Jméno: Homér
Zařazení: Spisovatel
Přidal(a): Caterine
HOMÉR
Homér byl pravděpodobně nejstarší řecký básník, kterému se připisuje sepsání epických básní Illias a Odysseia. Dosud není známo, zda opravdu žil.
ŽIVOT
Homér bývá představován a vyobrazován jako slepý stařec, který působil mezi léty 1200 až 700 př. n. l. Uvádí se ovšem nejzazší hranice jeho života, a to počátek osmého stolení. O Homérově životě nebylo ve starověku známo nic konkrétního. Za jeho rodiště se uvádělo více míst (Athény, Pylos, Kolofón, Argos), nejčastěji však město Smyrna, které leží na maloasijském pobřeží, často také ostrov Chios.
Legendu zaznamenal Hérodotos. Homér se narodil jako nemanželské dítě. Prameny se shodují, že jeho matka se jmenovala Kreitheis, údaje o otci se různí. Byl uváděn jako chudý potulný pěvec, v jeho dílech je ovšem vidět významná znalost aristokratických vrstev, což by této podobě zcela neodpovídalo.
Přes veškeré známé údaje, které jsou k dispozici, a které si mnohdy výrazně protiřečí, není dodnes známo, zda tato postava vůbec existovala.
DÍLO
Obecně se dostal do povědomí především jako autor dvou eposů počátku řecké
a evropské literatury, IlIiady a Odysseje. I jeho autorství těchto děl je ovšem sporné. Jejich původ je zřejmě v řecké Malé Asii, což potvrzuje jazyková analýza díla, podle které jsou básně sepsány v iónském dialektu řečtiny.
ILLIAS – válečný hrdinský epos znám také jako o Báseň o Illiu – Troji, má 24 zpěvů a 16 000 veršů, líčí události konce trojské války, Achillův hněv, dochází ke sporu mezi Agamemnonem
a vrchním velitelem řeckých vojsk Achillem, ten se nakonec rozhodne dalších bojů nezúčastnit, Trojané získávají v boji převahu, zastaví je Achillův přítel Patroklos, který je v boji zabit Hektorem, Achilles se rozhodne přítelovu smrt pomstít, zažene trojské vojsko
a zabije Hektora
ODYSSEIA – epos s pohádkovými a dobrodružnými motivy, obsahuje 24 zpěvů a 12 000 veršů, vypráví o konci bloudění vládce Odyssea při návratu na rodný ostrov po úspěšném dobytí Troje, vydává se se svým vojskem na dobrodružnou cestu, byli zajati kyklopem, přelstil ho tak, že ho opil vínem a vypíchl mu jeho jediné oko, předtím se mu ovšem představil jako Nikdo, takže když kyklop na otázku ,,Kdo ho vraždí?“ odpovídal ,,Nikdo!“, vypadal směšně, vojsko se dostalo ven na svobodu díky ovcím, kterých se zachytili zespodu, když byly vyháněny na pastvu, zažili další útrapy, nakonec ale ztratil celou posádku a domů se vrátil sám, o jeho ženu Penelopu se tam ucházela spousta nápadníků (odloučení trvalo celkem osmnáct let), byla o ni vyhlášena soutěž, on, proměněn bohyní Athénou za starce, vyhrál
a proměněn zpátky do své podoby vyhnal všechny nápadníky, kteří se k němu jako ke staré osobě chovali neuctivě
Význam eposů – oba eposy byly Řeky velice uctívány, považovány za nejvyšší poezii
a recitovaly se na různých slavnostech, pomáhaly politicky rozdělenému Řecku vytvářet
a posilovat společné řecké vědomí
DALŠÍ DÍLA, JEJICHŽ AUTORSTVÍ SE MU PŘIPISUJE, ALE JE SPORNÉ
HOMÉRSKÉ HYMNY – 33 básní opěvujících bohy, jsou stylisticky blízké oběma eposům, byly přednášeny Rhapsódy na začátku recitace, patří sem například Hymnus na Apollóna nebo Hymnus na Afrodítu
ŽABOMYŠÍ VÁLKA – batrachomyomachia, směšnohrdinský parodický epos, který paroduje Illias
… a lyrické básně na oslavu antických božstev, epigramy a další zlomky děl
ZAJÍMAVOSTI
- Homérská otázka – literárněvědný spor o osobu Homéra jako bytosti a o původu eposů, nejde přímo o to, zda Homér žil, ale o to, jestli je opravdu autorem obou eposů, je to nepravděpodobné, protože je mezi nimi časové rozpětí padesáti let, nabízí se možnost, že pod jménem Homér se skrývá více autorů, kteří pouze sepsali řeči, které se tradovaly
- spor rozpoutal roku 1795 filolog Friedrich August Wolf spisem Prolegomena ad Homerum
