Facka ho ještě pálila na tváři, ale nemohl se ubránit úsměvu – vypravování

 

Jméno práce: Facka ho ještě pálila na tváři, ale nemohl se ubránit úsměvu

Slohový útvar: Vypravování

Přidal(a): Verča

 

 

 

 

Slohová práce končící uvedeným souvětím – …facka ho ještě pálila na tváři, ale nemohl se ubránit úsměvu.

Bylo krásné sobotní odpoledne a já se jako vždy věnovala úklidu. Mám to po své mamince – pořádek byl u nás doma vždy. Z této idylky mě ovšem vyrušil telefon. Byl to Honza – můj přítel. Chodíme spolu už 3 roky a vždy jsem si myslela, že je to na celý život. Právě dnes přijel z Ameriky po měsíci domů. Prosil mě, abychom si dali schůzku zítra na pláži a já s nadšením souhlasila.

V neděli ráno jsem vstávala už v 7 hodin a celý den jsem se těšila, až ho konečně uvidím. Přípravy byly velkolepé – malování, česání, nekonečné vybírání různých oblečků. Nakonec jsem se přece jen nějak rozhodla a vše si připravila na noční stolek. Vždyť UŽ odpoledne se uvidíme!

A dočkala jsem se! Bylo to tady – hodina H, den D. Z ponurého domu jsem rychle vyběhla na ulici a spěchala směrem k pláži. Honza na mě jako vždy už čekal a na tváři měl krásný úsměv. Byl neodolatelný! Pokaždé, když ho vidím, uvědomím si, jak moc ho mám ráda. Každá minuta s ním mě naplňuje. Za jeho úsměvem stálo ovšem velké zklamání. Hned po příchodu se začal vymlouvat:
,,Víš, já si v Americe našel novou holku a…“
,,Tím chceš říct, že je mezi náma dvěma konec?“ odvětila jsem s brekem.
,,Asi ano…“
Víc už jsem nepotřebovala slyšet. Pláž jsem opouštěla a slzy se mi koulely po tvářích.

Dny míjely a já se cítila snad čím dál hůř. Honza neodepisoval na zprávy, nebral mi telefony. Byla jsem zoufalá a nevěděla jsem, co si dál počít. Kamarádky mě každý den zvaly na večírky, ale já neměla chuť vůbec s nikým komunikovat.

Jeden den jsem si řekla, že už se musím vzchopit a začít se sebou něco dělat. Moje nejlepší kamarádka mě pozvala v pátek na večírek u ní doma a já se rozhodla, že tedy půjdu. Po dlouhé době jsem se upravila, nalakovala si nehty a vyrazila jsem. Musela jsem se přemlouvat, abych konečně opustila dveře našeho domu.

Hned ve dveřích stal ON! Byla jsem v šoku a chtěla jsem odejít. Přivítal mě a s radostí pozval dál. Měl na sobě kostkovanou košili a rifle, které mu tolik sluší. S postupem večera jsme se začali bavit a rozebírat příčiny našeho rozchodu. Tvrdil, že to byla jen zkouška a v jeho hlase bylo cítit napětí. Nemohla jsem to pochopit. Proč to udělal? Byla jsem zmatená – moje láska byla ovšem silnější. Jediné, čemu jsem se neubránila, byl velký pláč a facka. Myslím si, že ho facka ještě pálila na tváři, ale nemohl seubránit úsměvu – asi z radosti.

 

Hodnocení: 1 = výborně

Jednoduché umělecké vyprávění, které splnilo kritéria.





—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————




  • Facka – vypravování
  • Tohle se nemělo stát – vypravování (2)
  • Tohle se nemělo stát – vypravování
  • Dostala takovou facku, až jí zčervenala tvář – vypravování
  • Tohle se nemělo stát – vypravování (3)