Kniha: Farma zvířat
Autor: George Orwell
Přidal(a): Dom, Kamila
Eric Arthur Blair (1903 – 1950)
- 25. června 1903 Motihari, Bengálsko – 21. ledna 1950 v Londýně
- Známější spíše pod svým literárním pseudonymem George Orwell, byl britským novinářem, esejistou a spisovatelem.
- Narodil se v Indii. S matkou se přestěhoval do Anglie. Mladý Orwell vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton College. Po roce 1936 se Orwell jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války. Ačkoliv psal knihy o diktaturách komunistického typu, sám se cítil být socialistou, což dokazuje jeho citát: „Každou řádku, kterou jsem od roku 1936 napsal a která stojí za zmínku, jsem přímo či nepřímo psal proti totalitarismu a pro demokratický socialismus, jak jej chápu.“
- Orwellovy knihy a eseje se netýkají jen politiky, ale komentují život své doby a zabývají se sociálními tématy.
- V komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů, jeho knihy nemohly oficiálně vycházet. Orwellovy knihy v češtině tou dobou vycházely v exilových nakladatelstvích.
Další autorova díla
- 1984, Na dně v Paříži a Londýně, Nadechnout se
Vliv na jeho dílo
- Orwell se během pobytu seznamuje s ruským novinářem Zamjatinem, inspiruje se jeho tvorbou. Poznává poměry v totalitním Rusku, na které reaguje svou tvorbou. Jeho tvorba je kritikou totalitních systémů (komunismus, fašismus).
Literárně-historický kontext
- Doba – kniha vznikla během 2.světové války, v roce 1945
- Politická situace – stalinismus
- r. 1945 – u nás – moci se pomalu ujímají komunisté, nastupuje politický tlak, proto bylo jeho dílo Farma zvířat hned po vydávání zakázáno a začalo se opět vydávat až později
Literární směr
Světová literatura 20. století – tvorba s prvky sci-fi
- neskutečné světy, mimozemské civilizace, fiktivní vize budoucnosti a vědy, stinné stránky technického pokroku
- otřesné vize totalitní společnosti, utopie (ideální svět) a antiutopie (svět, kde je všechno špatně)
Další autoři doby a jejich díla
a) Světoví autoři sci-fi – 20. století
- Isaac Asimov – Já, robot
- Arthur C. Clarke – Vesmírná odysea
- Robert A. Heinlein – Hvězdná pěchota
- Ray Bradbury – sb. Marťanská kronika
b) Čeští autoři sci-fi – 20. století
- Ludvík Souček – Cesta slepých ptáků
- Karel Čapek – R.U.R., Ze života hmyzu (podobné téma)
Rozbor-díla: Farma zvířat
Literární forma – próza
Literární druh – epika
Literární žánr
- antiutopický román – (Antiutopie je opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezování osobní svobody) vzniklé přehnáním jednoho nebo více ideologických principů. Občané antiutopického světa jsou obvykle neskrývaně utlačováni politickým systémem.
- alegorická bajka – příběh kratšího rozsahu, zvířata zde vystupují jako lidé
- alegorická novela
Hlavní téma a motiv
- Hlavním tématem knihy je kritika komunismu a Sovětského svazu. Detailně je vylíčen vývoj totalitních režimů – zprvu je zde vidina poklidného soužití zvířat, společná hymna Zvířata Anglie, poté Sedm přikázání a následné postupné utlačování zvířat prasaty, která dělala vše jen pro své dobro a nebrala ohledy na tvrdou práci zvířat.
- V díle jde o to, že i když je na začátku dobrá myšlenka, je zničena, pokud se někteří dostanou k moci. Dělají totiž vše jen ve svůj prospěch. Svého štěstí a majetku se snaží nabýt i „přes mrtvoly“. Tím pádem si mění pravidla podle svého.
Časoprostor:
- Děj se odehrává v Anglii na venkově v 50. letech 20. století.
Jazyk
- spisovný, použity i odborné termíny (animalismus, komplexní myšlení, apatie)
- mnoho slov se socialistickým zabarvením (Liga mládeže, Sportovní výbor)
- vyskytují se – metafory – psi jako tajná policie, kůň jako dříč, ovce jako nepřemýšlející maso, prasata jako nejchytřejší zvířat
- archaismy (př. senoseč, báchorky)
- slohový postup – vyprávěcí a popisný
- personifikace v celém díle
- přímá i nepřímá řeč
Typy promluv:
- Přímá řeč v podobě dialogů mezi zvířaty a také nepřímá řeč.
Kompozice
- Děj je chronologický a jde o souvislé vypravování členěné do kapitol.
Vypravěč
- Vypravěč je anonymní a příběh je psán z pohledu zvířat.
- Příběh je psán er-formou (3.osoba) a jedná se o vypravování a popis.
Postavy
- Napoleon- prase, nejchytřejší, ale podvodník a pokrytec
- Kuliš– chytré prase s dobrými nápady, je čestný
- Pan Jones– původní majitel farmy, velký alkoholik
- Boxer– kůň, pracovitý, čestný, největší dříč
- Pištík- prase, lhář, přítel Napoleona
- Major– inteligentní kanec
- Molina- klisna, „madam“ mezi zvířaty, ráda se parádí mašlemi
Děj
Dílo vypráví o docela normální farmě, zvířata na ní netrpí zimou ani hladem (Oprava: ve skutečnosti zvířata hladem trpěla. Pan Jones propíjel peníze a svůj část trávil v hospodě – nestaral se o ně dobře a často neměla dost jídla). Začne je štvát, že musí sloužit lidem, chtějí pracovat jen sami pro sebe. Vzbudí se revoluce, která je úspěšná. Po vyhnání lidí se farma přejmenuje na „Zvířecí farmu“ a jsou ustanovena pravidla (Sedm přikázání), která nesmí být překročena. Zvířata začnou znovu pracovat, ale díky pocitu svobody tentokrát mnohem výkonněji. V čele jsou dvě prasata (Kuliš a Napoleon), která se pořád hádají. Když jedno podá návrh, druhé ho zamítne, v lepším případě podá jiný návrh. Napoleon vyhnal chudáka Kuliše a poslal na něj divoké psy, které si sám vychoval. Postupně vraždí i ostatní zvířata. Napovídal jim totiž, že za tu dobu zapomněla Sedm přikázání. Nejpracovitější zvířátko je Boxer, který se ale předře a je odvezen na jatka. Napoleon si vychoval další prasata k obrazu svému a ty začínají vládnout celé farmě. Začnou spolupracovat zpátky s lidmi a přejmenují farmu zpět na Panskou. S lidmi popíjejí a hrají karty. Ostatní zvířata je od sebe nedokážou rozeznat. Prasata totiž vypadají jako lidé.
Inspirace
- inspiroval se dobou stalinistického režimu a v knize skrytě naznačuje, jak funguje
Kritika a její proměny
- V době vydání nebyla kniha příliš oblíbená a své docenění získala až o pár let později.
