Evžen Oněgin – rozbor uměleckého textu

 

  Kniha: Evžen Oněgin

  Autor: Alexandr Sergejevič Puškin

  Přidal(a): Tereza Nováková

 

 

Umělecký text

XXV

“V mé duši povadlo snů kvítí.
Je po jaru a naději.
Rád jako sestru chci vás míti,
a snad, ještě něžněji.
Jste mladá. Mládí zapomíná.
Po prchlé touze přijde jiná,
sen nový s novou nadějí.
Tak s každým jarem vracejí
se na loňský strom jeho listy.
Toť věčná pravda, věčná lež.
Zas překvapí vás láska, než…
na uzdě držte cit svůj čistý,
ne každý pochopí jak já
a nezkušenost bývá zlá.”

XXVI
O hráz už Lenskij opíral se
a k souboji se hotovil.
Zareckij, v tváři výraz znalce, mezitím zkoumal žernovy.
Omlouvá Evžen opoždění.
„Co sekundant, ten s vámi není?“
To Zareckij se podivil.
Dbal vždycky na klasický styl
a nesnesl by ani zanic,
že by se člověk zabít měl
jinak než podle pravidel,
v duchu všech historických tradic
a umělecky vyspěle
(za což ho chvalme, přátelé).

XXVII
„Můj sekundant?“ děl Evžen lehce.
„Zde monsieur Guillot. Mám ho rád.
Jistě mi nikdo tvrdit nechce,
že je to špatný kandidát.
Já vím, není to člověk známý,
poctivý ale připadá mi.“
Zareckij jenom skousl ret,
Evžen však dále svou si ved:
„Tak začnem?“ „Začnem,“ řekl Lenkij.
Zatímco obcházeli mlýn,
poctivec s milým Zareckým
se domluvili džentlmensky.
A kousek stranou od těch dvou
sokové ani nevzhlédnou.

XXX
„Teď kupředu!“ A aniž míří,
dva protivníci klidně jdou
pevnými kroky, první čtyři
už právě mají za sebou,
ke smrti první čtyři schůdky.
Pohybem vláčným, nijak prudkým,
pistoli první Evžen zved.
Pak ušli ještě kroků pět.
Teď už i Lenskij, pomstou hnaný,
přes mušku okem hledá cíl.
V tom Oněgin však vystřelil…
V tu chvíli osud zvonil hrany.
Lenskému svaly povolí
a ruka pustí pistoli.

 

Analýza uměleckého textu

I. část

  • téma: znechucení a pohrdání ruskou společností a snaha o útěk z města a od lidí, problémy lásky a lidská osamělost,
  • motiv: nešťastná láska, zrazené přátelství, touha po životě na venkově, mrhání talentem, boření se proti společnosti,
  • časoprostor: počátek 19. století na ruském venkově, Moskva, Petrohrad,
  • kompoziční výstavba: 8 hlav, každá uvedena citátem známých myslitelů, (psán: „oněginskou strofou“), chronologická kompozice, zrcadlová kompozice = velké množství kontrastů, prvky romantismu, ale i realismu (např.: kritika ruské společnosti,…),
  • literární druh: liricko-epické dílo,
  • literární žánr: veršovaný román,

 

II. část

  • vypravěč / lyrický subjekt: autor je subjektivním vypravěčem, vyjadřuje vlastní názor na jednání postav v díle, dílo je psáno v er-formě,
  • postava:
    • Evžen Oněgin: znuděný mládenec, který si připadá zbytečný, má talent i vzdělání, ale obojím mrhá, má hezký život, mnoho peněz, pohybuje se ve vybrané společnosti, slavnosti a plesy, nudí se ve městě,
    • Táťána: romantická, citlivá dívka, upřímná, uzavřená, tichá, samotářka, zamiluje se do E.O.,
    • Lenskij: mladý básník, vášnivý, žárlivý, romantický, přítel E.O.,
    • Olga: sestra Taťány, společenská, koketa, veselá, energická,
  • vyprávěcí způsoby: v díle je užita přímá řeč, monology i dialogy,
  • typy promluv: monolog, dialog, psáno er-formou,
  • veršová výstavba: úryvek obsahuje čtyři sloky, v ukázce se objevuje rým sdružený, střídavý i obkročný,

 

III. část

  • jazykové prostředky a jejich funkce v textu: v díle užívá spisovný jazyk, vkládá francouzské fráze, básnické prostředky, práce s kontrasty: město x vesnice, Olga x Taťána, román je subjektivní, autor vstupuje do děje, dlouhé popisy krajiny a dialogy,
  • tropy a figury a jejich funkce v textu

 

IV. část

  • kontext autorovi tvorby: Alexandr Sergejevič Puškin: básník, prozaik, dramatik, považován za zakladatele ruské moderní literatury, část života strávil ve vyhnanství – kvůli opisům jeho veršů, odpůrce nevolnictví, lyrické básně: Slavík a růže, Rusalka, Mnich, Volnost, drama: Malé tragédie, prózy: Povídky nebožtíka Ivana Petroviče Dubrovskij,
  • literární / obecně kulturní kontex: představitel romantismu (19 st.), -> vznik v Anglii, romantické ideály, individualismus, svoboda, nezávislost, harmonie s přírodou, rozpory mezi sny a skutečností -> většinou končí tragicky, metody kontrastů (nevinný vrah, ohava je dobrý, …), autoři hledají v dílech únik od společnosti, G. G. Byron: Childe Haroldova pouť, P. B. Shelly: Odpoutaný Prométheus, M. Shelly: Frankeistein, sestry Bronteovy, Victor Hugo: Chrám matky boží v Paříži, Henrik Sienkiewicz: Quo vadis?,






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

  • Evžen Oněgin – rozbor díla k maturitě
  • Evžen Oněgin – rozbor díla k maturitě (2)
  • Evžen Oněgin – rozbor díla k maturitě (7)
  • Evžen Oněgin – rozbor díla k maturitě (3)