Kniha: Dekameron: 1. den
Autor: Giovanni Boccaccio
Přidal(a): Cottage55 (+Lůca)
Životopis autora: Giovanni Boccaccio
- byl italský renesanční básník a novelista Vychovával ho otec, studoval práva na neapolské univerzitě a měl přístup na královský dvůr
- Měl schopnost vyprávět vtipné příhody ze života a měl, snímá ve společnosti úspěch
- Je všeobecně považován za zakladatele italské umělecké prózy.
- Byl zapleten do několika milostných afér na dvoře – odraz v dílech
- Ke konci života psal převážně v latině a věnoval se studiu jazyků.
Charakteristika období:
Dílo vzniklo v době humanismu a renesance, tedy v období mezi 14. a 17. stoletím. Tento umělecký a životní styl usiloval o všestranný rozvoj člověka ve všech oblastech – v kultuře, vědě, politice, ekonomice i vzdělání. Nová filozofie překonává středověké chápání života. Na vzniku a vývoji nového životního názoru měly vliv pokroky v přírodních vědách
Do literatury pronikají národní jazyky, objevuje se epos, komedie a tragédie, náboženská literatura stojí v ústraní, převažuje světská literatura.
Stručný přehled děl autora:
- napsal básnické dílo Fiesolské nymfy – které bylo napsané v oktávách a proslavilo se jako první pastýřský epos v italské literatuře.
- Milostná vidina
- Život Dantův neboli také Dantův životopisec (Stal se prvním životopiscem Danteho a vykladačem jeho Božské komedie)
- O příbězích slavných mužů
Rozbor díla: Dekameron
- soubor 100 novel, nejčastější téma je láska, erotika, nevěra, odmítnutí, pobouření, víra.
- Období renesance, důraz byl kladen na člověka a život v současnosti, přelom 14. století – Itálie (Florencie)
Zařazení literárně druhové:
Zařazení žánrové:
- novela, satirická, humorná
Idea:
- Pobavit čtenáře humornými, ale i poučnými příběhy.
Hlavní myšlenka:
- odraz dvou společenských kulturních epoch a jejich kontroverze.
- pohled středověku, který je postupně nahrazován novými myšlenkami renesance.
- Svět je plný optimismu, sebevědomí člověka, který se spoléhá jen sám na sebe a žije podle pozemských zákonitostí.
- Příběhy z Dekameronu a jejich náměty ovlivnily řadu dalších uměleckých děl v podstatě ve všech oblastech umění.
Kompozice:
- rámcová, chronologické řazení dnů, jedná se o 100 novel
Téma:
- Satira nemířená proti měšťanům a šlechtě, důraz byl kladen na člověka a život v současnosti
Období:
- Přelom 14. Století – Itálie (Florencie)
Jazykové prostředky:
- Metafory, spisovný jazyk, archaismy a knižní výrazy, velmi dlouhá souvětí (typická pro renesanci), přímá řeč, bohatý jazyk na slovní hříčky slovní hříčky
- Opisy, motivy a obrazy blízké lidovému prostředí
Vypravěč/ lyrický subjekt, postavy:
- Vypráví to tři muži a 7 žen, er-forma
Hl. postavy:
- Pampinea- navrhla, aby opustili Florencii
- Filostrato
- Dioneo
- Filomena
- Pamfilo
- Elisa
- Fiammetta
- Emilia
- Lauretta
- Neifile
Každá postava je odlišná, ale v knize to není přímo popsáno; postavy jsou z vyšší společenské třídy; chytří, rázní a ohleduplní, zachraňují si život útěkem.
Stručný obsah díla:
Ve Florencii vypukl mor a všichni lidé se před ním snažili utéct. Někteří se schovávali v domech a jiní se snažili z města utéct. Stejně se rozhodlo i deset hlavních postav, tři mladíci a sedm žen. Ti se rozhodnou před morem utéct na venkov na jedno opuštěné sídlo. Tam společně strávili deset dnů, během kterých se vždy v podvečer všichni scházeli a vyprávěli si různorodé příběhy. Každý den se určil ,,král“ nebo ,,královna“, který příběhy vyprávěl. Dále ještě několik dní navíc, které věnovali modlitbám. Byly to příběhy moudré, humorné, zábavné a poučné. Každý den si tak řeknou deset příběhů na určité téma. Odtud vyplývá i název Dekameron, ,,deka“ znamená deset a ,,hemera“ den. Po deseti dnech se vracejí zpět do Florencie.
- Celým dílem prochází láska = hlavní zdroj lidských radostí a strastí
- V úvodu se nachází rovněž jeden z nejvýznamnějších a nejpodrobnějších popisů moru ve středověku.
- Společnost 3 mladých mužů a 7 mladých žen uteče z Florencie před morovou nákazou na venkovské sídlo.
Den první
- Jako prvního vladaře si zvolili Pampineu.
- Každý mohl vyprávět o čemkoliv
- Vždy byl někdo pověřen zazpívat nějakou píseň.
Příběh první
Ser Ciappelletto oklame falešnou zpovědí zbožného mnicha a zemře; ačkoli to byl za svého života nejhanebnější člověk, nabude po smrti pověsti světce a je nazýván svatým Ciappellettem.
Příběh druhý
Žid Abraham se na popud Giannotta z Civigny vypraví na římský dvůr. Spatří tu zpustlé duchovní, i vrátí se do Paříže – a stane se křesťanem.
Příběh třetí
Žid Melchisedech vyvázne pomocí příběhu o třech prstenech z velikého nebezpečí, které na něho nastrojil Saladin.
Příběh čtvrtý
Jeden mnich upadne do hříchu, za kterého zasluhuje nejtěžší trest, ale unikne trestu, ježto vtipně vytkne svému opatovi totéž provinění.
Příběh pátý
Markýza z Monferratu potlačí hostinou ze slepic a několika půvabnými slovy šílenou láskou krále francouzkého.
Příběh šestý
Jeden řádný muž usadí vtipným výrokem hanebné pokrytectví řeholníků.
Příběh sedmý
Bergamino se ve vší počestnosti vysměje messeru Canovi della Scala za jeho záchvat lakotnosti tím, že mu vypravuje příběh o Primasovi a opatu z Cluny.
Příběh osmý
Guiglielmo Borsiere vtipnámi slovy pranýřuje lakotnost messera Ermina de’Grimaldi.
Příběh devátý
Posměšek jedné gaskoňské paní se dotkne kyperského krále tak, že se ze slabocha stane muž.
Příběh desátý
Mistr Alberto z Bologne ve vší počestnosti zahanbí jednu paní, která ho chtěla zostudit za to, že se do ní zamiloval.
Struktura díla a jazykové prostředky:
- Optimistický a sebevědomý náhled na svět. Objevuje se zde racionalismus, laicizace, výsměch pověrčivost a pokrytectví.
- V díle převažují milostné příběhy, někdy vážné ale většinou laškovné.
- Autor střídá optimistický a ironický pohled, rád baví čtenáře lidskou nedokonalostí.
- Čerpal z mnoha látek starších, většinou antických, ale i z rytířských románů, ze staré francouzské a italské literatury.
- Erotické motivy, satira namířena proti měšťanům a šlechtě
- Objevuje se zde tragičnost a komedie
Dekameron je na tehdejší dobu dílo poměrně neslušné, a proto Boccaccio, aby si alespoň trochu usmířil církev, oslavuje na začátku i na konci tohoto díla Boha.
