Jméno: Jak vznikl knihtisk?
Přidal(a): adelinka
Předchůdci knihtisku
Ještě před objevením knihtisku Johanem Gutenbergem se používal deskotisk nebo dřevotisk. Jejich úkolem bylo převážně tisknutí ilustrací, až později se k němu připojil i text. Princip známe již od starověkých kultur, které používaly mincovní a puncovní razidla nebo pečetítka. Víme, že v Číně se tiskly čínské znaky již v roce 868. na rytý papír díky přitlačení na inkoustem napuštěný kámen. Princip deskotisku (dřevotisku) byl v tom, že písař psal text nejprve na papír, ten se otočil na dřevo a jeho otisk se vyřezal tak, aby byl text plastický. Následně bylo možné provést samotný tisk. Otisk vzoru psaného na papír byl zrcadlově převrácený. Papír byl někdy nahrazován hedvábím a dřevo výjimečně kamenem. Tento způsob byl převážně používán v Asii – v Číně a Japonsku. Takto vyrobené texty dochované z Japonska již z roku 932 n.l. Do Evropy se dřevotisk dostal až první polovině 15. století. Spojením dřevořezů s textem říkáme blokové knihy. Stránky knih byly spojené, ale otisk byl jen na jedné straně. Od počátku 16. století se tiskly převážně knihy s náboženskou tématikou. Na jejich vazbě bývaly monogramy vydavatelů a řezáčů. Dodnes se jich dochovalo přibližně 100 exemplářů. Na tisk samostatných liter přišel již v 11. Století čínský kovář Pi – Šeng, on modeloval jednotlivá písmena z hlíny. Zeminu vypálil a zalitím horkým voskem upevnil v kovovém rámu. Angličané a Němci používali pro tisk a ražení do vazby pohyblivá písmena, která byla ražená jednotlivě z kovu nebo vyřezaná ze dřeva.
Inovace Johana Gutenberga
Johanes Gensfleisch řečený Gutenberg spojil princip jednotlivých písmen s jednoduchým technickým postupem. Inovoval ruční licí stroj, ten umožnil vylít jednotlivá písmena ve stejné velikosti. Nejdříve se litery odlévaly z olova, následně z mědi nebo ze slitin. Gutenberg začal používat také tiskařskou čerň a původní lis přizpůsobil novým potřebám. Jeho prvním tiskem byl tzv. zlomek knihy Sybiliny, který pojednává o posledním soudu v němčině. Nejprve se věnoval tisku kalendářů, později malých knížek, které neměly více než 28 stran a následovaly velké a nákladné knihy a bible. Ilustrace byly do knih nejprve vlepovány, až později se tiskly společně s textem.
Šíření knihtisku
Nejdříve vznikaly tiskárny univerzitní a obchodní. V Evropě jich 15. století bylo přibližně 900 tiskáren. Nejznámější byly Gutenbergova dílna v Mohuči, dílna Johanna Mentelina ve Štrasburku a dílna Alda Pia Manutia v Benátkách. Vzájemné návštěvy tiskařů daly vzniknout knižním trhům. První a nejznámější proběhl roku 1485 ve Frankfurtu nad Mohanem. Knihtisku se dařilo díky jeho levnější výrobě ve srovnání s rukopisy. Knihám vydaným do roku 1500 říkáme inkunábule, tedy prvotisky. I po vynálezu knihtisku dál probíhá i ruční výroba knih, šlo převážně o knihy s duchovní tématikou např. zpěvník pro místní kostel. Gutenbergův princip tisku zůstal neměnný až do 19. století, kdy lis nahradil tiskařský stroj, ruční vazbu nahradila vazba strojová.
Formát a písmo
Během 16. a 17. století se poptávka po knihách zvyšuje a ruční výroba prakticky není možná. Mění se formát knih a jejich písmo, tiskne se švabachem a frakturou. Používaným formátem byl kvart a osmerka. Titulní listy obsahovaly buď jen písmo, nebo byly bohatě graficky zdobené. Právě na titulní straně se objevuje i signet neboli označení tiskárny/nakladatele.
Knihtisk v českých zemích
Od roku 1381 existuje v Praze obchod s papírem. První tištětou knihou byla pravděpodobně Kronika Trojanská z Plzně roku 1468.Nejdříve Odtud se tiskařství rozšířilo do Prahy, Vimperka, Kutné Hory a Brna. V 15. století měl největší tiskárnu Jan Severýn v Praze. S šířením knihtisku na našem území pomáhala také Jednota bratrská, pod jejíž záštitou vznikly tiskárny v mnoha českých městech. Celkem bylo na našem území vytištěno 51 prvotisků. Všechny moravské tisky jsou latinsky.
Zdroje:
http://thebeautyofletterpress.com/letterpress/ (10.11.2014, CRANE’S LETTRA® Papers )
www.phil.muni.cz/~kblahova/knihtisk.html (8.11.2014, Kateřina Bláhová)
http://knihtisk.info/historie-knihtisku.php (8.11.2014, tiskárna Herkut)
www.phil.muni.cz/~hyzova/knihtisk.doc (10.11.2014,Petra Hýžová)
