Kniha: Deník Anny Frankové
Autor: Anne Franková
Přidal(a): HrašeQ
Téma:
Je to dramatický příběh o dívce, která byla z německé židovské rodiny, která se jmenovala Anna Franková. Tento deník byl dostala Anne Frankové k jejím třináctým narozeninám a psala do něj od 12. června 1942 až do jeho posledního záznamu 1. srpna 1944. Deník Anny začínal jako soukromý výraz jejích myšlenek. Proslavil ji její deník, který si psala během skrývání v Amsterdamu za druhé světové války.
Fabule:
Anna Franková se narodila 12. června 1929 ve Frankfurtu nad Mohanem. Ke třináctým narozeninám 12. června 1942 Anne dostala malý zápisník, který ukázala otci několik dní před tím ve výloze obchodu. Ačkoliv to byla kniha na podpisy a autogramy s červeno-bílou čtverečkovanou vazbou a malým zámečkem na obálce, Anne se rozhodla, že ji použije jako deník. Začala popisovat sebe, svou rodinu a přátele, školu a místa, které by ráda navštívila. V pondělí ráno 6. července 1942 se rodina přesunula na místo úkrytu. Ve svém bytě zanechali nepořádek, aby vyvolali dojem, že zmizeli náhle, a Otto Frank zanechal dopis, který naznačoval že odjeli do Švýcarska. Jako Židé nesměli použít veřejnou dopravu a šli pěšky několik kilometrů do svého nového domova s několika vrstvami oblečením na sobě, jelikož se neodvážili vzít si zavazadla. Victor Kugler Johannes Kleiman, Miep Giesová a Bep Voskuijlová byli jedinými zaměstnanci, kteří o ukrytých lidech věděli a společně s manželem Giesové Janem Giesem a otcem Voskuijlové Johannesem Hendrikem Voskuijlem jim pomáhali. Poskytovali jim jediný kontakt s vnějším světem, jinými lidmi v domě, přinášeli zprávy o vývoji války a politické situaci. Zajišťovali všechny potřeby, starali se o bezpečnost a zásobovali je jídlem, což byl čím dál tím víc těžší úkol. Anne psala, jak se snažili a usilovali o zlepšení nálady uprchlíků i během nejhorších časů. Všichni si byli vědomi, že pokud je chytí, hrozí jim za skrývání Židů trest smrti. Koncem července se k Frankům připojila rodina van Dannových: pan van Dann, paní van Dannová a šestnáctiletý Peter, potom v listopadu přibyl ještě Dussel, zubař a přítel rodiny. Anne měla radost z nových lidí, se kterými si může povídat, ale napětí se rychle rozvinulo uvnitř skupiny nucené bydlet v takových omezených podmínkách. Annin vztah s matkou byl napjatý a Anne psala, že mají málo společného. Ačkoliv se občas hádala s Margot, psala o neočekávaném poutu, které mezi nimi vzniklo. Citově nejblíže pro ní zůstával její otec. Nejprve odmítla plachého a nemotorného Petera van ann, o něco později v něm našla spřízněnou duši. Anne trávila většinu času čtením a vzděláváním se, zatímco stále psala do svého deníku. Nejenže vypráví události, jak se odehrály, ale píše také o svých pocitech, plánech, o věcech, o kterých s nikým nemohla mluvit. Psala pravidelně až do posledního zápisu 1. srpna 1944. Ráno 4. srpna 1944 byli obyvatelé odvezeni k výslechu. Victor Kugler a Johannes Kleiman byli také odvezeni a následně uvězněni, Miep Giesová a Bep Voskuijlová mohly jít. Později se vrátily do zadního traktu, kde našly Annin deník ležet na zemi. Vzaly ho spolu s několika alby fotografií a Geisová vše chtěla vrátit rodině, až se vrátí.Obyvatelé skrýše byli odvezeni do tranzitního tábora Westerbork, kterým již prošlo více než 100 000 Židů. Skupina byla 2. září odvezena do koncentračního tábora Osvětim. Tam dorazili po třídenní cestě a byli rozděleni podle pohlaví, takže muži a ženy se již navzájem neviděli.
Syžet:
Kniha je psaná jako deník. Má 262 stran. V příběhu se vyskytuje mnoho smutných věcí. Dále je tam popsaných spoustu rozporů mezi obyvateli zadního domu. Vyskytuje se tam ale i láska Anny k Petrovi. Tento deník bylo nakonec přeložen z jeho originálu holandský do mnoha jazyků a se stal jedním z nejvíce na světě čtených knih. Na deníku byla také založena divadelní produkce a opera.
Proč se Anna rozhodla psát si deník? Uvažovala o tom, že by mohl vyjít jako skutečná kniha?
Deník začala psát, protože si chtěla psát s kamarádkou a nemohla, tak se rozhodla psát deník. Zápisy v deníku psala jako dopisy a pak slyšela v londýnském rozhlasu, že se shromažďují spisy o utrpení lidi, tak ho začala opisovat a tak vznikla 2. verze.
Pokuste se charakterizovat Annu. Mění se v průběhu knihy? Čím se zabývá? Co ji trápí?Co ji těší? Je vám blízká?
Anna je dívka které je 13. let. Je to dívka, která v podstatě neměla matku. Tedy měla, ale její matka se o ní moc nezajímala. Měla totiž radši její 2. dceru Margot. Anne v průběhu knihy mění hodně. Dospívá, prožívá lásku ,ale i závist a nenávist.Asi ničím mi blízká není.
Jaký je život lidí v úkrytu – jak se vyrovnávají se svojí situací?
Život v úkrytu byl plný hádek, plný pláče, ale i radosti z blížícího se konce války.Vyrovnávají se s ní v celku dobře. Mají sice málo jídla, ale jsou rádi že žijí.
Jaké byly další osudy lidí z úkrytu?
Obyvatelé skrýše byli odvezeni do tranzitního tábora Westerbork. Skupina byla 2. září odvezena do koncentračního tábora Osvětim. Tam dorazili po třídenní cestě a byli rozděleni podle pohlaví, takže muži a ženy se již navzájem neviděli. Anne bylo 15 před 3 měsíci, takže stejně jako všichni ostatní ze zadního traktu přežila selekci, ačkoliv si myslela že její otec zemřel. Spolu s ostatními ženami byla Anne nucena se vysvléci a podrobit se desinfekci, byla jí oholena hlava a na paži vytetováno identifikační číslo.
Tam se šířily nemoci a Anne onemocněla svrabem. V březnu 1945 vypukla v táboře epidemie tyfu, která zabila asi 17 000 vězňů. Svědci později vypověděli, že Margot byla tak slabá, že se zabila pádem z postele, a o několik dní později zemřela i Anne. Odhadují, že se tak stalo několik týdnů před osvobozením tábora britskou armádou 15. dubna 1945. Protože přesné datum není známo, má se za to, že Anne zemřela někdy mezi koncem února a polovinou března. Otto Frank přežil a vrátil se do Amsterodamu.
Které pasáže vás zaujaly? Myslíte, že kniha osloví současného čtenáře? Proč je důležité číst takový typ literatury?
Myslím že taková literatury je důležitá, proto abychom věděli co se stalo. Tato kniha osloví spíš dospělé než mládež.
Znáte další knihy s obdobným tématem?
Znám, ale nečtu takové knihy. Mám radši fantasy.
