Kniha: Havran
Autor: Edgar Allan Poe
Přidal(a): nikikoren
Edgar Allan Poe
- Americký básník, zakladatel hororové prózy, přišel o rodiče a vyrůstá v rodině obchodníka (Allan),inteligentní, svatba se sestřenicí Verginie (13 let – zemřela na tuberkulózu) – psal u její smrtelné postele, alkohol, psychické potíže – sebevražda, drogy, finanční krize, umírá při zapletení do rvačky – na následky
Další díla:
-
- Jáma a kyvadlo a jiné povídky ( Zánik domu Usherů, černý kocour ),
- píše detektivky ( postava detektiva amatéra – Dupin – Vraždy v ulici Morque
Literárně-historický kontext
Vzniká v 19. století (1. polovina), doba Romantismu
Znaky Romantismu: Důraz na emoce, cit, Útěk do dávnověku, snu, Motiv tajemství, Autostylizace, Osamění, Nenaplněná láska, Kontrasty
Podobní autoři:
-
- Erben – svatební košile,
- J.W. Goethe – Faust
Autoři tohoto období:
-
- Victor Hugo – chrám matky boží v Paříži,
- K. H. Mácha – Máj,
- Mary Shelleyová – Frankenstein
Rozbor díla: Havran
- Literární druh: Lyricko-epická (krátká) báseň
- Literární žánr: Balada (lyricko-epické dílo s chmurným dějem a nešťastným, tragickým koncem
- Výrazová forma: poezie
Téma:
- Hororová tématika – o učenci, který nemůže spát a vzpomíná na svojí mrtvou lásku Lenoru a někdo mu zaklepe na okno – Havran – vpustí a rozmlouvá s ním. Pokládá otázky, havran má na vše odpovědi.
Motiv:
- Hamletovské otázky (není pozitivní odpověď)
- Dávnověk – Antika (Pallas Athéna)
- Havran (smrt) – symbol hororu, zná všechny odpovědi
- Starý zákon – kniha Daniel (boží soud nad činy bezbožných)
- Časoprostor: Odehrává se v temném pokoji, prastarého domu, zimní období (Leden), noc
- Kompoziční výstavba: Chronologická
- Vypravěč i lyrický subjekt: nálada i děj
Postavy:
- Truchlící milenec – básník, který oplakává svou zesnulou milenku
- Lenora – zesnulá milenka, světice
- Havran – posel ze záhrobí, symbol smrti, tmy, pekla
Vyprávěcí způsoby:
- Ich forma
- Prézens historický
- Gradace
- Kontrast, Rozpor, Protiklad – vyvolat dramatičnost, napětí (smrt X smutný život), (Světice Lenora X havran – posel z pekla), ( černý ebenový havran X bílá socha Pallas Athény)
- Klaustrofobie
Typy promluv: monolog, přímá řeč, řeč autora
Veršová výstavba:
- Bezrozměrný verš
- vnitřní rým (v polovině a na konci) – sdružené (aabb), střídavé(abab)
- Refrén – sylabotónický – přízvučný systém
Jazykové prostředky:
- Knižní výrazy – poetismy (př. dí, světice, šramot, ponoukal)
- Archaismy – zastaralé pojmenování (př. an, světnice, rci)
- Přechodníky (př. hledaje, sedě, přemýšleje)
- Zvukomalba/ kakofonie – zvukový nesoulad ( never more (angl.)
- Uvolněnější jazyk
- Epiteton – básnický přívlastek zdůrazňující určitou vlastnost (vědy prastaré, starodávný havran, ebenovém zjevu, plutonovský havran)
- Symbolismus (detaily mají hlubší přenesený význam)
Tropy: básnické vyjádření
- Metafora – přirovnání na základě vnější podobnosti (duše se nevzchopí, šelest ohýbá záclony, ztlumím srdce)
- Personifikace – oživování neživého („ duše, jež žal tají.“ „ozvěna dí …“)
- Metonymie – přirovnání na základě vnitřní podobnosti („Vyndej zobák z mého srdce.“, Duše se vzmužila)
- Přirovnání = mataforika (,,jako ďábel na bělostných ňadrech´´)
- Oxymóron – spojení protikladů (bezobsažná odpověď)
Figury: syntaktické zvláštnosti básně
- Apostrofa – básnické oslovení (zvolání „ Chudáku, tvůj Bůh ti v zpěvu posílá…“)
- Epifora – opakování slov na konci verše (př. „kdo budíš mne“ „přivine“)
- Epizeuxis- opakování těsně za sebou (př.,,víckrát, víckrát stále sedí, stále sedí
- Inverze – převrácený slovosled (př. ,, nad jménem dívky nadvzdušné¨)
Zajímavost: mnoho překladů – never more – víckrát ne, nikdy víc nebo ponecháno v originále(př. Vrchlický)
