakrát byl sražen tramvají, podruhé srážku nepřežil, měl fenomální paměť – uměl celého Ortena a Halase nazpaměť, překladatel z mnoha jazyků, excelentní překlad Morgensterna (Šibeniční písně)

– hra se slovy, slabikami, větami = slovní hříčky = objevuje nové významy slov, grafické básně (vizuální) = hra s významy slov

EXPERIMENTÁLNÍ POEZIE  -knihu vydává v 60. letech s Bohumilou Grögerovou, jedná se o antologii českých i zahraničních autorů, experimentální poezie (Kolář, Havel), hraničí s pop-artem (= textové koláže)

JOB-BOJ – sbírka experimentální poezie, která reaguje na zneužívání jazyka politiky, médiemi, chtěli pobavit, co všechno jazyk vydrží, zábava, vydává společně s Grögerovou

LET LET (letí nám roky) – memoáry (=vzpomínky) + citace z dobového tisku a literatury 50. a 60. Let

 

  • BOHUMILA GRÖGEROVÁ

-získala Cenu Magnesia Litera za sbírku RUKOPIS – stáří, vzpomínky na otce legionáře, smutná sbírka, klub PEN ji ocenil za celoživotní dílo

PÁRKAŘ – parodie slavných, českých básní, parafrázuje např. Erbena, parodie jsou vtipné, humorné

Pro děti:

-s Jiřím Kolářem, prozaické převyprávění pro děti, parafráze

ENSPIEGL, (BRATR) PALEČEK (šašek krále Jiřího z Poděbrad)

 

  • SURREALISMUS

-sice má kořeny v meziválečném období (vznik Francie, zakladatel Breton) ale přežívá i přes okupaci, sice surrealisté prožívali diskriminační opatření ze strany vládnoucích režimů. Karel Teige uštván totalitním systémem (spáchal sebevraždu). V 60. letech byla surrealistická skupina částečně ilegální. Volné verše, nerýmované, bohatá fantazie, automatický text.

 

  • VRATISLAV EFFENBERGER

-představitel surrealismu, básník, chartista, s K. Teigem a K. Hynkem obnovili 1947 surrealistickou skupinu, autor divadelních her a filolog (filmové scénaře), většina jeho prací zůstala v rukopisech, po roce 2000 došlo k postupnému vydávání děl, studoval chemii a dějiny umění, vykonával dělnické profese, jeho syn Jakub vydává jeho díla

LOV NA ČERNÉHO ŽRALOKA – reprezentativní výbor jeho poezie, principy psychického automatismu, osobní traumata, politická absurdita doby

 

  • KAREL HYNEK

-zemřel na TBC (jenom 28 let), přítel Effenbergera, psal všude (park, kavárna,…)

 

  • UNDERGROUND (podzemní kultura)

-vzniká na konci 40. let, první edice, která vznikla je Půlnoc (E. Bondy, B. Hrabal, V. Boudník) v 50. -55. letech, nakladatelství bylo na „koleně“. V 70. letech dochází k potlačování rockových skupin, undergroundová tvorba se rozšířila, nepřipouštěli kompromis s režimem.

– hodnota textů je kolísavá, prvky sebedestrukce, dekadence, obavy úzkosti, politický postoj, výsměch, sarkasmus, vulgarita. Její přednosti je autentičnost, schopnost souznít s monumentálními pocity generace.

PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE – skupina zrozená 1968-1969, vzor pro mladé lidi normalizačního období, texty písní šokovaly svou útočností, vulgaritou, jednoznačně míněny jako vzpoura a protest proti konzumní a politicky zdeformované společnosti. Texty J. Koláře se staly základem pro tvorbu Egona Bondyho. Vedoucím skupiny Ivan Martin Jirous (přezdívka magor, organizuje nelegální koncerty kapely v domě Havlových – Hrádeček) či Milan Hlavsa (zakládá si kapelu Půlnoc – Muchomůrky bílé).

 

  • EGON BONDY (ZBYNĚK FIŠER)

-básník, prozaik, filosof, hlásí se otevřeně k marxistické linii filosofie, kandidát živých věd, absolvent filozofie a psychologie, živil se jako noční hlídač, poté zaměstnán ve Státní knihovně, bohém, z rodiny legionářů, invalidní důchod, měl vztah s Honzou (matka chtěla syna) Krejcarovou (Jana Černá) – ta měla vztah s 5-ti muži, z nichž 4 byli manželé. Surrealista, v 50. letech vzniklo přátelství s výtvarníkem Boudníkem, spisovatelem Hrabalem (Něžný barbar).  Projekt tzv. totálního systému (syrová poezie bez citů), v těchto verších je potlačena metaforičnost, plná sžíravé ironie, pohrdá frézismem – sbírky TOTÁLNÍ REALISMUS, TRAPNÁ POEZIE. Uhořel sám vlastní cigaretou (nedopalkem) v posteli.  Za normalizace psal prózu.

motivy deprese, beznaděje, pocity ztráty smyslu, postoje jsou reagující na normalizaci, šokující vulgárnost (nejčastější slovo srát), poezie je provokativně naivní (schválně), většina jeho textů vycházela v samizdatu.

INVALIDNÍ SOUROZENCI – román vydán Škvoreckým v Torontu, antiutopie, ukázka toho, jak se invalidní sourozenci zachrání před potopou (zachrání se jen takoví lidé bez přání)

 

  • IVAN MARTIN JIROUS (MAGOR)

-kritk, teoretik undergroundu, vedoucí skupiny PPU, maniodeprese (bipolární porucha), chartista, hluboce věřící (křesťan), vydavatel časopisu VOKNO, komunisty opakovaně vězněn (celkem 8 let, nejdéle 3,5 roků), ocitl se taky ve valtické věznici pro nejtěžší zločince, vystudoval dějiny umění

-psal články, eseje a recenze o českém undergroundu

MAGOROVY LABUTÍ PÍSNĚ – sbírka, texty vznikly ve valtické věznici, předáno francouzským polibkem přítelkyni, dobrodružnou cestou se dostal z věznice a byl vydán v exilu, rozhovory s Bohem, ironie, sarkasmus + vulgarismy

UBÍJEČ LABUTÍ – ekologická sbírka, která se děsí tím, že zabijeme přírodu

 

  • H. KRCHOVSKÝ (JIŘÍ HÁSEK)

-nonkormista, tvůrce neodekadentní poezie (Francie 19. /20. století, např. Baudelaire), odpor k soudobé společnosti, mravnosti, žije mezi Prahou a Brnem, nevyučený zedník, vlastní kapela Krch-off band (zpívá a hraje na kytaru), texty melodické

– nonkonformní = člověk, který se v ničem a ničím nenechá ovládat

-básně silně melancholické, proud marnosti, osamělost, morbidita veršů (=opovržlivé, nezdravé vyjadřování o vážných věcech, např. smrt, láska), nihilismus (=nevidí smysl života), motivy: vlastní smrt, vlastní hrob, mrtvola, rakev, hřbitov; morbidní touha po smrti, šokující erotika (žena jako objekt, vlastní pohlaví), narcistní (=sebestředné), sebedestruktivní, autorský subjekt, stylizuje se do prokletého samotáře, melancholický cynik, vývoj od ponurosti až po ubíjející den, který je nudný, skvělé pointy (komické, ale i absurdní, bizarní, výstřední), forma: minimalistické básně (dvojverší, čtyřverší), pravidelná strofa, daktyl, nápaditý rým, sarkasmus, cynismus

NOCI, PO NICHŽ NEPŘICHÁZÍ RÁNA – výbor ze sbírek z 80. let

BÁSNĚ– soubor 80. a 90.léta

 

  • JÁCHYM TOPOL

-básník, prozaik, novinář, dělnická povolání (topič), nesmí na VŠ, pobyt na psychiatrii, invalidní důchodce, podpis Charty 77, autor samizdatového časopisu RELVOVER REVUE, básnické texty zhudebněny bratrem Filipem Topolem, po převratu píše texty pro Moniku Načevu, ovlivněn drsnou indiánskou mytologií (motivy šamanů, ohně, rituálních obřadů)

-děda Karel Schulz (historický román KÁMEN A BOLEST)

-otec Josef Topol (dramatik v Divadle za branou)

-bratr Filip Topol – zpěvák, klavírista, textař skupiny PSÍ VOJÁCI, hraje na Hrádečku texty Jáchyma, zhudebnil texty Ivana Wernische ze sbírky Beránci a vlci, rockový šansoniér (Marilyn Monroe)

MILUJU TĚ K ZBLÁZNĚNÍ – sbírka, generační výpověď třicátníka, kterého nebaví šedý socialistický svět, negativní postoj k socialismu, kde chybí svoboda jedince, nespisovný, vulgární jazyk

SESTRA – film, částečně zhudebněno, parta mladých, kteří žijí na hranici zákona, vytváří si vlastní předpisy, symbolická touha najít si spřízněnou duši, průmyslové velkoměsto v naturalistickém pojetí, zachycuje počátek 90. let, dramatický spád, filmové střihy, komiksové pasáže, nejasná hranice mezi snem a skutečností, svět se mu zdá roztříštěný: diskontinuita, koláže, charakteristika postav není jasná, rozbitá větná skladba, přejatá cizí slova, používá polopřímou řeč, míšení jazykových vrstev nebo útvarů (obecná, nespisovná čeština), smutný, depresivní pohled na civilizaci, chaos musí skončit apokalypsou

ANDĚL – novela, film Anděl exit, Anděl – název metra, punková mládež, překupníci zboží

KLOKTAT DEHET- vyhodnotili Lidové noviny, r. 1968 okupace, jak ji prožívají děti a učitelé v dětském domově

 

  • TEXTAŘI PÍSNÍ

-folková i rocková hudba, uchýlila v normalizačním období do sféry „protestních“ písních = protestsong

  • PAVEL ŠRUT

-píše poezii i prózu pro děti a pro dospělé, překladatel amerických a anglických básníků, písňové texty pro přátele, scénárista pohádek, chartista, vystudoval VŠ – angličtinu a španělštinu FFUK, za normalizace dostal zákaz publikování, samizdaty nebo básně pro děti + překlady psal pod pseudonymem (Petr Karmín), 2 x mohl emigrovat (1968 – Londýn, 1987 – USA s manželkou), ale nedokázal by žít bez přátel a češtiny. 1990 na Světovém kongresu básníků v Soulu, kde recitoval po beatnikovi A. Ginsbergovi. 1990 byl oceněn v zahraničí za pohádky. Roku 2009 cena Magnesia Litera za pohádkový román – LICHOŽROUTI = příšerky, které žerou ponožky, hlavní hrdinou je záporný hrdina, má číro, fetuje čicháním k dětské ponožce namočené v pivě

– jeho verše pro děti obsahují jazykové hříčky, nonsensová obraznost, rým,  pro dospělé zase hovorový, kultivovaný jazyk, ironický pohled

-překlady: W. Shakespeare, Leonardo Cohen

– zhudebnil texty V. Mišíka, E.T.C. , M. Prokopa (Framus 5) – hity Bitva o Karlův most, V baru jménem Krásný ztráty (název také TV pořadu M. Prokopa), Kolej Yesterday (jde i o název LP desky a výbor textů z r. 1990)

-verše do dět. časopisů: Sluníčko, Mateřídouška

 

  • KAREL KRYL

-narodil se v Kroměříži, žije v Novém Jičíně, jeho otec má knihtisk, tiskárnu, o kterou přišel, roku 1969 zůstal v Mnichově (nesměl se stýkat s rodinou), kde se na trvalo usadil, spolupracoval s rozhlasovou stanici Svobodná Evropa, nikdy se nevzdal československého občanství, v emigraci se mu žilo těžko, umírá v Mnichově na infarkt, v listopadu přijel na pohřeb matky po 20-ti letech (na jeden den), ten den vypukla Sametová revoluce a on se zúčastnil oslavné písně s Karlem Gottem na balkóně jednoho nakladatelství na Václaváku a zůstal tu vlastně déle, jeho písně zlidověly, vyčítá Havlovi, že nepotrestal hlavy komunismu, dvakrát ženatý, se svým bráchou se vůbec nestýkal, muzikant, který měl rád ženy, choval se k nim pěkně, bohém, moderní trubadúr zpíval hodně o lásce

-stal se znaným díky pořadu hudebního kritika Jiřího Černého – Dvanáct na Houpačce, kde se uváděla píseň Klaun a král (antimiliristické), původně vystupuje v Ostravě

BRATŘÍČKU ZAVÍREJ VRÁTKA – dlouhotrvající deska, písně o převaze moci cizího vojska s pocity mladíka a jeho bezbranného bratra

PANÁŽOVÁ REVOLTA – píseň, velmi silný protestsong, zbabělost Čechů

DĚKUJI – píseň, vyznání, poklona životu, lásce, bolesti

-symbol odporu proti novým politickým poměrům

 

  • VLADIMÍR MERTA

-básník, písničkář (kytara), režisér, nejoriginálnější básník mezi všemi folkovými zpěváky, vytříbené, inteligentní a po stránce metaforické a velice originální verše.

-protestsongy (korupce, manipulace, podrazy), píše scénickou hudbu, miluje lidovou a středověkou hudbu, spolupráce s E.T.C. Mišíka a Framus 5 Prokop

-své básně neustále upravuje (perfekcionista), spisovný jazyk, složité a zašifrované myšlenky a představy

Praha magická – báseň

P.S. – deska, (post skriptum), v době normalizace

ŠEDÁ ZÓNA – dokument 2016, o lidech, kteří žili v socialismu, střední vrstva, postava Jarek Nohavica, kterému je vytýkána spolupráce s STB

AUDIENCE – r. 1978 se natáčela na magnetofon hra Audience u Merty doma, hokejisté ji pašovali do Švédska

 

  • JIŘI ŽÁČEK

-vystudoval stavební fakultu v Praze

-za normalizace protežovaný redaktor, nakladatelství Československý spisovatel (ženatý, 2 děti), žije v Praze

-verše pro děti i pro dospělé – poezie je lyrická, hravá, humor, ironie, satira, recese, parodie, paradoxy = protimluvy, epigramy (krátká vtipná báseň s pointou), hádanky, aforismy (stručná vtipná průpověď, založena na srovnání), pravidelný (metrický) verš, nápadité verše

APRÍLOVÁ ŠKOLA  – sbírka pro děti

OKURKOVÁ SEZÓNA – sbírka pro dospělé

RÝMY PRO KOČKU A POD PSA – sbírka pro dospělé

TEXT APPEAL – sbírka pro dospělé, textové písně za 70./80., téma neromantické lásky, erotické motivy, hl. forma blues (zhudebnil např. Michal Prokop)

SLABIKÁŘ – učebnice pro ZŠ

PTÁKOVINY PODLE ARISTOFANA – hra, adaptace řecké komedie PTÁCI

-divadelní a televizní pohádkové hry






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————