Kniha: Heinovské noci
Autor: Karel Šiktanc
Přidal(a): T
Po úspěšném atentátu československých parašutistů na Reinharda Heydricha v roce 1942 byla obec Lidice ve středních Čechách v důsledku heydrichiády vypálena a dokonale srovnána se zemí a veškeré místní obyvatelstvo vyvražděno nebo odsunuto do koncentračních táborů. Jediné co zůstalo, byla hrušeň nedaleko potoka, která byla Němci považována za uschlou, sutí byl zavezen rybník a vše srovnáno k nepoznání. Na Kladně byly lidické děti po tři dny zkoumány, nakolik jsou z „rasového hlediska“ vhodné k převýchově.
Literární historie
Karel Šiktanc (1928 Hřebec u Kladna –)
- český básník, textař, scénárista, novinář a překladatel (z ruštiny)
- vystudoval učitelský ústav, studium na Vysoké škole pedagogické nedokončil
- novinářskou práci začal v Mladé frontě
- v jeho tvorbě se silně projevil zážitek z vyhlazení Lidic – sousední vesnice, kde měl mnoho kamarádů
- jeho počátky byly velmi ovlivněny komunistickou ideologií
- od roku 1950 byl redaktorem Československého rozhlasu, působil v časopise Květen
- za normalizace upadl v nemilost a musel opustit své zaměstnání – publikoval v samizdatu v cizině
- obdržel cenu Jaroslava Seiferta, Českého literárního fondu, Státní cenu za literaturu…
Další autorova tvorba
- Nebožka smrt, Adam a Eva, Český orloj (obsahuje 12 básní, která jsou pojmenovány podle měsíců v roce, oslava venkovského života, náboženské postavy), Srdce svého nejez, Šarlat, Zimoviště, Pohádky chudé na řádky (pro děti)
- Heinovské noci – vydány k patnáctému výročí osvobození naší vlasti
Rozbor díla: Heinovské noci
FORMA
Literární druh – lyricko-epické
- Lyrika – nemá děj, je to druh poezie vyslovující subjektivní básníkovy pocity, jeho úvahy, myšlenky a nálady, upřednostňující monologické vyjádření v první osobě. Lyrika většinou neobsahuje děj, byť může obsahovat některé epické prvky, jako jsou náznak děje, postava a prostředí.
- Epika – jeden ze základních druhů literatury, základem je vypravování děje, v němž se odrážejí osudy, chování, prožitky a vztahy lidí v určitém přírodním a společenském prostředí, žánry epiky: velké (epos, román), střední (pohádka, pověst, novela, povídky, legenda, bajka), malé (anekdota), lyrickoepické (balada, romance)
Literární žánr – lyricko-epická básnická skladba s proměnlivou dynamikou
- Nejtypičtější lyricko-epické žánry: balada, romance
- Balada – pochmurný děj a tragický závěr, Goethe, Čelakovský (Toman a lesní panna, Erben – Kytice), Bezruč (Slezské písně), Wolker (Těžká hodina).
- Romance – veršovaná skladba se šťastným zakončením, milostná tématika, v mnohém protiklad balady.
Doba vzniku díla
- Vydána k 15. výročí osvobození naši vlasti (1945 → 1970), ilustrována dětmi z Lidic a Buštěhradské mateřské školy
Myšlenka díla (téma)
- Autor vzpomíná na všechny oběti vypálených Lidic, které zažil jako dítě žijící ve vedlejší vesnici.
Motiv
- Vzpomínka na oběti vypálených Lidic (autor vše zažil jako dítě, žil ve vedlejší vesnici)
- Informování o vlivu hrůznosti války na lidskou psychiku
Téma
- vypálení Lidic
Stylistická charakteristika textu
- Spisovný jazyk, složitá kompozice, stále vracející se motivy (kruhová kompozice), střídání tématu, stále opakující se milostný refrén – ubývají mu verše až do ztracena (sugestivně tak roste tíha bezmoci)
- Působí jambický rytmus, enumerace křestních jmen ve vokativu vyvolávají dojem běžného svolávání, ale jsou ve své podstatě posledním oslovením
Tropy a figury
- metafory (vnější podobnost)
- personifikace
- metonymie (vnitřní podobnost)
OBSAH
Prostor – Lidice, 10. červen 1942
Okolnosti vzniku – název podle německého básníka Heinricha Heine – snaha o narušení poválečného vnímání všeho německého za špatné, cituje Heineho lyrické čtyřverší, historické prameny se shodují s Šiktancovými verši
Vyvěšení rudého praporu na jednom z kladenských komínů hutních pecí a vyšetřování gestapem – prapor symbolem vzdoru proti okupantům, častý výskyt červené barvy (= naděje KSČ x zkáza, požár, krev).
Do druhé části, příchodu násilí a zkázy do Lidic, uplatňuje Šiktanc další výrazové prostředky – výčty a anaforicky opakovanou spojku opakovanou spojku a – jeho opakovaným použitím dochází k účinku ke gradaci, tak jak narůstají zločiny.
