František Ladislav Čelakovský – životopis

 

 Jméno: František Ladislav Čelakovský

 Přidal(a): Caterine

 

FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ (1799 – 1852)

František Ladislav Čelakovský byl český kritik, překladatel a básník národního obrození. Zabýval se poezií, lidovou slovesností i vědeckou literaturou.

 

ŽIVOT

Čelakovský se narodil ve Strakonicích v rodině tesaře. Jeho rodiče snili o tom, že se stane knězem, on však vystudoval gymnázium v Budějovicích a v písku, po té se věnoval studiu filozofie v Praze, z finančních důvodů byl později nucen přestoupit na lyceum v Českých Budějovicích, odkud byl vyloučen, a tak se dostal až ke studování v Linci. Již tehdy se ale spíše než studiu věnoval sebevzdělávání v oblasti literatury, závěrečné zkoušky tedy nedokončil.

Obdivoval Jungmana, se kterým se scházel a měl radost z jeho přízně. Shodovali se v pohledu na svět a při případných literárních i osobních sporech stáli vždy při sobě. Byl veselý a optimistický, líbil se dívkám, měl ale také velké sklony k ironii, a to ho často dovedlo do různých sporů. Musel se živit vychovatelstvím a překladatelstvím, a to zejména proto, že si literární tvorbou nedokázal vydělat dostatek peněz.

Později se stal redaktorem Pražských novin, kde provedl proměnu přílohy Rozmanitosti na týdeník Česká Wčela, a ten se brzy stal samostatným časopisem. Snažil se prostřednictvím novin politicky i kulturně vychovávat čtenáře, hlavní přínos spočíval v přejímání zahraničních článků přímo z cizojazyčných novin, nejen z německých, jak tomu bylo doposud. Byl jmenován suplujícím profesorem české řeči a literatury na pražské univerzitě.

Jeho novinové působení trvalo do té doby, než v Pražských novinách uveřejnil výhrůžku ruského cara Mikuláše I. k Polákům, že při pokusu o revoluci nechá zpustošit Varšavu, nepřímo ho označil za tyrana. Po stížnostech byl odvolán z redakce i z místa profesora. Od té doby působil jako knihovník. Nakonec přijal místo profesora slavistiky na pražské univerzitě. To ho vrátilo zpět do života po té, co přišel o svoji ženu, a žil poklidným životem až do období Bachova absolutismu. Zemřel v Praze ve věku 53 let.

 

DÍLO

Jeho dílo zobrazovalo národní a slovanské ideál. Zvláštním způsobem pronikal do vnitřního smyslu i tvárných principů básnických děl a kriticky vnímal umělecké zkušenosti národní i cizí literatury. Věnoval se také ohlasové poezii, což je tvorba související s preromantickým obdivem k folklóru. Napodobuje ústní lidovou slovesnost. Povznesl ohlasovou poezii na velice vysokou a hodnotnou úroveň. Používal jemnou ironii, baladičnost i energičnost.

PADESÁTKA Z MÉ TOBOLKY – padesát epigramů, reagují na soudobé společenské dění, dílo bylo zcenzurováno a znovu vydáno až později

RŮŽE STOLISTÁ – jeho poslední básnická sbírka, obsahuje sto krátkých básní, lze v ní vidět úpadek jeho tvořivosti

OHLAS PÍSNÍ RUSKÝCH – epická básnická sbírka, čerpá z ruských bylin, hrdinou je mladý krásný muž (téměř až nadpřirozený), bohatí lidé zde bojují na straně chudých proti zlu, bohatýr většinou vítězí

OHLAS PÍSNÍ ČESKÝCH – lyrická básnická sbírka, satira a milostná poezie, vyskytuje se zde opakování sloves, čímž se snaží zdůraznit děj, nejznámější z básní této sbírky je balada Toman a Lesní panna

SLOVANSKÉ NÁRODNÍ PÍSNĚ – celkem tři díly obsahující písně z různých krajů, první díl byl věnován Václavu Hankovi, druhý Kazimierzovi Brodzińskému, třetí původně vůbec nebyl plánován

MUDROSLOVÍ NÁRODA SLOVANSKÉHO V PŘÍSLOVÍCH – sbírka slovanských přísloví, ve které poprvé odlišil přísloví a pořekadla, jednotlivá přísloví zpracovává a porovnává

UČEBNICE

  • KRÁTKÁ MLUVNICE NĚMECKÉHO JAZYKA, ČESKÁ DOBROPÍSEMNOSTI ANEBO NEJSNADNĚJŠÍ ZPŮSOB NAUČITI SE ČESKY DOBŘE PSÁTI, VŠESLOVANSKÉ POČÁTEČNÍ ČTENÍ

 

ZAJÍMAVOSTI

  • občas užíval pseudonym Marciál Hromotluk
  • nazýván básníkem idylické pohody






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————