Deset malých černoušků – podrobný obsah a postavy

 

Kniha: Deset malých černoušků

Autor: Agatha Christie

Přidal(a): fcc

 

 

Obsah:

Děj je umístěn na osamělý ostrov u anglického pobřeží, odehrává se na konci 30. let minulého století.

Jednoho dne si jistý pan N.Z.Namy falešně odkoupil Černochův ostrov s luxusní vilou od milionáře. Poté sem na dovolenou pozval osm hostů. Když je Fred Narracott odvezl na ostrov motorovým člunem, všichni vystoupili a šli se ubytovat. V domě je čekali manželé Rogersovi, které najal anonymní muž, aby se starali o dům, vařili a uklízeli. Všem přišlo divné, že hostitel, jenž si je sem pozval, tu není a tvrdí, že sem dorazí za pár dní. Na klavíru v salonu a ve všech pokojích visí písnička o deseti černoušcích, kteří postupně umírají. Tyto figurky se nacházejí i na podnose na jídelním stole.

Při večeři se ozve cizí hlas z nahrávky a obviní všechny přítomné z následujících vražd: doktor Armstrong v opilosti zavinil smrt při operaci pacientky, slečna Brentová propustila svoji těhotnou služku a ta spáchala sebevraždu, pan Blore křivě svědčil proti bankovnímu lupiči, který pak zemřel ve vězení, V. Claythornová nechala utopit chlapce, o kterého se starala, aby její milenec získal dědictví a ten ji opustil, pan Lombard nechal 21 afričanů v buši bez potravin zemřít a sám utekl, generál Macarthur poslal na smrt milence své ženy během první světové války, pan Marstone zabil rychlou jízdou dvě děti, soudce Wargrave poslal na trest smrti nevinného a manželé Rogersovi nechali zemřít svou zaměstnavatelku nepodáním léku kvůli dědictví.

Všichni se začnou ospravedlňovat a berou nahrávku jako nevhodný žert. Pan Rogers vysvětluje, že pásku pustil on na písemný příkaz hostitele, kterého ale nikdy neviděl. Večer si všichni povídají o událostech dne. Zjišťují, že tajemného pana Namyho kromě doktora nikdo nezná. Během vyšetřování se Marston ke svému činu přiznává, když vtom zemře udušením. Doktor konstatuje smrt ze sklenice s cyankáli. Uklidňují se tím, že to byla sebevražda. Sluha Rogers si všimne, že figurka jednoho černouška chybí a od této doby umírá jedna osoba za druhou.

Ráno Rogers oznamuje, že jeho žena je mrtvá, také byla zřejmě otrávena. Na stole opět ubyla jedna figurka. Všichni pochopí, že hostitel zná minulost návštěvníků a hodlá vzít spravedlnost do svých rukou. Začínají být nervózní.  Odpoledne podniká Blore, Macarthur a Lombard obchůzku okolo ostrova, aby se podívali po úkrytu vraha, ale nikoho nenajdou. Macarthur, jenž se na průzkumu zdržel u moře, je nalezen mrtev. Jako každé tělo, i to jeho odnesou do bývalého pokoje. Uvědomují si, že jsou zcela odříznuti od okolí, protože člun, jenž ostrov zásobuje, nepřijíždí. Také pochopí, že neznámý vraždí podle říkanky, a že jelikož je ostrůvek pustý, musí být vrah mezi nimi. Všechna obvinění padají na Rogerse.

Další den ráno hosté zaspí, neboť je nikdo nesvolává gongem na snídani. Sluha Rogers je nalezen u dřeva za domem s rozseklou hlavou od sekery. Atmosféra houstne, každý už ví, co se stane příště, ale nikdo neví, koho to čeká. Další obětí je slečna Brentová. Byla bodnuta injekční stříkačkou s jedem a na jejím okně byl nalezen živý čmelák jako dekorace. Po večeři se rozbije generátor, vytvářející proud. Vera Claythornová odejde do svého pokoje, když vtom zakřičí. Všichni vyráží za ní, ale najdou ji jen vystrašenou, protože se dotkla mořských řas visících ze stropu. V přízemí naopak nacházejí soudce Wargrava sedícího v křesle s červeným pláštěm, soudcovskou parukou a s prostřelenou hlavou.

V noci je slyšet hluk, a tak Blore jde na obhlídku. Spatří neznámou osobu, jak utíká dveřmi ven. V pokoji Armstronga nikdo není, po rozednění se jdou podívat po ostrově a nachází jeho tělo dole na útesech. Zbývají už jen tři z deseti. Domluví se, že už do domu nepůjdou a radši se utáboří na nejvyšším místě ostrova, aby viděli, kdyby se k nim někdo přibližoval. Blore má ale hlad a vydá se k vile. Po hlasité ráně jej Lombard a Claythornová nacházejí mrtvého. Z balkónu na něho spadly těžké hodiny ve tvaru medvěda. Vydají se dolů na pobřeží a zde žena vytrhne muži revolver z opasku a zastřelí ho. Utíká do vily a ve svém pokoji spatří visící smyčku a pod ní židli. Sama se oběsí.

Po týdnu se na ostrov se dostanou lidé a najdou deset mrtvol. Zavolají policii, ale vše je opravdová záhada. Až mnohem později najde kapitán lodi Emma Jane v moři lahev se psaním, kde se soudce Wargrave ke všem vraždám na Černochově ostrově přiznává a udává své důvody.  Nyní je zločin rozuzlen.

 

Charakteristika hlavních postav:

Lawrence Wargrave:

Byl to starý soudce v penzi, který měl velký smysl pro spravedlnost a na druhou stranu jej těšilo posílat provinilé lidi na oprátku. Měl přezdívku “Soudce kat”. Čím byl starší, tím vice toužil zabíjet sám, ne pomocí instituce.  Protože si z rozhovorů v běžném životě povšiml, že řada zločinů zůstane promlčena a nepotrestána díky neexistenci důkazů, začal si informace o takových případech shromažďovat a vymyslel plán, při kterém viníky devíti zločinů zavraždí tak, aby to odpovídalo dětské říkance o deseti černoušcích. Také ho k tomu vedlo to, že sám byl smrtelně nemocen a rozhodl se při tom zabít i sebe. Sám se na tajemné nahrávce první den obviňuje z odsouzení nevinného člověka, což nebylo pravdou, ale pouhou záminkou k tomu, aby mezi ostatními vypadal jako další oběť neznámého vraha. Byl velmi chytrý a svůj plán měl dopodrobna promyšlen. Také dokázal prokouknout slabiny lidí z různých sociálních vrstev a vymyslet lákadlo, díky kterému přijmou pozvání na ostrov od neznámého člověka.

 

Edward George Armstrong:

Byl to celkem chytrý, ale příliš důvěřivý mladý doktor. Nepředpokládal, že by muž s postavením soudce, kterého znal od vidění, mohl být masový vrah. Na to také doplatil a nechal ze sebe udělat zabijákova spojence. Na pobyt s sebou si vzal řadu léků a injekcí, díky čemuž byl sám ostatními podezírán ze zabíjení.  Bohužel se nechal vrahem zmást a částečně mu pomohl s vychytralým plánem, když soudce nainscenoval svou vraždu a on ho prohlásil před ostatními za mrtvého. Navíc se nechal díky své důvěřivosti vylákat ven k útesům, přestože podle říkanky mohl odhadnout, co by jej mohlo čekat.

 

Úryvek:

Deset malých černoušků hostil děda Vševěd,
jeden z nich se zakuckal, zbylo jich jen devět.
Devět malých černoušků chtělo sypat kosům,
jeden se včas nevzbudil, zbylo jich jen osm.
Osm malých černoušků vyšlo si hrát před dům,
jeden z nich se potloukl, zbylo jich jen sedm.
Sedm malých černoušků šlo naštípat klest,
jeden z nich se posekal, zbylo jich jen šest.
Šest malinkých černoušků chtělo vybrat med,
čmelák píchl jednoho, zbylo jich jen pět.
Pět malinkých černoušků k soudu spolu míří,
jeden z nich se soudcem stal, zbyli jenom čtyři.
Čtyři malí černoušci nechali všech pří,
jeden z nich šel pasti klást, šli do světa tři.
Tři malincí černoušci šli ulovit lva,
medvěd sežral jednoho, zbyli jenom dva.
Dva malincí černoušci chodili dvě hodiny,
jeden klesl na skále, a tak zbyl jen jediný.
Jeden malý černoušek vztek měl na svět zrádný,
proto se sám oběsil – a tak nezbyl žádný.

  

Vlastní názor:

Tento detektivní román se mi moc líbil, protože byl velmi napínavý a určitě bych jej doporučil každému k přečtení. Do posledních stran jsem byl zvědav, kdo bude jako poslední zavražděn a kdo je vlastně vrahem. Bez soudcova přiznání nalezeném v láhvi jsem viníka neprokoukl a stejně jako policisté bych záhadu nevyluštil. Neočekávatelný závěr mě donutil k přemýšlení.

Myslím si že hlavní hrdina musel být velmi inteligentní, precizní a klidný, když dokázal dopodrobna promyslet postupné vyvraždění devíti lidí a nakonec sebe. Otázka je, zda bylo správné, aby vzal právo do svých rukou, přestože se jednalo o nepotrestané vrahy, na který byl zákon krátký a sám byl smrtelně nemocen.

Jeho silný smysl pro spravedlnost jej přiměl k myšlence, že místo pomalého umírání potrestá tyto lidi a pak se zabije sám. Dokonce ty, kteří se provinili méně zabíjel jako první, aby větší hrůzou museli trpět ti, co se provinili více.    Správně předpokládal, že poslední oběť se zabije sama. Využil obviňování posledních dvou přeživších, stresu a kulis k tomu, aby se žena oběsila, i když radši byl schovaný ve skříni, kdyby mu to nevyšlo.

Přes určité indicie, jež by mohly vést k němu, soudce předpokládal, že události na ostrově zůstanou vyšetřovatelům záhadou a nikdo nepozná, že zemřel až jako poslední. To vše díky důmyslnému vražednému mechanismu s revolverem, který se po výstřelu vymrští ze dveří. Asi čerpal z případů ze soudní síně. Nicméně toužil po tom, aby se veřejnost dozvěděla pravdu a uznala jeho chytrost a pohnutky, proto vhodil přiznání v láhvi do moře.

Dočetl jsem se, že tato detektivka je nejúspěšnějším dílem spisovatelky a dočkala se mnoha filmových i divadelních zpracování.  Přestože jsem ostatní knihy nečetl, musím uznat, že celá zápletka i napětí byly skvěle vystupňované. Autorka přenáší vinu z jedné postavy na druhou, takže do poslední chvíle není jasné, jak vše dopadne a pak čtenáři odkryje rozzuzlení. Shlédl jsem i film Deset malých indiánů, který se ale v mnohém od své předlohy lišil.





Další podobné materiály na webu: