Kniha: Jakub a jeho pán: Pocta Denisu Diderotovi
Autor: Milan Kundera
Přidal(a): DoneCan
Jakub a jeho pán: Pocta Denisu Diderotovi (1971)
O spisovateli:
Prozaik, básník, esejista, překladatel a dramatik, který se řadí k postmodernistům a mezi nejúspěšnější a žádané autory našich dějin. Narozen v Brně (1929). ŠKOLY: estetika, literární teorie, režie, scénaristika, učitel světové literatury. Zákaz publikace (kvůli projevům jeho názorů), vydával samizdatově(Listy), nebo v exilu.
Roku 1975 emigrace do Francie, kde píše Francouzsky i česky. Po vydání knihy Kniha smíchu a zapomnění, zbaven československého občanství(1979). Již se k čechům nehlási, vydává jen ve francoužštině, „zevropštěl“.
O knize:
Variace na Diderotův román Jakub fatalista (přetvoření uměleckého díla k zachování námětu i myšlenkové souvislosti, formálně i obsahově volnější)
Inspirace Denisem Diderotem a Laurem Sternem, v díle přiklonění k „Pojetí vyprávění jako neustálé střetávání a prolínání tragična s komičnem a vysokého s nízkým.“
• Tématika:
Děj se odehrává v 18. stol., místo děje není určeno.
Nezaměřuje se tolik na popis okolí, dochází k prolínání příběhů.
• Jazyk:
Není podobný jazyku 18. stol., používá aktuální jazyk.
• Hl. postavy:
Jakub – Nesmělý, představen jako cizoložník, hloupý, lehkomyslný, legrační.
Pán – Naivní, v knize nebylo zmíněno jeho jméno
• Dějová linie:
1) Jakub – Začne vyprávět Pánovi svůj příběh: Zamilovaný do dívky svého nejlepšího kamaráda, pomiluje se s ní a drží to v tajnosti. Po čase se znovu střetávají. Jeho přítel pyšně ukazuje narozené dítě, které je shodou náhod podobné Jakubovi. Nakonec se Jakub zamiluje do ženy lékaře, který jej ošetřoval.
2) Pán – Pán se také svěří se svým příběhem. Miloval ženu Agátu a dával jí to najevo. Žena ustupovala a mezitím měla poměr s jeho přítelem. Oba pravdu skrývali. Pan se to dozví, svému příteli odpustí, ale později chce za to odškodnění – jeho přítel ho naláká do pasti, naláká milence do postele a přivede policii i příbuzné. V následku platí alimenty na dítě. Svého přítele zabíjí při šermování.
3) Hostinská –Přeruší situaci,vstupuje do děje a vypráví svůj příběj o zamilované, kterou už muž nemiluje. Sama mu řekne, že ho už nemiluje, ale nemíní to zcela tak. Když vidí, že je muž šťastný, chce se pomstít. Muž se ožení s podstrčenou „lehkou děvou“, po svatbě si žena libuje v pomstě. V tu chvíli skáče do jejího divadla Jakub, který ztělesní Muže z příběhu a odpouští „lehké děvě“, čímž umlčel pomstichtivoi ženu, kterou ztělesňovala hostinská.
Ukázka:
PÁN:
Tak tedy jednou se objevil u našeho pána mladý básník a vytáhl z kapsy papír. – Ale, ale, to je překvapení, řekl náš pán, vždyť to jsou verše! – Ano, verše, mistře, mé verše, řekl básník. Prosím vás, řekněte mi o nich pravdu, nic než čistou pravdu. – A nebojíte se pravdy? řekl náš pán. – Ne, odpověděl třesoucím se hlasem mladý básník. A náš pán mu řekl: Milý příteli, nejenže vaše verše stojí za hovno, ale nikdy nebudou stát za nic lepšího. – To je smutné, řekl mladý básník, tak tedy budu celý život muset psát špatné verše. A náš pán řekl: Varuji vás, mladý básníku! Ani bohové, ani lidé, ba ani patníky neodpouštěly nikdy prostřednost básníkům! A básník pravil: Já vím, mistře, ale já si nemohu pomoci. Mám puzení.
Zdroje:
http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1265 / Důvěryhodné??
http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/milan-kundera/jakub-a-jeho-pan-pocta-denisi-diderotovi-3.html
