Kniha: Gulliverovy cesty
Autor: Jonathan Swift
Přidal(a): Sarzah
Místo děje:
Liliput, Brobdingnag, Laputa, Balnibarb, Glubbdubdrib, Luggnagg, Japonsko, země Hvajninimů
HLAVNÍ POSTAVA:
Gulliver – lékař, dobrodruh, kapitán na lodích, cestovatel, pravdomluvný
DALŠÍ POSTAVY:
Liliputáni – maličcí, nebojácní, hodní
Obři – oškliví, velcí, nebezpeční
Lapuťané – mocní, vzdělaní, chytří
Hvajninimové – pravdomluvní, rozumní, slušní, dobrotiví
ZNAKY/CHARAKTERISTIKA:
- alegoricko – satrický utopický román
- fiktivní cestopis
- próza
- satira a parodie na soudobé poměry Anglie
- kritika nedostatků evropské civilizace -> pesimismus, výsměch, i výzva k boji s nespravedlností
- obrazy ideálních zřízení
- ICH forma
- Jazyk: specifická vynalézavá slovotvorba(názvy zemí)
- použity: přechodníky
- cesty trvají 16 let a 7 měsíců
OBSAH:
Aby Swift posílil dojem, že se jedná o skutečný a ne o fiktivní cestopis, vložil na úvod dva texty. Prvním z nich je předmluva vydavatele pana Sympsona u příležitosti prvního vydání, v níž představuje autora a charakterizuje své (podle něho nezbytné) úpravy v knize. Druhým je dopis napsaný samotným Gulliverem a adresovaný vydavateli. Autor se v něm ohrazuje proti zkreslování textu svých cestopisů a kárá vydavatele za nepřesnosti a svévolné úpravy. Fikci pravdivosti knihy pak podtrhují také mapky, přesné datování a autentická první osoba vyprávění.
Tato kniha pojednává o cestovateli Lemuelovi Gulliverovi, jehož touha po cestování a objevování ho neudrží u rodiny a dětí. Kniha je rozdělena do čtyř hlavních část
- Cesta do Liliputu,
- Cesta do Brobdingnagu,
- Cesta do Laputy, Balnibarbi, Glubbdubdribu, Luggnaggu a Japonska,
- Cesta do země Hvajninimů.
V prvním díle se Gulliver vydává na první cestu. Jeho loď ale ztroskotá a Gulliver se probudí spoutaný na pevnině. Okolo něj běhají malí človíčkové vypadající jako trpaslíci. Obyvatelé země Liliputu se Gullivera bojí a později ho dopraví jako vězně do svého města. Císař nařídí, aby ho naučili jejich řeči. Člověk Hora, jak Liliputé pojmenovali Gullivera, začíná obyvatelům rozumět a oni se ho už tolik nebojí. Liliputi mu postaví dům a nosí mu i jídlo. Jednou v noci začne císařský palác hořet a Gulliver zachrání zbytek paláce tím, že ho pomočí. Císařovna je ale naštvaná a rozhodne se Gullivera žalovat. Mezitím hrozí Liliputům válka s Blefusky ze sousední země. Gulliver pomůže Liliputánům vyhrát válku a Blefuskové požádají o mír. Z císařovniny obžaloby vzejde to, že mají být Člověkovi Horovi vypíchnuty oči. Gulliver tedy raději uteče do země Blefusků. Na pobřeží najde převržený člun a rozhodne se odplout zpět do Anglie. Ze země Blefusků si s sebou vezme stádo ovcí a vydává se na cestu. Cestou potká loď, která ho tam dopraví. Doma se shledává se svou rodinou.
Ve druhém díle se Gulliver dostává do Brobdingnagů, země obrů. V trávě ho najde sedlák, který si ho odnese domů. Jeho rodina je překvapená, co to donesl za tvora. Gulliver se jim pokouší vysvětlit, že člověk, ale oni mu nerozumí a mají z něj legraci. Pojmenují ho Grildrig (zakrslík). Sedlákův soused mu doporučí, aby ho ukazoval ostatním lidem za peníze. Sedlák tak skutečně udělá, ale jeho dcera je zklamaná, otec jí totiž slíbil, že bude Gulliver jenom její. Vyrobila pro něj malý domeček a vydali se na cestu do okolních vesnic. Obyvatelům se Gulliver velmi líbil a pořád chodili na jeho představení. Sedlák se s ním vydá i ke dvoru a královna Gullivera koupí. Jeho dcera zůstane u dvoru a stará se o něj, ten už jejich řeči docela rozumí. Svou vychovatelku pojmenuje Glumdalklič (chůvička). Gulliver tu zažívá plno dobrodružství a žije zde už 2 roky. Král a královna se vydávají k hranicím u pobřeží. Gulliver chce jít k pobřeží, královna ho tam pustí se svým sluhou. Sluha jde hledat do skal vajíčka a Gullivera mezitím unese orel, ale na něj zaútočí další dva orlové a Gulliver se ocitá i s domečkem ve vodě. Později ho vytáhne loď a Gulliver se dostává domů. S sebou má truhlu, ve které má vlasy královny, čtyři vosí žihadla a vyrobený hřeben.
Ve třetím díle se Gulliver dostává do Laputy, Balnibarbi, Luggnaggu, Glubbdubdribu a Japonska. Když se vydává na cestu, je zajat piráty a ti ho vysadí na opuštěném ostrově. Gulliver uvidí něco pohybujícího se ve vzduchu, je to ostrov Laputa. Obyvatelé ho vezmou s sebou na ostrov. Gulliver se naučí jejich řeč a lidé u dvora mu řeknou, jak je možné, že se ostrov pohybuje ve vzduchu. Gulliver tu nějaký čas pobude a potom je dopraven do Balnibarbi, kde zhlédne velkou akademii lagadskou. Gulliver chce jet zpět do Anglie a jede tedy do Glubbdubdribu. V této zemi jsou čarodějové, kteří mohou přivolat ze záhrobí různé lidi, Gulliver se tu setká například s Homérem. Pokračuje v cestě a dostává se do Luggnaggu. Odtud odplouvá do Japonska, pak do Amsterdamu a do Anglie.
Ve čtvrtém díle se dostává do země Hvajninimů. Na lodi se jeho mužstvo vzbouří a vysadí ho na ostrově. Gulliver tam potká dva koně, kteří si spolu povídají a velice se diví, co je Gulliver zač. Gullivera zajmou a naučí ho svou řeč. Nazývají ho Jahu. Na ostrově žijí totiž Jahuové, stvoření velmi podobná člověku, jsou ale úplně hloupá a Hvajninimové je mají jako otroky. Hvajninimové vůbec neznaní nic jako lež nebo zlomyslnost, a tak se diví, když jim Gulliver vypráví o své zemi. Nakonec se rozhodnou, že Gulliver musí jejich ostrov opustit, vyrobí si tedy kánoi a odplouvá na další opuštěný ostrov. Zajmou ho ale lidé a Gulliver se, i když nerad, dostává zpět domů. Lidi už nemá moc rád, hlavně kvůli tomu, že lžou a jsou zlomyslní. Gulliver byl totiž u Hvajninimů tři roky, a tak si zvykl na jejich pravdomluvnost.
CITÁT Z KNIHY:
Drápy na vašich předních a zadních nohou jsou tak krátké a choulostivé, že by jeden náš Jahu obrátil na útěk tucet vašich. A tak když přepočítávám množství těch, kdo padli v boji, nezbývá než usoudit, žes řekl něco, co není.“
Nemohl jsem nezavrtět hlavou a nepousmát se nad jeho nevědomostí. A ježto jsem nebyl neobeznámen s uměním válečným, popsal jsem mu děla, houfnice, muškety, karabiny, pistole, kole, prach, meče, bodáky, bitvy, obléhání, ústupy, útoky, podkopy, protipodkopy, bombardování a námořní bitvy; lidi potopené s tisícem mužstva protimužstva; dvacet tisíc padlých na obou stranách; smrtelné stony, údy vyletující do povětří; dým, lomoz, zmatek, ušlapání koňmi; útěk, pronásledování, vítězství; pole posetá mrtvolami ponechanými na pospas psům a vlkům a dravým ptákům; drancování, loupení, plenění, paličství a pustošení.
AUTOR:
Jonathan Swift
- narozen: v 2. pol. 17. stol.
- V Anglii v Dublinu
- anglický spisovatel, satirik, pamfletista, básník a anglikánský kněz
- tajemníkem anglického státníka
- na jeho doporučení se dal vysvětit na kněze
- deset let farář v irském Laracoru u Dublinu
- titul doktora teologie
- jmenován děkanem katedrály sv. Patrika v Dublinu
- zde prožil zbytek svého života.
- Zemřel v polovině 18. stol
