Česká próza 2. poloviny 20. století (1945-1989) – literární období

 

 Jméno: Česká próza 2. poloviny 20. století (1945-1989)

 Přidal(a): Hana Jakubcová

 

Období 1945 – 1968

  • Společenská a kulturní situace

květen 1945 – osvobození a konec války

únor 1948 potom určil vývoj české společnosti na dalších 40. let – probíhaly politické procesy a bylo zakázáno vydávání mnohých novin a časopisů, v literatuře se objevuje tzv. budovatelský román – schematický a popisující budování nového státu

– uvolnění přinesl rok 1956 (odsouzení stalinistických praktik), začínají být vydáváni někteří autoři (např. Škvorecký)

 

Próza po roce 1945

a/ osudy vězňů v koncentračních táborech a vězeních

Julius Fučík (1903 – 1943)

– významný představitel protifašistického odboje, komunista

dílo: Reportáž psaná na oprátce – vznikala v roce 1943 v pankrácké věznici, psanou na lístcích ji tajně vynášel jeden z dozorců; v původní podobě byla vydána až v roce 1994, dříve vycházela v ideologicky pozměněné podobě

 

b/ osudy židovského obyvatelstva za války

Jan Otčenášek (1924 – 1979)

– prozaik a scénárista, výborně zachycoval psychologii postav

dílo: Romeo, Julie a tma – baladická novela odehrávající se v období protektorátu

Hlavními hrdiny jsou student Pavel a židovská dívka Ester, kterou Pavel tajně ukrývá před nacisty.

Novela končí smrtí Ester, která, dobrovolně opouští svůj úkryt, aby neohrožovala další osoby, a je na ulici zastřelena německým vojákem.

 

Ladislav Fuks (1923 – 1994)

– prozaik, autor psychologických próz, které se často odehrávají v období války, a próz hororového charakteru

– hlavními hrdiny jeho děl jsou často lidé nějakým způsobem psychicky narušení

 

dílo: Pan Theodor Mundstock – psychologický román z období 2. světové války

Hlavním hrdinou je pražský Žid, kterého čeká  transport do koncentračního tábora.

Pan Mundstock má z koncentračního tábora hrozný strach, navíc trpí schizofrenií (své druhé Já označuje jménem Mon), a proto se na transport detailně připravuje. Začne si nacvičovat různé situace, které by v koncentračním táboře mohly nastat, a když obdrží povolávací rozkaz, má pocit, že už je dobře připraven.

Paradoxně však do transportu nenastoupí, neboť ho cestou zajede německé auto – jeho smrt je sice absurdní, ale pan Mundstock umírá v klidu.

Spalovač mrtvol – psychologická novela s hororovými prvky /filmová adaptace 1968/

 

Arnošt Lustig (nar. 1926)

– autor próz s židovskou tematikou, v nichž zachytil vlastní zážitky z koncentračních táborů Terezín, Osvětim a Buchenwald

– v roce 1968 odešel do exilu do USA, přednášel tam na univerzitě

dílo: Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou – novela

 

Ota Pavel (1930 – 1973)

– úspěšný novinář a autor povídek se sportovní tematikou

– k válečné tematice se vrátil v souboru povídek, které mají autobiografický charakter –

Smrt krásných srnců /filmová adaptace 1986/

 

c/ zážitky z protektorátu, konec války, osvobození

Jan Drda (1915 – 1970)

– publicista, prozaik a dramatik

dílo: Němá barikáda – soubor povídek odehrávajících v období protektorátu, během

Květnového povstání i během osvobozovacích bojů

Nejznámější povídkou je povídka Vyšší princip – hlavním hrdinou je středoškolský profesor latiny Málek, jemuž studenti dali přezdívku Vyšší princip, protože tento slovní obrat často používá.

V krizové situaci se zachová velice statečně – hájí své tři studenty, kteří byli popraveni za souhlas s atentátem na říšského protektora Heydricha: „Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem.“

Hrátky s čertem – alegorická pohádková hra napsaná v době protektorátu

Hlavním hrdinou je bývalý voják Martin Kabát, který zvítězí nad pekelnými mocnostmi.

 

Josef Škvorecký (nar. 1924)

– zážitky z osvobozovacích bojů v rodném Náchodě zpracoval v románě s názvem Zbabělci

 

Bohumil Hrabal (1914 – 1997)

– k zážitkům z období protektorátu se vrátil v povídce Ostře sledované vlaky – hlavním hrdinou je mladý výpravčí Miloš Hrma, který působí poměrně nevyrovnaně a komicky, své hrdinství dokáže až v závěru povídky, kdy hodí bombu na projíždějící německý vlak, jeden z vojáků si ho však všimne a zastřelí ho

 

Próza po roce 1968

  • Společenská a kulturní situace

po roce 1968 bylo zastaveno veškeré uvolňování poměrů, od roku 1969 se začala prosazovat

tzv. normalizace – proces namířený proti výsledkům reformních snah 60. let

– řada spisovatelů odešla do exilu, někteří domácí byli stíháni a nesměli publikovat (na okraji oficiální tvorby se tak ocitla např. díla Bohumila Hrabala nebo Oty Pavla)

– v roce 1977  byla publikována Charta 77 – požadovala, aby režim respektoval Listinu základních lidských práv a svobod, jedním z mluvčích Charty byl Václav Havel; signatáři Charty byli režimem pronásledováni

– vznikaly samizdatové edice – např. Petlice – Ludvák Vaculík

Kvart – Jiří Kolář

Expedice – Václav Havel

– do popředí literárního vývoje se tak dostává literatura exilová a samizdatová

– za hranice odešli např. Josef  Škvorecký, Arnošt Lustig, Milan Kundera nebo Pavel

Kohout

– v exilu vznikala různá vydavatelství: Sixty-Eight Publishers – Toronto (Josef Škvorecký a

Zdena Salivarová)

Index – Kolín nad Rýnem

Arkýř – Mnichov

 

Próza po roce 1968

a/ autoři oficiální prózy

Bohumil Hrabal (1914 – 1997)

– významný český prozaik, řada jeho děl byla zfilmována

– narodil se v Brně- Židenicích, ale už od dětství žil v Nymburku

dílo: Pábitelé – povídkový soubor, jeho hrdiny jsou prostí lidé

slovem  pábitelé označuje Hrabal lidi, kteří intenzivně prožívají každý okamžik, mají radost ze života, jsou posedlí vyprávěním, často si vymýšlejí a vzpomínají

povídka Pábitelé – děj se odehrává na venkově v okolí cementárny a vojenského cvičiště, místní lidé jsou na hluk i prach zvyklí, za nic na světě by svůj kraj nevyměnili

Postřižiny – novela, jejíž děj se odehrává v nymburském pivovaru. Vypravěčkou je manželka správce Francina, která je velice bezprostřední a nezkrotná; dost příhod prožívá s manželovým bratrem – strýcem Pepinem, který je typickým pábitelem /vylezou např. společně na pivovarský komín/.

Obsluhoval jsem anglického krále – próza, jež jepokládána za jeden z vrcholů Hrabalovy tvorby

 

Vladimír Páral (nar. 1932)

– autor próz kritizujících život v konzumní společnosti a jeho stereotypy, v poslední době se věnuje i sci-fi

– řada jeho děl byla zfilmována – např. Mladý muž a bílá velryba, Playgirls nebo Milenci a  vrazi

 

k dalším autorům tohoto období patří např.:

  • Vladimír Neff
  • Vladimír Körner
  • Jarmila Loukotková (historická próza)
  • Radek John (Memento)

 

b/ autoři samizdatoví a exiloví

Josef Škvorecký (nar. 1924)

– prozaik, básník, literární kritik, překladatel

– v roce 1968 odešel se svou manželkou Zdenou Salivarovou do exilu – nejprve do USA a později do Kanady

dílo: Zbabělci – román, v němž se objevuje postava Dannyho Smiřického, která je částečně autobiografická a objevuje se i ve Škvoreckého dalších dílech

Tankový prapor – próza z vojenského prostředí, hlavní postavou opět Danny Smiřický.

Prima sezóna – povídkový cyklus, v němž se autor vrací do doby protektorátu v rodném Kostelci. V každé z povídek se Danny, tehdy ještě student gymnázia, pokouší získat přízeň některé kostelecké dívky, ale všechny jeho pokusy končí nezdarem.

Hříchy pro pátera Knoxe – soubor detektivních příběhů, byl zfilmován.

 

Milan Kundera (nar. 1929)

– autor světového formátu, brněnský rodák

– v roce 1979 byl zbaven státního občanství, od roku 1981 má občanství francouzské, trvale žije v Paříži

dílo:  Žert – první autorův román, kladné ohlasy zaznamenal i v zahraničí.

Směšné lásky – 10 povídek s různou tematikou, měly velký čtenářský ohlas.

Nikdo se nebude smát – jedna z povídek, její děj se odehrává na brněnské filozofické fakultě. Hlavním hrdinou je odborný asistent, který má napsat posudek na dílo jistého pana Zátureckého. Dané dílo je však skutečně špatné a protože hlavní hrdina nechce být tím, kdo zmaří panu Zátureckému veškeré naděje, začne se mu vyhýbat, dokonce přednáší v jiné dny, než má, a podobně. Nakonec díky tomu ztrácí jak práci na fakultě, tak přítelkyni Kláru, jíž sliboval, že jí zajistí místo manekýnky.

 

k dalším exilovým autorům patří např.:

  • Pavel Tigrid
  • Eva Kantůrková
  • Pavel Kohout 

 

C/ Literatura po roce 1989

  • Společenská a kulturní situace

– revoluce v listopadu 1989 zásadním způsobem změnila podmínky slovesné tvorby

– vymizel předěl mezi dosavadními třemi literárními proudy, tj. literaturou oficiální, samizdatovou a exilovou

– vznikla řada nových nakladatelství (téměř 3000) – např. Atlantis, Votobia; v Brně např. vydavatelství Petrov – specializuje se na novou literární produkci

– společenská prestiž literatury upadá – proměna knihy z téměř kultovní záležitosti ve zboží

 

Próza po roce 1989

Michal Viewegh (nar. 1962)

– představitel tzv. narativní prózy

dílo:  Báječná léta pod psa – román z doby normalizace

Báječná léta s Klausem – volné pokračování, už ne tak zdařilé – román končí pádem vlády Václava Klause, sám hlavní hrdina se rozvádí se svou školní láskou, Jarmilkou

ze Sázavy.

Výchova dívek v Čechách – autorem ironicky označen jako velký český postmoderní pedagogický román. Hlavním hrdinou učitel (opět částečná autostylizace), jehož angažuje bohatý podnikatel Král, aby pomáhal jeho dceři Beátě s tvůrčím psaním. Mezi ním a Beátou se vyvine milenecký vztah, po čase se ale stejně rozejdou a Beáta, která je psychicky velice nevyrovnaná, spáchá sebevraždu (v obrovské rychlosti najede na betonový most). Zajímavá je kompozice díla – autor začleňuje do textu i citáty různých osobností a úryvky z novin; součástí textu jsou i dvě samostatné povídky (Beátina Táta a já a Vieweghova Intelektuálka)

Případ nevěrné Kláry – román vyprávěný retrospektivně, hlavním hrdinou je soukromý detektiv, jehož čeká smrt za to, že se zapletl s nevěrnou přítelkyní svého klienta, který ho najal, aby zjistil, zda ho dívka podvádí.

 

Irena Dousková (nar. 1964)

– původním povoláním právnička, živí se literaturou

dílo:  nejznámější z její tvorby je román Hrdý Budžes

Oněgin byl Rusák – volné pokračování úspěšného románu Hrdý Budžes. Hlavní hrdinka má 18, studuje v posledním ročníku na gymnáziu a  v době tzv. normalizace zažívá první lásku i zklamání, rovněž poměry v rodině jsou dost komplikované.

 

Petr Šabach (nar. 1951)
– prošel různými zaměstnáními (technický redaktor v Pragokoncertu, metodik kulturního domu, noční hlídač v Národní galerii), od roku 2001 spisovatel na volné noze

– vede seminář tvůrčího psaní na Literární akademii J. Škvoreckého

– podle jeho literárních předloh natočil režisér Jan Hřebejk úspěšné filmy Šakalí léta, PelíškyPupendo a U mě dobrý

dílo: Babičky – humorně pojaté osudy jedné rodiny od 50. let do roku 1989; hlavní postavou  je chlapec Matěj, jehož osud je ovlivněn dobovými událostmi.

Řada humorných situací vzniká tím, že jedna z jeho babiček souhlasí s režimem, zatímco ta druhá je zásadně proti všemu, co se v republice děje – ideálním příkladem jsou události roku 1968: babička Irena je šokována vpádech ruských vojáků a šije trikolóry, babička Marie chce ruským vojákům vařit boršč.

 

Ivan Kraus (nar. 1939)

– psal texty pro divadla malých forem, pracoval pro rozhlas a film

– v roce 1968 odešel do exilu, kde začal publikovat politické satiry a „rodinné“ povídky – je autorem tzv. short-story – krátké příběhy na pomezí fejetonu a  zamyšlení

– po r. 1989 začal publikovat i doma a dostal se do povědomí českých čtenářů

dílo: Má rodina a jiná zemětřesení – humorně zpracované povídky o osudech jedné rodiny

např. povídka Výchovný systém nebo Strýc, který to uměl s dětmi

 

Emil Hakl ( nar. 1958)

– knihovník, textař a redaktor

– z jeho díla je nejznámější novela O rodičích a dětech – oceněna literární cenou Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2002, dočkala se i filmové podoby.

V podstatě se jedná o rozhovor otce a syna během procházky.

 

Ivan Klíma (nar. 1931)

– autor dramat, románů, povídek a esejů

– v současné době je nejpřekládanějším českým autorem

dílo: Má veselá jitra – soubor autobiografických povídek, každá vznikla jakoby jeden den v týdnu, děj jednotlivých povídek se odehrává v 70. letech 20. století

Ve středu ráno (vánoční spiklenecká povídka) – povídka o prodeji kaprů před Vánoci; hlavní hrdina a jeho přítel doufali, že na prodeji zbohatnou, ale to se nestalo – byli okradeni všemi, kteří jim zdánlivě pomáhali (vedoucí prodejny, prodavačka Daniela, tajemníci a ředitelé podniků, jimž byl vedoucí prodejny zavázán).

V sobotu ráno (zlodějská povídka) – povídka o stavbě garáže za minulého režimu(nedostatek stavebního materiálu, úplatky apod.)

 

k dalším současným autorům patří např.:

  • Jan Balabán
  • Iva Pekárková
  • Antonín Bajaja





—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————