Francesco Petrarca – životopis

 

Jméno: Francesco Petrarca

Přidal(a): David Hampl

 

 

Francesco Petrarca byl básník a učenec, jehož humanistická filozofie připravila půdu pro renesanci. Považujeme jej také za jednoho z otců moderního italského jazyka, proto se častokrát označuje jako „otec humanismu“. Petrarcovo psaní obsahuje známé ódy na Lauru, jeho idealizovanou lásku.

 

Život

Francesco Petrarca se narodil 20. července 1304 v Toskánsku v Arezzu (nyní Itálie). Zemřel 18. nebo 19. července 1374 v Arquà v Carraře. Anglicizované jméno tohoto umělce zní Petrarch. Se svou rodinou se ještě jako dítě přestěhoval do Avignonu ve Francii. Zde studoval právo, protože si tak přál jeho otec. Avšak Petrarca v sobě nedokázal potlačit svou vášeň pro literaturu, zvláště tu ze starověkého Řecka a Říma. Proto se po smrti svého otce v roce 1326 rozhodl opustit studia a věnovat se klasice.

Tento umělec se stal knězem, což jej uzpůsobilo k tomu, aby mohl psát církevní příspěvky. Cestoval jako diplomatický vyslanec za církev a hledal zapomenuté klasické texty. Během svého života shromáždil impozantní sbírku takových textů, které později odkázal Benátkám výměnou za dům, útočiště před nákazou.

S tím, jak se Petrarca dozvídal další informace o klasickém období, začal tuto éru uctívat navzdory omezenému myšlení doby, ve které žil. Věřil, že lidstvo jednou znovu dosáhne výšin minulých úspěchů.  Doktrína, kterou prosazoval, se stala známou jako humanismus a vytvořila most ze středověku do renesance.

Petrarcova další vášeň byla psaní. Jeho prvními díly byly básně, které složil po smrti své matky. Pokračoval psaním sonetů, dopisů, historických děl a dalších. Jeho psaní bylo obdivováno již za jeho života. Jeho nejznámější lidové skladby byly lyrické básně o Lauře, ženě, do které se Petrarca zamiloval po návštěvě kostela v Avignonu 6. dubna 1327. Identita této ženy nebyla nikdy ověřena, má se však za to, že předčasně zemřela roku 1348.

Petrarca zemřel těsně před svými 70. narozeninami, v Arquà (poblíž Padovy), v Carraře, která je nyní součástí Itálie.

 

Dílo

Zpěvník

Sám autor tento Zpěvník (Canzoniere) nazýval Zlomky v jazyce lidovém vavřínem ověnčeného básníka Francesca Petrarcy. Jedná se o nejznámější dílo tohoto autora, na kterém pracoval od roku 1335 až do své smrti. Tento zpěvník se skládá z celkem 366 básní – 317 sonetů, 29 kancón, 9 sestin, 7 balad a 4 madrigaly. Zpěvník je dílem, ve které se básník vyznává ze své lásky k Lauře a tuto ženu opěvuje. Sbírka je rozdělena na část, kdy Laura ještě žila, a na část po její smrti. Na začátku jsme svědky mladického poblouznění básníka, které se přelévá v uctívání a zbožňování. Ve stáří pak přichází smíření a pokání.

Triumfy

Jedná se o druhou básnickou sbírku, ve které se autor zabývá otázkami morálky a svědomí. Báseň popisuje triumfální pochody různých postav. Triumf Lásky představuje Dante Alighieri, Cino da Pistoia, Guittone d´Arezzo a další básnící. Poté triumf Vítězství představují marše Cudnosti, Smrti, Slávy, Času a Věčnosti. Sám autor hovoří s osobami, které potkává. I tato básnická sbírka je poznamenána láskou k Lauře.

Africa

Tato epická báseň vypráví o punských válkách. Byla napsána v latině v období let 1338-39, ale autor své dílo doplňoval a obohacoval po celý svůj život.

O slavných mužích

Jedná se o jakýsi biografický přehled významných osobností, například Livia, Cicerona, Romula, Adama (biblická postava) a dalších. Toto dílo zůstalo nedokončené.

Pastýřská píseň

Tato báseň je inspirována Vergiliem. Obsahuje 12 eklog, které se vyznačují složitou alegorickou strukturou.

Kajícné žalmy

Tato básnická sbírka je inspirována náboženstvím. Básník ji napsal v období, kdy v Evropě řádila černá smrt (na kterou zemřela také jeho láska Laura).

Pamětihodné příběhy 

Také tato sbírka exempel zůstala nedokončena. Objevili se v ní čtyři hlavní ctnosti.

Griselda

Básník přepracoval poslední novelu s Boccacciova Dekameronu.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme celý web, ale nic parádního jsme nenašli :-(.