Kniha: Epos o Gilgamešovi
Autor: Neznámý autor
Přidal(a): petulka97
Rozbor díla: Epos o Gilgamešovi
Hlavní postavy:
- Gilgameš
- z 1/3 člověk, ze 2/3 bůh
- silný bojovník, přísný ze začátku tyranský panovník
- odvážný, statečný, chrabrý, nezlomný, hrdinské rysy
- po smrti Enkidua se začal obávat smrti
- Enkidu
- přítel Gilgameše, vyslán bohy, aby Gilgameše zabil – potrestal za krutovládu
- ze začátku žil na stepi se zvěří a chránil ji před lovci
- velmi silný bojovník, odvážný, statečný
- Ištar
- bohyně, které se zalíbil Gilgameš, ten ji však odmítl a až do konce je na něj neštvaná
- nejprve seslala božského býka, kterého oba hrdinové zabili a Enkidu hodil jeho kýtu Ištaře do obličeje, ta poté seslala na Enkidua smrt
- pomstychtivá, pyšná
- Aruru
- bohyně, stvořila z hlíny Enkidua
- Nansun
- bohyně, matka Gilgameše
- Chuvava (Chumbaba)
- nestvůra, obr, zabili ho Gilgameš a Enkidu
- zdroj všeho zla na světě
- při cestě k němu se Enkidu dotkne jeho brány a myslí si, že na tyto důsledky zemřel
- Uta-napištim
- bůh, nejdříve člověk
- stal se bohem po potopě světa, kdy zachránil svou rodinu i část zvířat světa na příkaz bohů
Prostředí:
- Uruk
- Epos zde začíná i končí, setkají se tu poprvé Gilgameš s Enkidem, porazí zde nebesého býka seslaného bohyní Ištar a nakonec zde Enkidu zemře
- step
- zde původně žije Enkidu, přes ni několikrát hrdinové cestují (např. k Chuvavovi) a sem se uchýlí na nějaký čas Gilgameš, když truchlí nad smrtí svého věrného přítele
- pohoří Mašu
- žijí zde lidé-škorpioni, Gilgameš tudy cestuje k Uta-napištimu
- je v něm nádherná zahrada, kde potká Gilgameš božskou šenkýřku Siduri a lodivoda Uršanábiho, který ho odveze k Uta-napištimu
- sídlo Uta-napištima
- žije zde Uta-napištim se svojí manželkou, přijede sem Gilgameš požádat o radu, jak se stát nesmrtelným
Čas
- za vlády Gilgameše
- podrobněji neuveden
Vypravěč
- psáno v er-formě, podoba monologu ve 3. osobě
- je vševědoucí
- staví se do role nezaujatého pozorovatele (popisuje, nezasahuje do děje, má odstup vůči příběhu a prožitkům postav)
- stojí vně děje
Děj
- tabulka1.: Na začátku jeUruk chválen a popisován Gilgameš jako krutovládce, který nutí pracovat své podřízené přesčas, rozděluje rodiny, milence i přátele a tak na něj bohové sešlou Enkidua, který by ho měl zabít. Enkidu žije na stepi se zvěří, kterou i chrání. Gilgameš se o něm dozví od lovce a tak pošle nevěstku, která se s Enidem vyspí a tak se ho začnou zvířata bát. Gilgamešovi se zdají 2 sny, které si nechá vyložit od své matky Nansun. Jeden předpovídá boj mezi Enkidem a Gilgamešem a druhý velmi vřelý vztah, který mezi nimi nastane.
- tabulka 2.: Nevěstka Enkida obleče a naučí ho jíst chleba a pít pivo a poté se stane se člověkem. Pak ho dovede do Uruku, kde mu jeden neznámý řekne o Gilgamešově krutovládě a kde Gilgameš má mít svatbu s Išharou. Gilgameš mu nedovolí vstoupit do chrámu, kde se koná svatba a tak utkají,Enkidu je přemožen, ale Gigamešv něm uvidí rovnocenného protivníka a tak se stanou navždy přáteli.
- tabulka 3.: Gilgameš se rozhodne, že se oba s Enkidem vydají porazit obra Chuvavu (Chumbabu), který je zdrojem všeho zla na světě. Nechají si ulít zbraně od mistrů, i přes mírný odpor starších, trvá na svém a vyžádá si požehnání od boha slunce Šamaše. Všichni mu nakonec žehnají a svěřují svého krále Enkiduovi.
- tabulka 4.: Hrdinové se vydají na cestu, když dorazí k bráně do cedrového lesa, ve kterém žije Chuvava, uvidí jeho strážce, který si právě navléká svých sedm košil. Má na sobě právě jednu, tak je zranitelný a tak ho zdolají. Poté Enkidu otevře bránu. Po jejím doteku však Enkiduova paže ochabne a vidí v ní příčinu své smrti.
- tabulka 5.: Vydají se na cedrovou horu a Enkidu vyloží Gilgamešovi 3 sny, které se mu při výstupu zdály. Zabijí Chuvavu, přičemž jim pomáhali bohové a začnou kácet cedrový les. Vracejí se do Uruku.
- tabulka 6.: Po návratu se bohyně Ištarzamiluje do Gilgameše, ten ji odmítne, ji to urazí a požádá svého otce Anu, aby seslal na Uruknebezkého býka. Ten ho sešle a začne zabíjet pbyvateleUruku a nakonec ho naši hrdinové zabijí. Poté vytrhne Enkidu kýtu z býka a mrští ji Ištaře do obličeje, čímž se opět urazí. Býk je obětován Šamašovi a z jeho rohů jsou vyrobeny 2 poháry.
- tabulka 7.: Enkidu má sen, ve kterém bohové rozhodují, kterého z nich dvou mají potrestat za urážku Ištar. Rozhodnou se pro Enkida a ten má zemřít. Enkidu začne proklínat nevěstku a lovce, že z něj udělali člověka. Šamaš mu však vysvětlí, že je to hloupost a přinutí ho, aby kletbu změnil v požehnání. Enkiduovi se zdá další sen, ve kterém je již v podsvětí.
- tabulka 8.: Po 12denní nemoci Enkidu zemře a Gilgamešho jořce oplakává, dá zhotovit Enkiduovu sochu ze zlata a z lazuritu.
- tabulka 9.: Gilgameš se vydá za svým předkem Uta-napištim, aby mu poradil, jak se stát bohem a on je jediný komu se to povedlo. Překonává různé překážky, musí rozehnat lvy atd. Dorazí k pohoří Mašu, kde ho nechtějí pustit dál lidé-škorpioni, nakonec ho pustí a řeknou mu, že cesta vede temnotami a že půjde dvouhodin a poté dorazí ke krásné zahradě, odkud lze odplout k Uta-napištimu. Gilgameštam dojde
- tabulka 10.: Tampotká božskou šenkýřku Siduri, která ho pošle za lodivodem Uršanábimu, Při cestě však Gilgameš zničí posvátné sošky, bez kterých nelze přeplout vody smrti, které vedou k sídlu Uta-napištiho. Uršanábimu mu nařídí, aby vyrobil 120 tyčí, kterými se budou ve vodách smrti odrážet. On to udělá, odplují a dostanou se k Uta-napištimu.
- tabulka 11.: Na Gilgamešovu otázku o nesmrtelnosti, Uta-napištim řekne o potopě světa, při které se on dostal mezi bohy. A protože se už potopa nemůže opakovat, poradí Gilgamešovi, že nesmí 7 dní a nocí spát. Gilgameš je však unaven po cestě a ihned usne. Uta-napištim řekne své manželce, aby každý den co Gilgameš prospí, kladla mu k hlavě chléb. Když se Gilgameš probudí, chleby ho usvědčí, že spal. Protože neobstál, pošle ho Uta-napištim domů, ještě předtím ho však jeho manželka umluví, aby řekl Gilgamešovi o rostlině na dně moře, která dává věčné mládí. On to učiní, Gilgameš se pro no potopí, jenže když se už na pevnině jde napít, ukradne mu ji had a okamžitě si svlékne kůži. Od té doby si hadi svlékají kůži. Gilgameš pozná marnost svého snažení a vrací se zpět za uruckou hradbu, za kterou mu nehrozí žádné nebezpečí. Končí oslavou Uruku.
- tabulka 12.: Původně tam nebyla, neboť se zde mluví o Enkiduovi jako o živém.Gilgameš vyřezal bohyni Inanně paličky a bubínek, které mu však spadly do podsvětí. Enkidu se pro ně vydá. Gilgameš ho varuje, aby nenaštval mrtvé, jinak by tam musel zůstat. On ho však neposlechne a zůstane v podsvětí. Gilgameš je pobouřen a vydává se k bohu Enlilovi a Sinovi požádat o radu, ani jeden mu ji nedá. Vydá se tedy k Eovi, který poručí bohu podsvětí Nergaovi propustit Enkidua. Po návratu na zem vypráví Enkidu Gilgamešovi bezútěšný život v podsvětí.
Témata
Jazyk
- původně psáno klínovým písmem na tabulky – hliněné destičky trojhranným rydlem, sumersky, akkadsky; z roku 4000 př.n.l.
- překlad psán spisovnou češtinou, používány neutrální a básnické výrazy
- využívány poetismy, historismy, archaismy
- obrazná pojmenování:
- personifikace
- metafory, metonymie
- perifráze, epiteton, inverze, hyperbola
- anafory, epifora
- kontext autorovy tvorby – jelikož je autor neznámý, nejsou známá jeho další díla
- kontext doby
Vlastní názor
- Ačkoliv poezie pro mě bývá náročnější a tudíž méně zábavná, tento epos se mi vcelku líbil. Jen mi moc nebyl sympatický ani jeden z obou hrdinů. Rozhodně bych například v případě Enkidua nemrštila kýtu z nebeského býka do Ištaře obličeje, ani bych se jí nevysmívala, přece jenom to byla bohyně. Nejvíce se mi líbila pasáž, když Gilgameš cestoval k Uta-napištimu, aby získal nesmrtelnost, protože mám ráda výpravné příběhy a tato část je podle mě nejzajímavější.
