Jméno: Francis Scott Fitzgerald
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): Pavla
Francis Scott Fitzgerald (1896 – 1940)
Americký spisovatel, jeden z hlavních představitelů tzv. ztracené generace, který ve svém díle zcela fenomenálně popsal atmosféru tzv. džezového věku, období 20. let 20. století.
Francis Scott Key Fitzgerald se narodil 24. září 1896 v americkém státě Minnesota. Jeho rodiče byli irští přistěhovalci. Během svých středoškolských studií nebyl Fitzgerald příliš oblíben, avšak na univerzitě v Princetonu se z něj naopak záhy stala uznávaná osobnost místní literární komunity. Právě zde navázal přátelství s Edmundem Wilsonem a Johnem Pealem Bishopem. Fitzgerald byl jedním z předních členů místní dramatické společnosti a byl také členem jednoho z vůdčích klubů univerzity. V Princetonu se zamiloval do Ginevry Kingové, která se stala inspirací pro některé postavy v jeho knihách.
Fitzgerald narukoval do armády, přál si být nasazen v Evropě, ale mezitím první světová válka skončila, takže se nikdy aktivně neúčastnil bojů. Pobyt ve vojenském výcvikovém táboře byl ovšem pro jeho život stěžejní z jiného hlediska. Potkal zde totiž „femme fatale“ svého života – okouzlující dceru alabamského soudce Zeldu Sayreovou. Pár se zasnoubil, ale náročná Zelda nejprve zasnoubení zrušila, když si Fitzgerald sehnal pouze špatně placenou práci reklamního textaře.
To Fitzgeralda motivovalo k dokončení prvního románu, který začal psát již na Princetonu. Kniha „Na prahu ráje“ mu přinesla úspěch. Fitzgeraldovi se podařilo umělecky prosadit a se Zeldou se vzali v roce 1920. Jen o rok později porodila Zelda jejich jedinou dceru Frances. Fitzgeraldovi byli celebritami tehdejší společnosti. Žili bohatým společenským životem plným večírků, kde alkohol tekl proudem. Stejným způsobem života, který Fitzgerald dokázal tak bravurně vylíčit ve svých knihách.
Soužití se Zeldou nebylo jednoduché, nejen kvůli její výstřednosti a komplikované povaze. Trpěla schizofrenií, která se příliš neslučovala s velice hýřivým způsobem života populárního mladého páru, který nesvědčil ani jejímu manželovi, který začal více a více propadat alkoholu. Fitzgeraldovi se v roce 1924 odstěhovali na francouzskou Riviéru, kde se scházeli se skupinou rovněž zde žijících Američanů. Často pobývali i v Paříži. Fitzgerald ve Francii dokončil svůj nejznámější román „Velký Gatsby“. Zdejší prostředí mu poskytlo i tvůrčí jiskru pro jeho další knihu, kterou do velké míry ovlivnila i zkušenost se Zeldinou nemocí, román „Něžná je noc“.
Aby si mohli i nadále dovolit žít nákladným životním stylem, vydělával si Fitzgerald psaním pro Saturday Evening Post a v roce 1937 přijal místo scénáristy v Hollywoodu. Jeho celkově chatrné zdraví kombinované s přemírou alkoholu vedlo k Fitzgeraldově poměrně brzké smrti. Zemřel krátce před vánočními svátky roku 1940 na infarkt. Zelda ho přežila o osm let. V roce 1948 tragicky zemřela při požáru nemocnice, kde se v té době léčila.
Výběrově z díla:
„Na prahu ráje“ (1920) – První Fitzgeraldův román, který autora proslavil, má stejně jako další jeho knihy mnoho autobiografických prvků. Jako inspirace mu sloužily jeho vlastní zážitky během univerzitních studií v předválečném období. Kniha líčí prvotní životní optimismus a následnou deziluzi mladé generace zasažené první světovou válkou.
„Krásní a prokletí“ (1922) – Román líčí dekadentní a zahálčivý způsob života mladých amerických zbohalíků. I když Anthony vystudoval prestižní univerzitu a rodiče mu zajistili též dostatek peněz, nehrne se do budování prestižní kariéry, ačkoli by proto měl ty nejlepší předpoklady. Svoje vzdělání raději využívá jen k prázdnému intelektuálnímu tlachání na večírcích, kde přehnaně holduje alkoholu. Na party potkává narcistickou Glorii, do které se zamiluje. Kvůli svému způsobu života přichází posléze o finanční podporu rodiny, o kterou po smrti dědečka znovu usiluje soudní cestou. Než vleklý soud skončí, Anthonyho zcela zničí alkoholismus a trápení s Glorií.
„Velký Gatsby“ (1925) – Společenský román, jehož děj je zasazen do New Yorku 20. let 20. století. V době svého vydání nezískala tato kniha příliš velký ohlas, velice populární začal román být až od 50. let. V současnosti je považován za nejproslulejší Fitzgeraldovo dílo a některými kritiky bývá Velký Gatzby označován za nejlepší americký román, jaký kdy byl vůbec napsán. Celý příběh vypráví jeden z hlavních hrdinů, Nick Carraway, který se přistěhuje ze středozápadu do New Yorku za prací. Na Long Islandu se spřátelí s movitým Jayem Gatzbym a stává se pravidelným hostem jeho bujarých večírků. Postupně se dozvídá více o Gazbyho minulosti, obchodních aktivitách i o jeho milostném životě. Nakonec je svědkem pohnutých událostí, které vyústí v tragické ukončení Gatzbyho života. Okolnosti ho zasáhnou natolik, že odjíždí z New Yorku raději zpět domů.
„Něžná je noc“ (1934) – Román vypráví příběh psychiatra Dicka Divera a jeho pacientky Nicole, která pochází z bohaté rodiny a léčí se ve Švýcarsku. Dick a Nicole jsou neprve přátelé. Později se znovu setkávají, zamilují se a vezmou. Žijí spolu ve Francii na azurovém pobřeží, vše působí idylicky. Pak se však na scéně objeví Rosemary, mladá talentovaná herečka, která zcela propadne Dickovu kouzlu a obdivuje i Nicole. Nicole začne mít znovu zdravotní problémy, proto s ní Dick jede do Švýcarska, kde založí díky jejím financím sanatorium. Jejich vztah se později rozpadá.
