Kniha: Ezopovy bajky
Autor: Ezop
Přidal(a): Lucy
Literární žánr: bajky – krátké prozaické příběhy
Literární druh: epika
Hlavní myšlenka:
– kritika negativních lidských vlastností formou ponaučení
Místo a čas děje:
– místo a čas nejsou konkrétně určeny, jedná se většinou o obecná pojmenování (př. louka, les)
Kompozice:
– chronologická kompozice, asi 130 krátkých lyricko-didaktických útvarů
Charakteristika postav:
– ustálená skupina postav, zvláště zvířata a rostliny, ale i skuteční lidé a postavy řeckých bohů
– zvířata jsou nositeli konkrétních lidských vlastností, mají konkrétní charakter – autorova kritika těchto vlastností (př. závist, chamtivost)
Děj:
Pes a lev
Pes si myslel, že je nejsilnější tvor, protože ve své domovině zabil mnoho zvířat a všichni se ho tam báli. Jednoho dne se vydal do džungle, aby zjistil, co v ní je. Najednou uviděl lva a chtěl na něj zaútočit. Když ale lev zařval, pes se lekl jeho zubů a utekl.
Poučení: Než se pustíme do boje, měli bychom o soupeři vědět víc.
Myš a býk
Myš kousla býka do nozder a utíkala pryč. Býk zakřičel a vydal se za ní. Ta se ale schovala do díry ve zdi a býk narážel hlavou do ní. Rozbolela ho však hlava, zatmělo se mu před očima a padnul na kolena. Myš ho vzápětí opět kousla.
Poučení: Tělesná velikost a síla nejsou pokaždé rozhodující.
Pes a kus masa
Pes našel kus masa a nesl ho v zubech, připraven ho sníst. Když ale přecházek lávku potoka, spatřil svůj obraz v hladině, ale nevěděl, že je to on. Myslel si, že „ten druhý pes“ má větší kus a chtěl ho mít. Jenže ten kus mu spadl do potoka a pes nakonec neměl vůbec nic.
Poučení: Spokoj se s tím, co máš.
Vlk a koza
Na skále se pásla koza. Vlk ji spatřil a mlsně se olízl. Věděl, že by ji nechytil, a tak jí řekl, aby na sebe dávala pozor a nespadla. Prý tráva u něj dole je zelenější. Koza se ale oklamat nedala a pomyslela si, že ji chce sežrat.
Poučení: Ne každý, kdo ti lichotí, je tvým přítelem.
Voli a vůz
Dva voli tahali po cestě vůz se senem. Museli napínat všechny své síly, ale vůz si stěžoval a vrzala mu kola. Býk už ten zvuk nevydržel poslouchat a říkal, proč si stěžuje, když všechno oddřou oni dva.
Poučení: Nejvíce křičí ti, co dělají nejméně.
Herkules a vůz
Jeden člověk kočíroval plně naložený vůz. Kola se mu zabořila v blátě, a tak musel sestoupit a tlačit. Přitom si stěžoval na Herkula (nejsilnějšího muže), kde je, když ho někdo potřebuje. Herkules ho uslyšel a šel se podívat, co se děje. Pak mu řekl, že až udělá svůj díl práce, potom mu rád pomůže.
Poučení: Ostatní pomohou tomu, kdo se ochotně chytí práce.
Měsíc a jeho matka
Měsíc chtěl ušít šaty. Matka mu to však nemůže nikdy splnit, protože je pokaždé jiný. Jednou hubený, jindy tlustý.
Poučení: Těžko lze vyhovět tomu, kdo chce pokaždé něco jiného.
Osel a jeho stín
Poutník si najal osla, aby ho dopravil do sousedního města. Jel i s tím, kdo mu jej prodal. Když si chtěli odpočinout, začali se hádat, kdo si lehne do jeho stínu, protože jiný nebyl. Byl parný den. Mezitím co se hádali, osla přestalo bavit se na to dívat a odešel.
Poučení: Když se dva perou, třetí se směje.
Chlubivý cestovatel
Cestovatel se všude chválil, kde byl a co vykonal. Například že byl v Africe a skočil 2x více, než je rekord. A jestli někdo nevěří, ať se tam jde přesvědčit. Lidé mu však řekli, proč by tam chodili, ať jim to ukáže sám.
Poučení: Je lepší konat než mluvit.
Myší sněm
Kočka zabila všechny myši, které chytla. Myši proto svolaly sněm a napadlo je, že jí přivážou zvonek na krk, aby ji slyšely přicházet a stihly utéct. Ale když promluvila nejstarší a řekla, která to udělá, všechny utekly.
Poučení: K čemu jsou dobré nápady, když je nemá kdo uskutečnit.
Lev a myš
Myš přeběhla lvovi přes obličej. Ten ji chtěl zabít. Myš mu řekla, že pokud ji pustí, někdy mu pomůže. Lev se však zasmál – kdy by mu mohlo asi tak pomoci takové malé stvoření? Jednou lva chytli pytláci do sítě a odešli. Lev řval, ale nikdo mu nepomohl. Až pak přiběhla myška a rozkousala provaz.
Poučení: Někdy mohou i malí a slabí pomoci velkým a silným.
Páv a jestřáb
Páv se vychloubal a předváděl se se svým peřím. Ptáci se hněvali a chtěli mu srazit hřebínek. Jestřáb k němu přistoupil a řekl, že jeho pera jsou moc těžká a že neumí létat. Jestřáb je sice obyčejný, ale jeho křídla ho vynesou na oblohu.
Poučení: Příroda někomu někde přidala, jinde ubrala.
Krab a jeho matka
Matka byla pyšná na svého syna a chtěla, aby byl pořád lepší. Jednou si všimla, že běží po mořském dni bokem a chtěla, aby chodil rovně. Ten odvětil, že bude, ale až mu to ukáže. Sama zjistila, že to nejde.
Poučení: Nikoho nelze kritizovat za to, za co nemůže.
Jupiter a želva
Jupiter pozval všechna zvířata na hostinu. Jediná želva však nedorazila. Šel se podívat, co s ní je. Ona ale byla doma a vymlouvala se, že se jí nechtělo. Proto Jupiter řekl, že si svůj domek bude nosit pořád s sebou. Od té doby má krunýř.
Poučení: Dávejme pozor na to, co říkáme, jinak nás mohou chytit za slovo.
Kobylka a mravenci
V létě kobylka zpívala, hrála si a smála se mravencům, že v tak pěkný den pracují. Ti však shromažďovali potravu na zimu. Když přišla zima, kobylka měla hlad a šla prosit mravence o drobek jídla. Ti ji nic nedali, měla pracovat s nimi.
Poučení: Nečekej, až se tě zima zeptá, cos dělal v létě.
Člověk a satyr (lesní bůh, napůl bůh a napůl člověk)
Bydleli spolu na jedné chalupě. V zimě si člověk zahříval ruce svým dechem, protože byla zima. Satyr se ho ptá, proč to dělá. Člověk mu to vysvětlil. Když jedli polévku, foukal si ji, protože byla horká. Satyr se opět ptal. Pak se ale zvedl a řekl, že nebude bydlet s někým, kdo jedním dechem zahřívá a zároveň chladí.
Poučení: Lidé mají rádi, když se neměníme a jsme takoví, jak si na nás zvykli.
Rybář a sleď
Rybář chytil malou rybku. Prosila, aby ji pustil, stejně k ničemu není; ale pokud ji pustí, jednou z ní bude velká ryba. Rybář by ji ale už nikdy nemusel vidět, proto si ji nechal.
Poučení: Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše.
Jelen u studánky
Jelen byl pyšný na své parohy a chtěl mít i pěkné nohy. Když ho pronásledoval lev, utekl mu, ale zasekl se v koruně stromů kvůli parohům. Lev ho chytil. Nohy, které mu sloužily, těmi pohrdal. Parohy, na které byl pyšný ho zradily.
Poučení: Toho, co má pro nás největší cenu, si ceníme nejméně.
Chlapec a vlk
V trávě si hrál chlapec a spatřil ho vlk. Bylo pozdě se schovat. Vlk však neměl hlad, chtěl si jen pohrát. Dal mu hádanku. Pokud odpoví na 3 otázky, které jsou pravdivé a nedají se změnit, nesežere ho. 1) chlapcova odpověď – je škoda, že jsi mě uviděl. 2) škoda, že jsem dopustil, abys mě uviděl. 3) lidé nemají rádi vlky proto, že napadají bez příčiny ovce. Vlk se všemi odpověďmi souhlasil a nechal ho jít.
Poučení: Nezaujatý člověk se snaží posoudit spornou věc ze všech stran.
Liška a ostružník
Liška byla unavená a hladová. Vracela se domů a cestu si chtěla zkrátit přeskočením potoka. Uklouzla jí noha a zachytila se o ostružník. Ten ji poškrábal.
Poučení: Nečekej pomoc od toho, kdo ti pomoci nemůže.
Liška a hrozny
Liška si chtěla natrhat pár hroznů, ale byly příliš vysoko. Skákala, vrčela, ale nešlo jí to. Nakonec si řekla, že je ani nechce, jsou určitě nedobré a kyselé.
Poučení: Když nemůžeme dosáhnou toho, co bychom chtěli, tváříme se, že o to nestojíme.
Divočák a liška
Liška běžela klidným lesem. Potkala divočáka, který si brousil kly. Ptala se ho, proč to dělá. V lese je dnes mír. Ten ji však odvětil, že když se ocitne v nebezpečí, musí být připravený. Pak už to nestihne.
Poučení: Bud vždy na vše připraven.
Pes a zajíc
Zajíc si hrál na poli. Přiběhl pes a zajíc čekal to nejhorší. Ale pes si chtěl jen hrát. Zajíc se ho ptal – když je jeho přítel, proč ho chce kousnout, když nepřítel, proč si chce hrát.
Poučení: Od druhého čekáme, že nám ukáže pravou tvář.
Prase a ovce
Prase uteklo z chléva a připojilo se ke stádu ovcí na louce. Jedna se s ním spřátelila. Když to uviděl hospodář, popadl ho a odnesl pryč. Prase sebou házelo a snažilo se utéct. Ovce se ptali, proč tak vyvádí. Oni také přeci nevyvádí, hospodář si jen vezme jejich vlnu a jsou opět volné. Jenže prase řeklo, že po něm chce maso!
Poučení: Neměli bychom dělat závěry, dokud neznáme celou pravdu.
Městská myš a polní myš
Městská myš strávila několik dní u polní. Teď šly opět spolu do města. Libovaly si ve spíži, ale když někdo přišel, musely se ukrýt. To se polní myši nelíbilo. Nemohla se v klidu najíst a v díře bylo těsno. Sbalila si kufry a šla domů. Tam si mohla spokojeně mrskat fousy.
Poučení: Všude dobře, doma nejlépe.
Ptáci, savci a netopýr
Ptáci a savci vyhlásili válku. Netopýr vždy bojoval na té straně, která vítězila. Myslel si, že ho zvolí králem, ale opak se stal pravdou. Nazvali jej zrádcem, když se obě strany usmířily.
Poučení: Lidé by měli být věrni svým přátelům a stát při nich za všech okolností.
Pocestní a platan
2 pocestní si odpočívali pod stromem ve stínu, když byl parný den. Jeden z nich říkal, že tento strom je vlastně zbytečný, když nedává plody. Strom si jen povzdychl – místo aby byli vděční, tak mě pomlouvají…
Poučení: Nejsme pokaždé vděčni tomu, kdo nám pomůže.
Kůň a jezdec
Nezkušený jezdec se vydal na projížďku na svém novém koni. Jen co dosedl, kůň se splašil a uháněl pryč. Tak se pevně chytil jeho krku a jeli…
Poučení: Nepouštěj se do věci, které neumíš.
Lovec
Jednomu člověku vypadaly vlasy, a tak si koupil paruku. Vyjel s přáteli na lov. Když fouknul vítr, paruka uletěla. Sám se tomu zasmál a ostatní se přidali.
Poučení: Zasměj se, i ostatní se budou smát.
Lovec a dřevorubec
Lovec kráčel lesem a hlasitě opakoval, že hledá lva. Narazil na dřevorubce. Ptal se, jestli neviděl lví stopy. Když mu je dřevorubec chtěl ukázat, lovec utekl.
Poučení: Lidé nejsou pokaždé stateční, jak vypadají.
Liška a vrána
Liška byla hladová a chtěla sýr. Uviděla na stromě vránu a lichotila jí. Vrána jí chtěla ukázat, jak umí zpívat a sýr jí upadl.
Poučení: Dej si pozor na lichotky.
Včelař a včely
Zloděj polámal plásty, vybral med a utekl. Když to zjistil včelař, chtěl to dát rychle do pořádku, než se včely vrátí. Když se však vrátily, uviděly včelaře nad tou pohromou a pobodaly jej; místo aby potrestaly zloděje…
Poučení: Všelico je úplně jinak, než se na první pohled zdá.
Chlapec a lískové oříšky
Chlapec uviděl na stole sklenici s lískovými oříšky. Strčil dovnitř ruku a nabral plnou hrst. Jenže ji nemohl vytáhnout. Kdyby je pustil, šlo by to, ale on je chtěl, a chtěl jich moc.
Poučení: Nechtěj mít všechno najednou.
Dva džbány
Džbán hliněný a z mosazi pluly na rozvodněné řece. Džbán z mosazi chtěl hliněnému pomoci, aby se nerozbil, že je křehčí. Ale ten odmítl pomoc, protože by se rozsypal o něj.
Poučení: Rovný rovného si hledá.
Skřivánek a sedlák
Skřivánek se rozhodl postavit si hnízdo na zemi. Přišel sedlák a řekl, že musí říci sousedům, aby mu pomohli. Přišel za několik dní a řekl, že poseče sám. Tehdy se skřivánek rozhodl s mláďaty odejít, protože sedlák spoléhá na sebe.
Poučení: Chceme-li opravdu něco udělat, je nejlépe spolehnout se na sebe.
Ptáček v kleci a netopýr
Pták zpíval přes den. Chytil ho ptáčník a zavřel do klece. Od té doby pták zpíval v noci. Zvířata požádala netopýra, aby zjistil, proč tomu tak je. Ptáček mu řekl, že zpíval přes den, když byl na svobodě. Když je zavřený, zpívá v noci.
Poučení: Je pozdě plakat nad rozlitým mlékem.
Koupající se chlapec
Chlapec se chtěl jít koupat do řeky. Kamarádi ho však varovali, že je hluboká. Sotva se ponořil, začal se topit. Kolem šel člověk se psem. Začal mu nadávat, že je to nebezpečné. Chlapec ho však poprosil, jestli by ho nemohl nejprve vytáhnout a až pak kárat.
Poučení: Když je někdo v nouzi, potřebuje pomoc, ne poučování.
Merkur a dřevorubec
Dřevorubec upustil sekeru do říčky. Povolal Merkura, aby mu pomohl. Merkur mu však vytáhl zlatou sekeru, ale dřevorubec ji nechtěl, chtěl svoji dřevěnou. Pak vytáhl stříbrnou. Tu opět nechtěl. Napotřetí vytáhnul dřevěnou a tu si dřevorubec vzal a poděkoval. O tomto se dozvěděl jiný dřevorubec. Hodil sekeru do potoka a když přišel Merkur, dal mu zlatou. On si ji vzal. Sekera však zmizela a on neměl nic.
Poučení: S poctivostí nejdál dojdeš.
Vlk a kůň
Vlk potkal koně. Nechtěl si ho proti sobě poštvat, a tak řekl, že mu nechal všechnu oves. Kůň však věděl, že vlci oves nežerou a nenechal se napálit.
Poučení: Není žádnou zásluhou rozdávat něco, co sami nepotřebujeme.
Stromy a sekera
Dřevorubec se ptal stromů, jestli může jeden malý strom pokácet. Stromy mu to povolily. Jenže on si z toho malého udělal sekeru a vykácel celý les. Stromy, které zůstaly, naříkaly.
Poučení: Kdo neochrání jiné, neochrání ani sebe.
Orlice a brouk
Orlice pronásledovala zajíce. Zajíc běžel a volal o pomoc. Když orlici brouk varoval, neposlechla ho a zajíce sežrala. Brouk se rozhodl pomstít. Vždy, když nakladla vejce, skutálel je z hnízda a rozbil. Orlice požádala o pomoc Jupitera. Nakladla mu vejce do klína, ale brouk na něj hodil kus bláta, Jupiter vyskočil a vejce rozbil.
Poučení: Skutečné odhodlání překoná všechny překážky.
Pasák a koza
Pasákovi se ztratila jedna koza. Volal, ale ona ho neposlouchala. Hodil po ní kámen, ale dopadl na její hlavu a ulomil jí kus rohu. Chtěl, aby hospodáři neříkala, co se stalo. Ale koza mu odvětila, že se mu to prozradí samo.
Poučení: Je zbytečné pokoušet se skrýt něco, co se skrýt nedá.
Vlk v rouše beránčím
Vlk se chtěl dostat nepozorovatelně mezi ovce. Oblékl si ovčí kůži a večer se chystal jednu sníst. Přišel však pastýř a vzal jednu ovci – zrovna vlka a sekl ho do hlavy.
Poučení: Ani mazanost se pokaždé nevyplácí.
Voják a jeho kůň
Voják se dobře staral o svého koně, když byla vojna. Poté, co skončila, dělal na poli a kůň byl tažný. Za léta však vojna opět začala a když koně osedlal, daleko nedošel. Kůň byl zesláblý a vyhublý.
Poučení: Chceme-li, aby nám něco dobře sloužilo, musíme se o to také dobře starat.
Jupiter a opice
Jupiter vyhlásil soutěž o nejhezčí mládě. Když procházel mezi nimi, uviděl mládě opice a řekl, co tu dělá, že nemá nejmenší šanci zvítězit. Matka mláděte však řekla, že jí je jedno, co si Jupiter myslí, pro ni je nejkrásnější to její mládě.
Poučení: Ten, koho máme rádi, je v našich očích nejkrásnější.
Člověk a jeho synové
Člověk přikázal svým 5 synům, ať zlomí svazek 5 prutů (z toho důvodu, že se hoši pořád hádali, chtěl těmto hádkám udělat jednou pro vždy konec). Všichni si mysleli, že ho zlomí. Nikomu se to však nepodařilo. Až otec jim ukázal, když je rozváže, lehce je zlomí jeden po druhém. Proto musí chlapci držet při sobě a pomáhat si.
Poučení: V jednotě je síla.
Vůl a žáby
Vůl se přišel napít k vodě a zašlápl jednu žábu. Druhá přišla domů a naříkala, že obrovské zvíře zašláplo její sestru. Matka se nafukovala a nafukovala, aby dcerušce ukázala podobiznu obludy, ale praskla.
Poučení: Některé věci je lépe nezkoušet.
Lampa
Lampa byla na sebe pyšná. Říkala, že dává tolik světla jako měsíc a svítí krásně jako hvězdy. Za chvíli fouknul vítr a lampu zhasl. Pán domu se jí vysmál – ji uhasí vítr, ale slunce, měsíc a hvězdy svítí věčně.
Poučení: Pýcha předchází pád.
Poutník a jeho pes
Člověk se chtěl vydat na dalekou cestu. Připravoval se mnoho dní. Když vyšel z domu, čekal na něj jeho věrný pes. Ptal se, proč sedí a nic nedělá. On musí obstarat všechno. Pes však řekl, že je připravený, čeká na něj.
Poučení: Ze svých omylů viníme jiné.
Marnotratník a vlaštovka
Jeden muž přišel k bohatství. Utratil všechny peníze a zůstal mu jen kabát. Náhle uviděl vlaštovku. Myslel si, že brzy přijde jaro. Že za jednou vlaštovkou bude celé hejno. Prodal kabát, aby si mohl koupit jídlo. Jenže nastala zima. Marnotratník pak našel tělo zmrzlé vlaštovky na zemi. Vyčítal jí, že kvůli ní ztratil kabát a on teď mrzne.
Poučení: Jedna vlaštovka jaro nedělá.
Žába mastičkářka
Žába se rozhodla otevřít stánek a předstírat, že vše vyléčí. Měla hodně lahviček a mastí a volala zvířata. Když však přistoupila liška, řekla jí, proč skáče a nechodí, a proč má skvrny. Žába však neuměla odpovědět a vrátila se zpět do rybníku.
Poučení: Lékař musí nejprve vyléčit sám sebe.
Rybář a píšťalka
Rybář pískal u moře, a čekal, jestli mu budou ryby samy skákat na pevninu vedle něj. Žádná však nevyskočila. Musel tedy vytáhnout své sítě (starou metodu) a lovit pomocí nich. Za okamžik byla síť plná. Ptal se ryb, proč netancovaly, když hrál, ale až když byly v síti.
Poučení: Když chceme v něčem uspět, musíme pracovat, ne si hrát.
Severní vítr a slunko
Severní vítr a slunko se hádaly, kdo je silnější. Pak si vyhlídly poutníka a řekly si, kdo ho svleče z jeho kabátu, vyhrává. Vítr foukal ze všech sil, ale poutník si kabát ještě více přidržoval a přitahoval ke krku. Prohrál. Když šel poutník kolem slunka, slunce se silně usmívalo a usmívalo, až si poutník kabát sundal, protože mu bylo strašné horko.
Poučení: Někdy dosáhneme víc přesvědčováním než silou.
Myši a lasičky
Myši bojovaly s lasičkami, ale vždy prohrály. Určily si 4 generály, ale v bitvě opět prohrály. Generálové měli totiž na sobě přilby, chocholy a metály. Když se chtěli schovat do díry, byli nemotorní a lasičky je přemohly.
Poučení: Domýšlivost o velkém rozumu nesvědčí.
Vrána a labutě
Vrána chtěla být jako labutě. Šla bydlet k jezeru a pozorovala každý jejich pohyb. Chtěla mít bílé peří a plavat po hladině. Jedla stejnou stravu jako ony. Ale hubla a slábla – nakonec zjistila, že se jí to nikdy nepodaří, odletěla od rybníka a zemřela.
Poučení: Můžeme změnit zvyky, ne však podstatu.
Věštec
Věštec vykládá lidem budoucnost. Jednou přiběhl chlapec a řekl, že mu vykradli dům. Hned se rozběhl a lidé se divili, proč si také nevyložil osud.
Poučení: Zameť si nejprve pod svým vlastním prahem.
Dub a rákosí
Strom si myslel, že je největší a nemohutnější. Nedaleko rostlo rákosí. Jednou foukal silný vítr a vyvrátil dub i s kořeny. Spadl do rákosí. To mu řeklo, že byl příliš tvrdohlavý. Rákosí je sice slabé, ale skloní se před větrem a nechá ho profičet.
Poučení: Chceme-li přežít, musíme někdy ustoupit.
Jazyk:
– kniha je přeložena do spisovné, čtivé češtiny a někde se objevují i zastaralé výrazy (archaismy)
– objevují se časté zvraty a dialogy, které dávají bajkám spád, posiluje dramatičnost a dynamiku příběhů
Ezop
byl řecký vypravěč tvůrce klasických bajek.
O Ezopově životě toho není příliš známo. Narodil se pravděpodobně jako otrok thráckého nebo fryžského původu. Po propuštění z otroctví hodně cestoval. Procestoval Řecko, Babylonii a Egypt. Jiné zdroje uvádějí, že byl po celý život velmi nemocen.
Podle pověsti byl Ezop křivě obžalován ze svatokrádeže a v Delfách odsouzen k smrti. Údajně byl shozen ze skály do propasti.
Své bajky přednášel Ezop ústně. Teprve ve 3. století před n.l. byly jeho bajky písemně zaznamenány a později zpracovány v římském prostředí do veršované podoby: Demétrios, Falerón a Phaedrus, který je autorem latinského veršovaného textu.
Umělecký směr:
Antická literatura 8. – 1. St. př. n. l.
= literatura starověkého Řecka a Říma, základ evropské vzdělanosti, dodnes inspirační zdroj
Další autoři:
a) archaické období
Homér – Ílias a Odyssea
– tragédie
Aischylos – Oresteia
Sofoklés – Antigona, Král Oidipus
Euripidés – Médea, Elektra
– komedie
Aristofanés – Jezdci, Mír, Žáby
c) helénistické období
-vědecké dílo
Eukleidés
Archimédés
– nová komedie
Menandros
Římská literatura
a) archaické období
– komedie
Titus Maccius Plautus – Komedie o hrnci, Pseudolus
b) vrcholné období
– řečnictví
Marcus Tullius Cicero
– memoáry (paměti)
Gaius Julius Caesar – Zápisky o válce galské
– lyrika
Publius Vergilius Maro – Zpěvy pastýřské, Zpěvy rolnické
Publius Ovidius Naso – Umění milovat
c) stříbrný věk
– satira
Martialis (epigramy)
– filozofie
Seneca – O duševním klidu
– historie
Tacitus – Letopisy
d) období úpadku
Marcus Arelius – Hovory o sobě
