Druhá fáze Národního obrození – literární období

 

 Jméno:  Druhá fáze Národního obrození

 Přidal(a): yyyxyyy

 

 

Společensko-historické pozadí

  • po smrti Josefa II. vládl v Rakousku krátce jeho bratr Leopold II., po něm jeho syn František I. (1792-1835)
  • na státní moci se podílel také kníže Metternich (řídil rakouskou zahraniční politiku, rakouský kancléř) ► Metternichovský režim potlačoval projevy odporu a bránil změnám a reformám (= ty mohly ohrozit císaře a stát)
    • opíral se o tajnou policii a cenzuru
  • stabilitu Rakouska ohrožovalo především to, že bylo soustátím různých zemí a národů (odlišovaly se historií, tradicemi, hospodářskou vyspělostí)
  • po Vídeňském kongresu (1814-15) došlo k posílení pozic Rakouska v Evropě
  • na druhé straně války probudily také touhu po svobodnější a rovnoprávnější společnosti – lásku k vlasti a národu
  • česká společnost  na sklonku 18. století Francouzkou revoluci v její jakobínské podobě i Napoleonovo rozpínavé impérium odmítla a postavila se za svou habsburskou dynastii a  monarchii
    • habsburský stát začal na druhé straně zdůrazňovat českou historickou a vojenskou tradici a prohlašoval, že nechce klást překážky českému jazykově národnímu rozvoji
    • Vídeňská vláda dala najevo, že chce podporovat rozvoj češtiny tím, že po Vídeňském kongresu mohla být uvedena do českého středního školství

 

  • české národní hnutí začalo budovat svůj národní politický program – založený na autonomii v rámci Rakouska (z tohoto období pochází také vznik myšlenky česko- německého národa, jehož autorem byl filosof a matematik Bernard Bolzano)
  • Josef Jungmann se nad soužitím Čechů a Němců v českých zemích zamýšlel už dříve a nepokládal dvojjazyčné společenství za vyloučené. Věděl však dobře, že německé obyvatelstvo v Čechách se pokládá za přirozenou součást kulturně mohutného společenství celoněmeckého a nad českou populací se cítilo povzneseno (uvedl to také v rozmlouvání O jazyku českém). V této situaci se Jungmannova generace domnívala, že Bolzanův ušlechtile míněný program by vedl k podřízení českého etnika německému živlu ► proto volila (jako většina jiných malých národů) cestu jazykové a kulturní emancipace
  • společnost založená na volnosti, rovnosti a bratrství podle Jungmanna a jeho generačních druhů neměla být uniformní, ale měla se rozvíjet jako společenství osobitých národů, z nichž každý přispívá k uskutečňování lidskosti a pokroku = v tomto duchu utvářel Jungmann se svými přáteli program národně svébytné nové české kultury

 

  • na počátku 19. století vznikly nové kulturní a vědecké instituce
    • a) 1818 založeno Vlastenecké muzeum v Čechách (z iniciativy Kašpara ze Šternberka)
    • b) 1831 vznikla Matice česká – stala se hlavním nakladatelstvím vydávajícím českou uměleckou a vědeckou literaturu

 

  • umělecký směr – klasicismus  – umělecký směr pro aristokracii
  • preromantismus (=sentimentalismus) – umělecký styl a životní postoj pro měšťanské vrstvy

 

Architektura

–    v první třetině 19. století – empírové zámky (Kačina, Boskovice, Kostelec nad Orlicí)

–    architekt Jindřich Koch

–    zámek Kynžvart – sídlo knížete Metternicha

 

Hudba

–    nejznámější osobností české hudby byl František Skřoup – první česká původní opera Dráteník (libreto napsal Josef Krasoslav Chmelenský), později napsal hudbu k Tylově hře Fidlovačka – v ní poprvé zazněla píseň Kde domov můj






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————