Jakub a jeho pán: Pocta Denisu Diderotovi – rozbor díla

 

Kniha: Jakub a jeho pán: Pocta Denisu Diderotovi

Autor:  Milan Kundera

Přidal(a): Baunka

 

 

HLAVNÍ POSTAVY A DĚJOVÉ LINIE:

Jakub – legrační, někdy trochu hloupý a nesmělý; má rád svého pána; jako jediný má jméno (pán ho nemá); není tak bez viny, jak se na první pohled zdá (např. lhal svému příteli), představen jako cizoložník, lehkomyslný
Pán – má podobný příběh jako Jakub; naivní a bezděčně věří; má rád Jakuba, je s ním spíš kamarád než jeho nadřízený, v knize nebylo zmíněno jeho jméno

Hostinská – prostořeká, nestydí se, ke konci celkem citlivá, soucítí s Jakubem i pánem

 

3 dějové linie:

1) Jakub – Líbí se mu dívka kterou miluje i jeho kamarád, svede ji a drží to v tajnosti. Mezitím odejde na vojnu, tam se poprvé zamiluje do ženy svého lékaře. Po čase se zase vrátí, sejde se s přítelem, který mu pyšně ukazuje svého syna, který je Jakubovi až moc podobný.

2) Pán – Miloval Agátu, která mu však ustupovala a měla poměr s jeho přítelem. Oba to však skrývali a když se to pán dozvěděl, byl zklamaný. Nakonec mu přítel domluví noc s Agátou, ale přivede policii i příbuzné v tom nejlepším. Když se pak narodí dítě, musí platit alimenty, i když je na první pohled jasné, že dítě není pánovo.

3) Hostinská – Vstupuje do děje a vypráví příběh o zamilované, kterou už ale její protějšek nemiluje. Sama mu řekne, že už ho nemiluje, ale nemyslí to úplně vážně. Muž je však šťastný, a tak se mu chce žena pomstít. Ožení muže s lehkou děvou a po svatbě mu žena řekne celou pravdu a má radost z pomsty. Do děje však vstoupí Jakub, který ztvární muže a lehké děvě odpustí. Tímto umlčí pomstichtivou ženu, kterou ztvárňuje hostinská.

 

ČAS A PROSTOR DĚJE:

– děj se odehrává v 18. století, místo není přesně určeno. Pán a Jakub jdou světem a zastavují se jen v hostinci. Pán nejdřív tvrdí, že jdou jen za nosem, avšak ví, že jde splatit poslední alimenty k Agátě

 

CHARAKTERISTIKA DÍLA:

– jedná se o drama, prolínají se zde 3 dějové linie (každý tomu druhému skáče do řeči), herci ví, že jsou jen stvořeni a nejsou opravdoví (mluví o svém stvořiteli), promlouvají často s publikem (uvědomují si jeho přítomnost), nachází se v přítomnosti, ale skáčou do vzpomínek (vzpomínky jsou  zvýrazněné vystouplou částí pódia, kde se daný děj odehrává (herec si na něco vzpomene, tak to začne hrát na vyvýšeném jevišti a tím úplně změní téma dosavadní konverzace, ale po chvíli se k původnímu tématu zase vrátí, jenže za chvilku si zas někdo jiný vzpomene na nějakou příhodu a zase jde na vyvýšené jeviště atp.)

– dílo se hraje bez přestávky, popis scény je velmi jednoduchý, nejsou zde žádné výrazné kulisy

– Kundera má knihu pod palcem (na začátku i na konci má podrobně rozepsané pokyny ke hře)

 

AUTOR:

– Milan Kundera byl český, v současnosti je francouzský spisovatel (prozaik, básník, esejista), překladatel a dramatik, který je řazen k postmodernistům, v období normalizace vydával v samizdatu či exilově.

– dílo Jakub a jeho pán je variace na Diderotův román Jakub fatalista (zachování námětu i myšlenkové souvislosti, formálně i obsahově volnější), je inspirováno Denisem Diderotem a bylo vydáno v roce 1972, poté co vydal známější romány jako např. Žert, Nesmrtelnost nebo Nesnesitelná lehkost bytí

– původně český spisovatel, který se v roce 1975 stal hostujícím profesorem ve Francii a roku 1979 byl  zbaven českého

– odmítá odevzdat své dílo k překladu, protože nemůže snést překlad cizí a kdyby to měl překládat on, kniha by měla úplně jiný děj, než na začátku

 

JAZYKOVÁ STRÁNKA DÍLA:

– jazyk je čtivý, živý, aktuální (není to mluva 18. století), spisovný, vtipný, místy je objevuje hovorový jazyk, dokonce i vulgarismy

 

VÝZNAM A AKTUÁLNOST DÍLA:

– hravá i krutá studie proměn lidského osudu v neprohlédnutelném světě (,,Na každou svini se vaří voda, Každý svého štěstí strůjcem“)

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.