Jméno: Gabriela Preissová
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): Caterine
GABRIELA PREISSOVÁ (1862 – 1946)
Gabriela Preissová byla česká dramatička a spisovatelka. Stala se představitelkou realismu a dramaturgyní Národního divadla.
ŽIVOT
Preissová se narodila v rodině řezníka, její otec zemřel, když jí nebyl ještě ani rok, matka se podruhé provdala, ale i její druhý manžel zemřel, a když se provdala potřetí, přestěhovali se do Plaňan, kde Preissová vystudovala trojtřídní školu. Později byla vychovávána v pražské rodině archiváře Františka Dvorského, jelikož jeho manželka Luisa byla její teta. V rodině se scházeli nejrůznější literáti.
Následovalo několik stěhování, první manželství, společně s manželem žili na jeho statku, kde se zajímala o život korutanských Slovinců. Zúčastnila se sjezdu polských spisovatelů ve Lvově a později cestovala do Moskvy a Nižného Novgorodu. Z cesty čerpala inspirace pro své pozdější dílo. S prvním manželem vychovali tři děti, on ale zemřel.
Podruhé se provdala za rakouského plukovníka, odstěhovala se s ním do istrijské Puly a podnikala výlety do Itálie a Francie. Od roku 1910 byli manžele policejně hlášeni v Praze, společně se dvěma dětmi z prvního manželství. Manžel byl velitelem zajateckého tábora
a ona byla obviněna z pobuřování, když se ostře veřejně vyslovila k ubodání jednoho z ruských zajatců. Vyšetřování trvalo rok a manžel byl z trestu přeložen do Šamorína.
Po válce žila v Praze, na léto jezdila do Chlumu u Třeboně. Díky manželovi získala německé státní občanství. Vždy se však považovala za českou spisovatelku a odmítala být řazena mezi německé autorky. Zemřela v Praze, když se jí stal úraz a operace nebyla úspěšná. Zemřela ve věku 84 let, je pohřbena na vyšehradském hřbitově.
DÍLO
Zabývá se tématem vesnické tragédie, kritizuje vliv majetku a peněz. Hlavními hrdinkami bývají ženy, které jsou vychovávány v pokoře, životní okolnosti je donutí bojovat za své právo na štěstí a citový život. Jejich vzpoura končí tragicky.
OBRÁZKY ZE SLOVÁCKA – sbírka povídek, kterou na sebe upozornila, vzbudila ohlas
u uznávaných kritiků, objevila opomíjený slovácky kraj
GAZDINA ROBA – hra zhudebněná Foesterem, příběh venkovské švadleny Evy, která se snaží vymanit z předsudku, že stavba těla je rozhodující pro charakter i intelekt člověka, téma je aktuální dodnes, autorka zkoumá postavy venkovských žen, které jednají s vášní a jdou si tvrdě za svým cílem až k sebezničení a sebeobětování, pod stylizovaným nářečím se skrývá nadčasové jádro.
JEJÍ PASTORKYŇA – dramatická tvorba, balada o lásce, zradě, hříchu a odpovědnosti za vlastní činy, vykresluje venkov ne jako malebné prostředí milých lidí, ale jako místo pýchy, závisti, předsudků a křivdy, hlavními postavami jsou Jenůfa, Kostelnička, Laca Klemeň a Števa Buryja, proplétají se zde milostné vztahy, kdy Jenůfa je zamilovaná do lehkomyslného Števy, který má rád alkohol a ženy, po ní ale marně touží Laca, který Števu od Jenůvy odradí, ale netuší, že čeká Števovo dítě, pěstounka Jenůfy – Kostelnička, která je mravní autoritou obce, na sebe vezme celou tíhu odpovědnosti za Jenůfin osud a pokusí se situaci zachránit zločinem, zabije nemanželské dítě Jenůfy, aby zachránila svou i její čest, hra rozělila publikum na příznivce a odpůrce, byla kritizována, autorka se snažila svá stanoviska obhajovat a neúspěch nesla velice těžce
DALŠÍ HRY – po kritice Její Pastorkyně už její další tvorba nebyla tak spontánní a odvážná
- PODVEČERNÍ SELANKY, CESTOU ZA ŠTĚSTÍM, IDEÁLY, TALMOVÉ ZLATO, POROSENÉ PAVUČINY, CO VYPRÁVĚL ŽIVOT
ZAJÍMAVOSTI
- rozená Gabriela Sekerová
- pseudonym Matylda Dumontová
- řádná členka České akademie věd a umění
- v Brně, Hodoníně, Prostějově a Karviné jsou po ní pojmenovány ulice
- jmenována čestnou občankou Kutné Hory, zasadila zde lípu Gabriely Preissové
