Kniha: Host
Autor: Alois Jirásek
Přidal(a): Comhon
Autor – Alois Jirásek
(*23.08.1851 Hronov – †12.03.1930)
autor historických románů a představitel realismu
český romanopisec a dramatik
z finančních důvodů studoval na filozofické fakultě
celý život se přátelil s Mikolášem Alšem, který mu radil v oblasti výtvarného umění
studoval v Broumově, odmaturoval v Hradci Králové, studoval na filosofické fakultě po studiu odešel do Litomyšle, kde pracoval jako středoškolský profesor
Od 70. let publikoval drobné prózy s historickými náměty, postupně dospěl až k rozsáhlým románovým cyklům; psal také divadelní hry.
V 90. letech zpracoval české pověsti
v roce 1917 podepsal Manifest českých spisovatelů,
o spisovatelé v něm požadovali samostatnost naší země
Charakteristika tvorby:
dějiny chápal jako František Palacký => dějiny tvoří lid, převažuje kolektivní hrdina
převažují mužské postavy
nedostatečná propracovanost psychologie jeho postav
dobře charakterizoval dobu – liboval si ve válečných scénách, používal archaismy a historismy
dílo má podobu volně skládané kroniky
Nejznámější díla:
Staré pověsti české
o patří dodnes k umělecky nejpůsobivějším zpracováním českých pověstí
o čerpal z Kosmovy kroniky (12. stol.) a kroniky Václava Hájka z Libočan (16. stol.)
Temno – historický roman z pobělohorské doby – husité x katolíci
Psohlavci – zpracování legendy o vůdci Chodů Janu Kozinovi
Lucerna – divadelní pohádková hra
Dílo – Host
Literární druh a žánr:
epika
povídka
výrazová forma
er-forma, se mísí s ich-formou
vypravěč vypravuje a také zaznamenává své psychické prožitky
Děj
na začátku vypravěč pozoruje tažení pruského vojska
o vidí, že pošlapali uzrálé obilné pole a utábořili se tam
jde domů, aby zabránil rabování Prusů
u jezírka se potká s jedním z pruských vojáků
o když se poznají, zjistí, že jsou oba Slované a mají stejné zájmy – je to Polák
o mluví spolu o slovanské literatuře
o vypravěč o vojákovi dál mluví jako o hostovi
nakonec se musí rozloučit, voják se vrací do svého pluku, protože vojsko postupuje dále
druhá část povídky začíná popisem hluku nedaleké bitvy, trvala půl dne
o Prušáci zvítězí
když skončí tak do městečka přivezou pár raněných
o hlavní hrdina se proto rozhodne odejít do Náchoda pomáhat
§ vidí hrůzy vláky, mrtvé a zraněné
§ hledá svého hosta
druhý den po bitvě se dostane až na bojiště
o řeknou mu, že tam už nejsou ranění, ale jen mrtví
vidí, že dva hrobníci jdou pohřbít zde dva vojáky – rakouského a pruského
o zjistí, že pruský voják je ten jeho host
o nakonec je pohřbí vedle sebe (aby měli alespoň po smrti klid)
vypravěči po hostovi zůstane jen knížka a krví zalité hodinky, které si od něho vezme
hlavní postavy
vypravěč
o Čech, žije v městečku, poblíž kterého se odehrála bitva
o znalec a milovník literatury
o vlastenec – nelíbí se mu nadvláda Rakouska
voják Stanislav Kronský
o Polák, který musí bojovat za Prusko, i když nechce
o také znalec a milovník literatury
§ měl knihu Julia Slowackého
o vlastenec
§ je nešťastný, že je jeho národ podmaněn různými národy
o musel bojovat proti bratrskému národu a padnout pro cizí věc
hlavní téma
„bratrská válka“
o je to absurdní, že spolu musí bojovat národy, které vůbec nechtějí
§ Češi i Poláci jsou Slované, mají mnoho společného
o navíc ještě za cizí věc – kvůli Rakousku a Prusku
ukazují se zde hrůzy prusko-rakouské války
o mnoho mrtvých na bojišti
prostředí díla
děj se odehrává za Prusko-Rakouské války v roce 1866
o městečno, kde se hlavní hrdinové potkali, není přímo zmíněna
§ nachází se někde blízko Náchoda
o hlavní bojiště je na Vysokově
§ zmíněn starodávný kostelíček
o zmíněna některá místa v Náchodě – Branka
postavy trpí nespravedlivou válkou
o hlavní hrdinové by spolu klidně mohli být, ale jsou rozděleni
prostředí je popsané velmi detailně
o například je přesně popsáno jak vypadalo bojiště
kompozice textu
chronologická kopozice – časová posloupnost je důsledně doržena
čas reálný převažuje nad časem literárním
o prožitky postav nejsou dlouze rozebírány
je to psáno jako deník – snaha všechno zobrazovat současně
vypravěč vkládá do textu své myšlenky
v textu je obsažen úryvek z polské básně
o vypravěč na konci povídky pronese citaci z tohoto textu, když přemýšlí nad smrtí svého hosta
jazyková vrstva
spisovná čeština
psáno starším jazykem
o odlišná stavba věty od dnešní češtiny
§ přídavná jména jsou často umisťována za podstatnými
o autor hojně využívá přechodníky
literárně-historický kontext
povídka vydána v roce 1875
o jako ohlas prusko-rakouské války
vydáno za období realismu
o Komplexní, pravdivé a věrné zachycení skutečnosti
o Zobrazuje průměrného člověka, realistický román je zrcadlem společnosti, kronikou jejích mravů
o Hrdina se vyvíjí – je dobově a společensky podmíněný
o Je uplatněna typizace – autor se snaží postihnout obecné, tj. typické, příznačné rysy lidí v jedinečném hrdinovi
autoři podobné prózy
o Guy de Maupassant – Kulička
§ odehrává se za období prusko-francouzské války
další autoři (kritického) realismu
o Nikolaj Vasiljevič Gogol – Revizor, Mrtvé duše
o Henryk Sienkiewicz – Quo Vadis
o Charles Dickens – Oliver Twist