Jméno: Jacques Prévert
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Jacques Préver byl francouzský básník, scénárista a výtvarník. S vydáním své básnické sbírky Slova (Paroles) v roce 1945 se Jacques Prévert stal nejpopulárnějším francouzským básníkem dvacátého století. Byl také inovační scenárista, který pomohl vytvořit některé z nejvlivnějších francouzských filmů třicátých a čtyřicátých let, včetně milovaného Les Enfants du paradis. Jeho satirické útoky na rigidní francouzské vzdělání a katolickou církev a jiné autority vyjádřily francouzské poválečné rozčarování a vzdorovitého ducha.
Život
Jacques Prévert se narodil 4. února 1900 v Neuily-sur-Seine a zemřel 11. dubna 1977 v Omonville-la-Petite. Vyrůstal v rodině střední třídy jako prostřední ze tří synů a těšil se převážně šťastnému dětství. Jeho otec pracoval pro Office Central des Pauvres de Paris (Centrální úřad pro chudé v Paříži) a často svého syna bral s sebou, když měl pochůzky mimo kancelář do chudších částí města. Tyto zkušenosti poskytly Prévertovi celoživotní soustrast s chudou a dělnickou třídou. Mimo to jeho otec také psal kritiky divadelních her pro místní noviny a často proto vodil své syny do divadla. Ve 14 letech opustil Jacques Prévert vzdělávání. Byl hrdý na to, že vzdělání mu dala ulice.
V roce 1920 nastoupil Prévert na vojenskou službu. V blízkosti Lunéville ve východní Francii se seznámil s Yvesem Tanguym, který se později stal surrealistickým malířem. V roce 1921, když byl umístěn v Konstantinopole (nyní Istanbul, Turecko), se setkal s dalším přítelem Marcelem Duhamelem. Po skončení služby se všichni tři přestěhovali do Paříže a začali svůj povstalecký, bohémský život. Duhamel získal práci jako vedoucí hotelu a podporoval Préverta i Tanguye a jejich přítelkyně.
V roce 1925 se Prévert oženil se svou dlouholetou přítelkyní Simone Duenně. V té době se všichni tři přátele přidali k surrealistickému hnutí, kde setrvali až do roku 1928.
Jako vášnivý kuřák doplatil na svou vášeň – roku 1977 umírá na rakovinu plic.
Dílo
Dílo Jacquese Préverta bylo značně ovlivněno surrealismem. Jeho básně mají velkou zásluhu na tom, že se rozšířila zpívaná poezie. Hlavní myšlenkou Prévertova díla bylo to, že poezie je v podstatě zpívaná řeč. Ve svých dílech se inspiroval především příběhy obyčejných lidí, se kterými se setkával v rámci pochůzek svého otce a poté také jako mladý muž. V jeho poezii se často objevuje také černý humor.
Enfance (dětství)
Jedná se o autobiografickou báseň, která je plná příjemných vzpomínek na pouliční život v jeho rodném městě, včetně pouličních umělců.
Slova
Básnická sbírka, která je plná hravého francouzského šansonu. Pochází z roku 1946 a byla zařazena mezi nejvýznamnější francouzská díla své doby. Jacques Prévert tuto sbírku psal původně jako texty k písním. Verše měly být předčítány v kabaretech a nočních klubech. Řada básní z této sbírky zlidověla, zpívali ji známý francouzští šansoniéři, jako je Edith Piaf, Marlene Dietrich, Yves Montand, Juliette Greco a jiní. Tato sbírka se prodala v několika milionech výtisků.
Harampádí
Básnická sbírka harampádí byla vydána roku 1965. objevily se v ní tak známé básně, jako je Barbara, Děti které se milují, Jak namalovat portrét ptáka a další.
Směšné drama
Jako scénárista se Jacques Prévert věnoval také filmové tvorbě – a to asi od roku 1935. Směšné drama je jedním z jeho prvních scénářů, který byl zfilmován. Příběh se odehrává v Anglii na počátku 20. století. Hlavní hrdinou je Irvin Molyneux, který miluje botaniku a zároveň píše brutální detektivky. Tyto detektivky nemají příliš velkou kvalitu, a tak není divu, že je Irvinův bratrenec ostře odsuzuje – aniž by věděl, že právě Irvin je jejich autorem. Tento bratranec dojde k názoru, že Irvin zabil svou ženu. A začínají zmatečné události, ke kterým ještě více přispěje přítomnost sériového vraha.
