Jméno: Gabriel José García Marquez
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): Caterine
GABRIEL JOSÉ GARCÍA MARQUEZ (1927 – 2014)
Gabriel José García Marquez byl spisovatel a novinář z Kolumbie, psal ale španělsky. Jeden z nejdůležitějších představitelů magického realismu.
ŽIVOT
García Marquez se narodil v Aracatatě, městě v severní části Kolumbie. Dětství prožil se svojí rodinou, která výrazně ovlivnila jeho budoucí tvorbu. Jeho babička byla pověrčivá žena dobře znalá lidových pověstí, dědeček zas plukovník v kolumbijské občanské válce. Střední školu studoval v Bogotě, po té se dal na studium práv, která ale nedokončil.
V roce 1948 se stal novinářem a dopisovatelem různých provinčních novin. O pár let později zastal místo zpravodaje bogotského listu El Espectador. Díky tomu byl vyslán do Paříže, noviny však byly chvíli po jeho příjezdu úředně zastaveny. Po tři roky tam ale zůstal, pobýval v hotelu De Flandre a psal. Vrátil se zpět do Kolumbie a oženil se, za ženu si vzal Mercedes Barchu.
Stal se dopisovatelem kubánské tiskové agentury s názvem Prensa Latina. Začal psát prózy, napsal jich několik, nebyl s nimi ale příliš spokojen, a tak zkusil tvořit filmovou kritiku. V Římě dokonce vystudoval režii. Krátce ještě žil v Kolumbii, pak se ale s rodinou přestěhoval do Mexika.
První literární úspěch se dostavil v roce 1967 – dílo Sto roků samoty. Román psal celých osmnáct měsíců zavřený ve své pracovně, a díky výnosům zapříčiněným zájmem lidí
o něj se dostal z dluhů a mohl se do konce života věnovat už jen psaní. Po jeho vydání se přestěhoval i s rodinou do Barcelony, kde následovaly další úspěšné romány.
V polovině sedmdesátých let se vrátil na rodný kontinent. Zemřel ve věku osmdesáti sedmi let v Mexiku.
DÍLO
Psal romány, povídky, scénáře i dramata. Užíval nadsázky a fantastických motivů, které zasazoval do všedního života. Vypráví velké příběhy, které rozloží na mnoho malých bezvýznamných epizod, tím vzniká záměrně nepřehledné dílo. Zastával názor, že čas neplyne, ale otáčí se pořád dokola. Zabývá se láskou, smrtí, samotou a stárnutím. Jeho postavy mají mnohdy mytologické rozměry a legendární vlastnosti ještě dříve, než by si je svým jednáním zasloužily.
VŠECHNA ŠPÍNA SVĚTA (též SPADANÉ LISTÍ) – román, který vznikl na základě autorovy důležité životní situace, návratu s matkou do domu svého dědečka v Aracatace, který chtějí prodat a jenž našli v zoufalém stavu, stejně zoufalá je i celá Aracata, v té chvíli se mu v mysli zrodil námět na tohle dílo
STO ROKŮ SAMOTY – jeho nejznámější román, patří ke stěžejním dílům magického realismu, vypráví o generacích rodiny Buendíů a osudek vesničky Macondo v průběhu století, v rodině se neustále opakují podobné povahové rysy, hlavně sklon k osamělosti a nedostatku citu
KRONIKA OHLÁŠENÉ SMRTI – novela, byla zfilmována, pojednává o naplnění zvykového práva v americkém městečku, proběhne zde vražda Santiaga Nasara, což je bohatý muž, který údajně svedl dívku Angelu, a tak ho její dva bratři zabijí, Angela se má vdávat, ale její budoucí manžel ji vrátí rodině zpět kvůli tomu, že není panna, bratři ale předtím Santiaga zabít nechtěli, proto svůj čin vyhlásili po městečku dopředu, paradoxem situace je, že Santiago byl jako jediný, kdo svém plánovaném zabití neměl tušení, protože obyvatelé byli egoističtí a hloupí pokrytci či slabý jedinci, a tak ho nikdo nevaroval, zobrazuje absurdní situaci a souhru náhod
LÁSKA ZA ČASŮ CHOLERY – román, zobrazuje nesmrtelnou lásku, Florentino Ariza se ve svých 17 letech zamiluje do dívky, ta ho odmítne, provdá se za jiného, nenaplněná láska, čeká až její manžel ve věku 72 let zemře, pak se dá s Florentinem dohromady a dojte k naplnění, láska je zde myšlena jako hybný princip
další významná díla:
- PODZIM PATRIARCHY, ZPOVĚĎ TROSEČNÍKA, NA PAMĚŤ MÝM SMUTNÝM COURÁM, ŽÍT, ABYCH MOHL VYPRÁVĚT
ZAJÍMAVOSTI
- za tři roky se prodalo více než půl milionu výtisků díla Sto roků samoty
- obdržel Nobelovu cenu za literaturu
- hovoří se o něm jako o příteli Fidela Castra a příznivci revolučních skupin v Jižní Americe
