Hlava XXII – rozbor díla k maturitě (3)

1. Tematika:

a) Celková charakteristika díla:

1) Literární druh: EPIKA

2) Literární žánr: Americký protiválečný bezsižetový román, satira

 

Obsah díla:

Román je o příslušníku letectva americké armády, synovi syrských přistěhovalců, Yossarianovi a odehrává se zejména na ostrově Pianossa ve Středozemním moři, jižně od Elby. Yossarian každý den vidí umírat své přátele i další oběti nesmyslné války, každý den bojuje s vojenskou byrokracií, s nelogickými předpisy. Stále silněji cítí potřebu dostat se z tohoto prostředí, ve kterém lidský život není důležitý; válka jsou čísla, rozkazy, dobyté kóty, linie, …; pod tlakem okolností jedná jako blázen, občas vyvádí kousky na pokraji recese a snaží se dostat z armády všemi možnými způsoby.

 

Hlavní téma:

• Není – kapitoly spojuje postava Yossariana

 

Vedlejší téma:

• Hlava 22 – voják smí být propuštěn domů jako blázen; aby mohl být takto propuštěn, musí o to požádat, čímž ukáže, že blázen není

 

b) Postavy:

• kapitán Yossarian = tragikomická postava (trochu klaun i blázen) – bývá přirovnáván k Haškovu Švejkovi – typ nehrdiny, bezradného individua v absurdním, bezvýchodném a nepochopitelném světě; uvědomuje si vlastní nicotnost, bezbrannost, osamělost, je šokován světem zhroucených ideálů a morálních hodnot, nesmyslnou ničivostí války; lidská úzkost vede k nutnosti volby -> odmítá vyznat se v absurdním světě, logická vzpoura individu a proti všemu, co brání normální existenci, nebo ničí život, ztráta ideálu hrdinství (vystřízlivění), živelné úsilí o záchranu holého lidského života a vlastní identity (vzpoura proti znicotnění „Rozhodl se, že bude žít věčně a zemře, jen když mu to nevyjde.“)
• Plukovník Cathcart – Velitel jednotky ve které slouží Yossarian. Je posedlý touhou stát se generálem. Neustále zvyšuje počet povinných letů aby se zalíbil vedení. Neustále si protiřečí, hlavně pokud s něčím co řekl nesouhlasí jeho nadřízený. Je hodně ovlivňován podplukovníkem Kornem. Nenávidí Yossariana (stejně jako jeho nenávidí Yossarian a všichni ostatní muži v jednotce) a snaží se ho poškodit.
• Milo Minderbinder – Proviantní důstojník, který se stará o rozvoj svého syndikátu ve kterém „každý má podíl“. Jeho postava je kritikou moderního byznysmena a také představuje kapitalismus. Vlastně je to genius, který vytvoří jednu z největších obchodních společností, která jde úplně nad rámec války.

 

c) Prostředí:

• ostrov Pianossa ve Středozemním moři, jižně od Elby, 2. světová válka

 

2. Kompozice:

a) Kompoziční princip:

• chronologický – 42 kapitol – většinou pojmenovaných po vedlejších postavách

 

b) Vnitřní výstavba děje:

• časové linie příběhu se prolínají, k soudržnosti děje slouží postava Yossarina a jeho snaha vymanit se z válečné mašinerie

 

3. Jazyk:

a) útvary jazyka:

• spisovný X nespisovný – vulgarismy, vojenský slang

b) zabarvení:

• použití slov neutrálních, ale i stylově zabarvených (vulgarismy)

c) lexikální prostředky:

• využití ironie, satiry, situační komiky, humoru; černý humor, nadsázka a groteskní pohled + naturalistické scény – zdůrazňují a stupňují vážnost sdělení

d) syntaktické prostředky:

• používá souvětí, věty oznamovací

 

4. Okolnosti vzniku díla:

a) společensko-historický kontext:

• 2. Svět válka se stala významným tématem literatur všech zemí, které byly ve válce zasaženy. Autoři protestovali ve svých románech proti krutosti války, oslavovali hrdinství, statečnost a odvahu, ale i vlastenectví a kamarádství bojujících, ukazují strach, zbabělost, kolaboraci, egoismus a sadismus. Někteří autoři zachycovali válku také satiricky nebo humoristicky.

 

b) literární kontext:

Světoví spisovatelé 2. pol. 20. Století – Američtí spisovatelé

Tyto autory nelze přiřadit k vyhraněným literárním tendencím.

• CLAVELL JAMES – Král krysa – Velká británie
• STYRON William – Sophiina volba – Američan
• MAILER NORMAN – Nazí a mrtví – Američan
• HAILEY ARTHUR – Letiště, Kola, Hotel, Konečná diagnóza- Američan

 

c) život, dílo autora:

Joseph Heller (1. května 1923 – 12. prosince 1999)

• Americký spisovatel. Psal satirická díla, zejména novely a dramata.
• J. Heller pocházel z Brooklynu v New Yorku, jeho rodiče byli židovští přistěhovalci z Ruska. Ve druhé světové válce sloužil u amerického bombardovacího letectva na Korsice.
• V letech 1948–1949 studoval Columbijskou universitu v New Yorku, poté studoval v Anglii v Oxfordu.
• Po ukončení studií pracoval v několika reklamních agenturách a věnoval se psaní. Roku 1975 se stal mimořádným profesorem literatury City College v New Yorku.

 

Dílo:

• Něco se stalo (Something Happened)– 1974 románový monolog průměrného Američana žijícího v šedesátých letech, který není schopen uniknout prázdnotě života.
• Gold za všechny peníze (Good as Gold)– 1979 románová satira v níž se hlavní hrdina pokouší uniknout před svou rodinou do politického života.
• Bůh ví (God Knows)– 1984 – satirický příběh o životě starozákonního krále Davida
• Neveselá záležitost (No Laughing Matter)– 1986
• Nemalujte si to (Picture This), 1988 – jedná se o experimentální historický román, který je podobenstvím o úpadku umění.
• Tehdy a teď: Z Coney Islandu až sem (Now and Then from Coney Island to Here)– 1998
• Zavíráme! (Closing Time), 1994-Portrét umělce v pokročilém věku – objeveno v pozůstalosti
• Drama: Bombardovali jsme New Haven (We Bombed New Haven) 1967 – v tomto díle se také zaobírá válečnou problematikou
• Dále napsal celou řadu povídek především počátkem 50. let, česky tyto povídky vyšly v knize Hlava nehlava.

 

d) vliv díla:

Svým pojetím absurdnosti války a možností invidua zesměšnit její principa bývá hlava XXII srovnávána s Haškovými o řadu led staršími Osudy dobreho vojaka švejka. Na obdobném tématu stojí populární americký seriál M.A.S.H. (Robert Altman) z prostředí korejské války, který se hlavě XXII blíží motivem paragrafu osvobuzujízí blázny z armády i stylem humoru.