Kniha: Já, Robot
Autor: Isaac Asimov
Přidal(a): Bogi
Isaac Asimov
- narozen 2.1.1920 v Bělorusku jako Izák Judovič Ozimov)
- Za II. Světové války sloužil na námořní základně ve Filadelfii
- V roce 1948 se stal doktorem Biochemie a následně učil na Bostonské Univerzitě
- V roce 1958 se stává profesionálním spisovatelem (napsal přes 300 vědeckých, vědecko-populárních a vědecko-fantastických publikací)
- Trpěl klaustrofílií (opak klaustrofobie) to se projevuje v jeho knihách, např: Ocelové jeskyně, Nahé Slunce, Roboti úsvitu
- Dostal spoustu literárních ocenění (7x Hugo, 2x Nebula, 7x Locus)
- Zemřel 6.4.1992 v USA, údajně na nákazu AIDS z transfuze krve,
Dílo autora:
- Série o Robotech (4 dílné)
- Série Nadace (7 dílné)
- Série Galaktická říše (3 dílné)
- Série Lucky Starr (6 dílné)
- Ani sami bohové (1972)
- Konec věčnosti (1955)
- Já, Robot (1950)
- Vize Robotů (1990)
- Azazel (1988)
- Sny Robotů (1986)
- Robohistorie (1982)
Rozbor díla: Já, Robot
Žánr: próza, povídkový soubor
Kompozice: Rozděleno na 9 povídek
(Poprvé byly vydány v časopisech Super Science Stories a Astounding Science Fiction v letech 1940 až 1950)
Názvy povídek:
- Robbie
- Hra na honěnou
- Rozum
- Chyť toho králíka
- Lhář
- Malý ztracený robot
- Únik
- Důkaz
- Konflikt nikoli nevyhnutelný
Jazyk:
- ich-forma, er-forma
Časoprostor
- Místo děje: Země, Merkur, hyperzákladna, vesmírná stanice, těžební asteroid
- Doba děje: 1996 – 2046
Hlavní postavy:
- Reportér Meziplanetární tiskové agentury (Úvod a mezi povídkami)
- Susan Calvinová, robo-psycholožka (vyskytuje se ve většině povídek)
- Greg Powell a Mike Donovan, dva technici kteří testují roboty v při jejich činnostech
- Alfred Lanning, Ředitel pro výzkum a vývoj
- Peter Bogart, Ředitel pro výzkum a vývoj po Alfredu Laningovi
- Stephen Byerley, Starosta ,později koordinátor
Zákony Robotiky:
- 1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo.
- 2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem.
- 3. Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
Děj jedné povídky – Hra na honěnou
Rok 2015, Merkur
Greg Powell a Mike Donovan jsou vysláni na Merkur aby otestovali nového robota (Rychlíka). Ten jelikož je velice drahý je u něj zvýšen potenciál třetího zákona. Základna na Merkuru je vybavena zařízením které umožnuje aby byla obyvatelná, ale potřebuje k tomu speciální baterie v kterých je Selen, ten se vyskytuje samostatně na planetě. Rychlík je poslán k Selenovému jezírku aby mohl doplnit baterie. Vědci po nějaké době zjistí že se Rychlík stále nevrací a na radaru objeví že běhá stále dokola kolem jezírka. Tak za pomoci robotů, po minulé výpravě, se dopraví podzemním tunelem k východu nejblíže k jezírku, roboti jsou staří a mohou se pohybovat pouze s lidmi na zádech a lidé na povrchu Merkuru nemohou dlouho vydržet z důvodu slunečního záření. Když se vědcům podaří obhlédnout situaci, zjistí že se Rychlík zbláznil, dostal se do paradoxu chce poslechnout rozkaz člověka, proto chce získat Selen, ale kolem jezírka jsou zbytky po sopečné erupci a proto chce zachránit i sám sebe, protože příkaz nebyl moc důrazný, vyvážily se u robota oba potenciály druhého a třetího zákona a nezbývá mu nic jiného než běhat dokola kolem jezírka. Vědci bez Selenu zemřou a proto Greg řekne že se pokusí Rychlíka z tohoto paradoxu sehnat, sám jde k němu s nadějí že až bude nejhůř u Rychlíka převládne první zákon a on jej zachrání, to se nakonec stává a Rychlík už je normální. Když se Greg pobouzí z bezvědomí zjišťuje že Mike už poslal Rychlíka k novému jezírku a dal mu dost důrazný rozkaz na to aby se už podobná věc neopakovala.
