Jméno: Ignát Herrmann
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Ignát Herrmann (1854 – 1935)
Život
Ignát Herrmann byl redaktorem, spisovatelem a hlavně humoristou. Byl velmi často charakterizován jako autor různých fejetonů, ale i povídek a románů. Téma bylo vždy spojeno s oblastí Prahy. Autor se narodil dne 12. srpna roku 1854 v Horním Mlýně nedaleko Chotěboře. Do školy začal chodit do Hradce Králové. V roce 1868 se však rozhodl odejít do Prahy, kde nastoupil do učení. A to jako kupecký příručí. Následně pracoval jako obchodní cestující.
Kromě výše zmíněného povolání nelze zapomínat ani na práci písaře v advokátní kanceláři. Zde už Ignát Herrmann směřoval ke svým zájmům. V této době začínal psát první povídky a také glosy. V návaznosti na to byl v roce 1873 přijat jako redaktor do nakladatelství Jana Otty. Jeho novinářská činnost se postupně rozvíjela a vyvíjela, díky čemuž v letech 1876 – 1878 sám redigoval časopis Paleček.
V roce 1882 se rozhodl pro založení časopisu vlastního, a to s názvem Švanda dudák. V novinářské činnosti pokračoval i nadále. V roce 1885 se stal redaktorem Národních listů. Zatímco ve svém vlastním časopise měl volbou ruku a vydával většinu svých prací, Národní listy přece jenom lehce usměrňovaly jeho dílo požadovaným směrem.
V souvislosti s jeho životem je třeba zmínit i to, že byl jmenován členem Akademie věd a umění a byl také ctěn mnohými současnými autory. V roce 1888 se stal předsedou spolku s názvem Máj. Zajímavé byly i jeho postoje, kdy byl výrazně proti budování zoologické zahrady v Praze. Ta se stala jasným terčem i v celé řadě jeho povídek.
Zajímavostí je fakt, že Ignát Herrmann byl znám i pod třemi pseudonymy. Tím prvním je Vojta Machatý a dvojicí dalších je buď Švanda, nebo také Ypsilon. Vše jasně ukazuje především na humoristické zaměření jeho osoby. Dožil se celkem požehnaného věku, jelikož zemřel v době, kdy mu bylo 81 let. Dnes posledního vydechnutí se stal 8. červenec roku 1935. Zemřel v Řevnici, kde je také pochován.
Dílo
Otec Kondelík a ženich Vejvara – Kniha popisující pražského občana a malíře pokojů pana Kondelíka, který má dospělou dceru Pepinku. Ta však naváže známost s úředníkem panem Vejvarou. A na problémy je zaděláno, jelikož otec je rozhodně proti takovému vztahu. Naproti tomu jeho žena a tedy matka Pepinky danému vztahu jenom přeje.
Tchán Kondelík a zeť Vejvara – Už název tohoto románu jasně ukazuje na to, že jde o pokračování. A podle názvu je také patrné, kdo v celém sporu zvítězil a jak pokračovala láska Pepinky a úředníka Vejvara.
U snědeného krámu – Příběh popisující Martina Žemla, který si otevřel krám a první dny za pultem přemýšlel o tom, jak zbohatne. Rázem se v jeho obchodě začínají střídat první zákazníci. Je to malý kluk, lehké ženy, nebo rotmistr Kyllian. Osud kupce však nedopadl dle jeho plánů a snů. I proto je tento román považován za jedno z výjimečných pesimistických děl.
Zmizelá Praha – Pod tímto názvem se skrývá obsáhlá sbírka humoresek a také fejetonů. Obojí se váže právě k Praze. Zajímavostí na tomto díle jsou především nostalgické vzpomínky, které toto město popisují hlavně v období okolo sedmdesátých let devatenáctého století. Že jde o dílo obsáhlé, potvrzuje fakt, že je rozděleno do celkem 4 oddílů.
Vdavky Nanynky Kulichovy – Humorný popis toho, jak ke konci 19. století vypadaly typické námluvy. Z pohledu dnešních čtenářů působí kniha ještě komičtěji, než tomu bylo v období jejího vniku.
Ze starého rámu – Soubor vybraných povídek, který nemá žádné konkrétní téma, ani zaměření. Díky tomu je možné v knize najít jak ty typické humoristické, tak i povídky, které jsou spojeny spíše s vážnější notou.
Ze soudní síně – I tady jde o soubor povídek, tentokrát však z oblasti soudní síně. Povídky jsou kratší a celkem jich kniha obsahuje 56.
