Jméno: Inna Mirovská
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Inna Mirovská (*1935)
Život
Inna Rottová, rozená Želeněcová je česká spisovatelka, narozená 22. srpna 1935 v Leningradu. Tam také ve svých pouhých šesti letech zažila počátek téměř tříleté blokády města nacistickou armádou. Po druhé světové válce vystudovala Strojní fakultu Vysoké školy textilní v Leningradu a o rok později začala pracovat na pozici konstruktérky v Závodech textilního strojírenství ve stejném městě.
Později se rozhodla pro přestěhování do Prahy, kde postupně vystřídala několik zaměstnání ve vystudovaném oboru, ale i mimo něj. Nejdříve působila ve Výzkumném ústavu pro sdělovací techniku (VÚST) a od roku 1963 potom jako učitelka odborných předmětů na učilišti. Na této pozici setrvala, až do roku 1992 kdy se začala živit jako tlumočnice a překladatelka na volné noze.
Spisovatelské dráze se začala naplno věnovat ve svých 39 letech. Od té doby začala publikovat své krátké povídky, většinou v různých prestižních časopisech nebo novinách. Mezi takové patřil i Mladý svět, Vlasta, Práce, Stadion, Jedním dechem, Květy nebo třeba Literární noviny. Takto vydala přes 400 povídek různých žánrů, z čehož úplně první byla povídka Ahoj na sobotu. Později vydala i několik sešitových vydání svých povídek, ale svou úplně první knihu vydala až v roce 1990.
Do roku 1998 publikovala autorka pod příjmením svého prvního muže, tedy jako Inna Mirovská. V současní době píše převážně pod jménem Inna Rottová (příjmení z druhého manželství s Vladimírem Rottem) nebo pod různými uměleckými pseudonymy jako například Joan Kerr.
K dnešnímu dni autorka vydala přes 40 knižních titulů různých žánrů. V její tvorbě nejčastěji najdeme společenské a historické romány, literaturu faktu, pověsti nebo detektivky. Hlavně v detektivních románech se můžeme opakovaně setkat s postavami jako je Jana Brodská nebo Sabina Hronová. Za zmínku určitě stojí i její četné soubory povídek.
Dílo
Krásná netýkavka – Příběh pojednává o tchýni majitele soukromé detektivní kanceláře Janě Brodské. Na tu se jednoho dne obrátí neznámá bohatá Američanka s žádostí o vyšetření náhlé smrti jejího bratra. Soudní pitva nakonec prokázala, že se tento muž otrávil a shodou okolností se stejným jedem otrávil i majitel servisu elektroniky. Jelikož oba mrtví neměli společného nic než příčinu smrti, prohlásili kriminalisté obě úmrtí za sebevraždu. Jana Brodská má ale jiný názor a rozhodne se přijít záhadě na kloub.
Konec milovníka žen – Konec milovníka žen je souborem povídek s detektivní tématikou. Hlavním tématem jsou podvody a zločiny, kterých se ale nedopouštějí opravdoví zločinci, ale úplně obyčejní lidé se zdánlivě banálními motivy. Takové vyšetřování je vždycky mnohem komplikovanější, ale kapitánka Sabina Hronová a tchýně majitele detektivní kanceláře Jana Brodská se do něho vrhnou s odhodláním ho dovést do zdárného konce.
Případ dívčího orchestru – Na Janu Brodskou se tentokrát obrátí mladá houslistka Kamila Krausová a žádá ji, aby se pokusila najít její kamarádku z dívčího orchestru, která za podezřelých okolností zmizela na zájezdu v Rakousku. A co je ještě podezřelejší, nikdo, ani její rodina ji nepostrádá.
Případ andělské košile – Jana Brodská musí vyřešit další zapeklitý případ. Tím je případ Heleny Schulzové, kterou rodina a okolí podezírá z vraždy vlastního manžela. Ten po náročné operaci zůstal zcela bezmocný a odkázaný na její péči. Policie ani lékařská pitva však nezjistila žádné cizí zavinění.
Případ zeleného hadru – Dalším případem Jany Brodské je smrt pětasedmdesátiletého dr. Otto Langa. Ten se jednoho dne na vernisáži seznámí s mladou Beatou, se kterou se záhy také ožení. Brzy po svatbě je však zmíněný doktor nalezen mrtvý. Přesto, že všechny důkazy ukazují na sebevraždu, Langova jediná dcera Alena je přesvědčena, že její otec byl zavražděn. A nepodezírá nikoho jiného než čerstvou mladou vdovu.
