Jméno: Choderlos de Laclos
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Celé jméno tohoto francouzského spisovatele a generála zní trochu jako jazykolam: Pierre Ambroise François Choderlos de Laclos. Známý je zejména pro své dílo Nebezpečné známosti. Kromě toho, že byl spisovatel a generál, proslul také jaké vynálezce.
Život
Choderlos de Laclos, jak je dnes spisovatel dlouhého jména známý, se narodil 18. října 1741 ve francouzském městě Amiens. Zemřel ve věku 61 let, konkrétně 5. září 1803 při obléhání Taranta na úplavici a malárii. Po svůj život se jako vojenský důstojník setkával s nejrůznějšími lidmi napříč různými společenskými vrstvami. Tohoto později čerpal ve svých dílech včetně toho nejznámějšího – Nebezpečné známosti.
Na konci svého života už zaujímal poměrně vysoké vojenské posty, nicméně nebylo tomu tak. Začínal jako nemajetný důstojník, které se na post generála musel dostávat krůček po krůčku. V roce 1763 vydal v časopise svou první báseň. Další básně následovaly v roce 1767, také v časopisech. Své nejznámější dílo Nebezpečné známosti začal zpracovávat pravděpodobně v roce 1778. Protože se tato novela ukázala být velice úspěšnou – vyšla ve dvou nákladech, pokračoval de Laclos v literární činnosti. Jeho druhý román ale už tak úspěšný nebyl, a ještě navíc si proti sobě popudil ministerstvo války, které ho za trest odsunulo na posádku v Toulu.
Roku 1782 se Choderlos de Laclos setkal s ženou, která se později stala jeho manželkou. Její jméno zní Marie Soulange Duperré. Možná sňatek s touto ženou ho inspiroval k psaní dalšího díla – O ženách a jejich výchově. Nebyl však publikován až do 20. století. Manželství s Mari Soulange Duperré šťastné nebylo a v roce 1786 skončilo.
I když roku 1791 odešel z armády, stále ještě se zapojoval do politického života. Během politických bojů byl zatčen, ale na jaře 1793 znovu propuštěn. Podruhé už mu to tak snadno neprošlo – měl být popraven. V prosinci roku 1794 ale znovu přišlo omilostnění. Roku 1800 byl jmenován brigádním generálem dělostřelectva a povolán na jih Itálie k obléhání Taranta. Tam také 5. září 1803 padl.
Dílo
Nebezpečné známosti
Po vydání této novely v roce 1782 se Choderlos de Laclos stal slavným. První vydání knihy bylo ve dvoutisícovém nákladu, a tak podepsal smlouvu pro druhé vydání. Kniha zobrazuje to, jaké měla šlechta mravy na sklonku absolutismu. Co je na knize tak výjimečného je taktéž její styl. Choderlos de Laclos ji napsal ve formě dopisů, a to konkrétně 175 dopisů. Autor v tomto díle otevřeně kritizuje mravy určitých společenských vrstev. Hlavními postavami jsou dva libertinští šlechtici – Vikomt de Valmont a Markýza de Merteuil. Taktéž jejich korespondence je v knize nejčastější. Avšak dopisy píší i další postavy v knize – dvě přítelkyně Cecilie Valangesová a Sofie Carnayová, ale také paní de Tourvel. Vikomt de Valmont a Markýza de Merteuil jsou svůdci, kteří jen pramálo dbají na názory a city ostatních lidí. Rádi je využívají. O Vikomtovi se všeobecně ví, že je to proutník, Markýza de Merteuil se ale snaží chovat jako počestná dáma. Tito dva se přetvařují i sami před sebou – ačkoli se snaží vypadat jeden ke druhému jako přítel, jejich hlavní snahou je ovládnout toho druhého.
Cecilia de Volanges je patnáctiletá dívka, která má být provdána za staršího muže. Není jím nikdo jiný než bývalý milenec Markýzy de Merteuil. Ten Markýzu opustil, proto se mu chce nyní pomstít. Žádá svého přítele Víkomta, aby Cecílii svedl. Ten má ale jiné zájmy – snaží se svést úplně jinou ženu – počestnou mladou manželku soudce, paní de Tourvel.
Úvahy o vlivu Vaubanova génia
Tento spis měl být oslavou maršála Vaubana, který je významnou osobou francouzského vojenství. Avšak ministerstvo války to vnímalo úplně jinak, a Choderlos de Laclos byl za ni potrestán.
O ženách a jejich výchově
Jedná se o esej, kterou napsal krátce po uzavření manželství s Marie Soulange Duperré, v roce 1759. V té době ale kniha s touto tematikou ještě vyjít nemohla. Její vydání tak připadá až do 20. století.
