Den s mým literárním hrdinou – vyprávění

 

Jméno práce: Den s mým literárním hrdinou

Slohový útvar: Vyprávění

Přidal(a): Mnsterr

 

 

 

Den s mým literárním hrdinou

V pochmurném pokoji se mé tělo pomalu spouští do peřin. Měsíční zář osvětluje každý tmavý kout a mé oční víčka padají. Poslouchám, jak déšť hraje bubenický koncert na okenní parapet. Zvuk se nevzdaluje, ale spíše přibližuje.

Náhle jsou mé ruce nehybné a pevně spojené provazy kolem dřevěného kůlu. Místo tmy se mi v očích odráží zlaté plameny a tančící stíny kolem ohně. Zpěv a bubny v uších mne ohromují. Se strachem se snažím zprostit provazů kolem rukou ale marně. Můj dech je zatajen ve chvíli, kdy přichází tmavá postava, řvoucí cizím jazykem. Poznávám ji, je to Winnetou vůdce Apačů. Přišel k mému vystrašenému tělu. Bradu mi zvedá ostřím nože, stále mluvící cizím jazykem. Pořád dokola se ptám: „Co jsem provedl? Proč jsem tady?“. Na mou otázku není odpovězeno, místo toho se ptá on: „Co jsi dělal na našem území? Proč chodíš do naší prérie?“. V hlavě mi proběhlo tisíce lží, ale odpověď nebyla lživá. Do prérie jsem chodil pro inspiraci mých básní. Psal jsem poezii o přírodě, která patřila Apačům. Winnetou jen kývl hlavou. Zřejmě nevěděl, co jsou to básně. Bohužel nebyl čas, vysvětlovat co to slovo znamená. Cítil jsem ostří nože na krku. Studený pot stékal po čele a v hlavě mi probíhalo spoustu modliteb. Nůž už se mi pomalu zarýval do kůže. Z mých úst vyšlo jen „Loučím se s tebou krásný světe. “. V tu chvíli mne ohlušily výstřely ze zbraní. Dupot koní se odráží od stěn skal. Pár zadních stanů Apačů začaly hořet, díky odhozené pochodni. Do tábora vjelo několik amerických dělníků, za účelem vyhlazení vesnice. Winnetou odbíhá a bojuje s ozbrojenými muži. Náhle mé provazy povolují. Dal jsem se na zbabělý úprk. Řev z tábora mi zněl v hlavě, nemohl jsem jen tak utéct. Svůj směr jsem rázem změnil, strach se proměnil v odvahu. Spatřil jsem Winnetoua jak leží na zemi a nad ním muž se zbraním, mířící na jeho hlavu. Popadl jsem kus ohořelého polena a praštil muže po zátylku. Veškerý křik utichl, dělníci se dali na útěk. Tábor přišel díky ohni o zásoby na zimu, několik stanů a tři své bojovníky. Winnetou měl stále stejný výraz ve tváři, ale v očích mu byl vidět smutek s vděkem.

Winnetou mne nabídl bratrství a přijetí do jejích kmene. Přijal jsem nabídku a stal jsem se tak bratrem vůdce Apačů, Winnetoua.

 

Hodnocení: neuvedeno





Další podobné materiály na webu: