Jan Eskymo Welzl – životopis

 

 Jméno: Jan Eskymo Welzl

 Přidal(a): Lukáš Wolf

 

1.     ÚVOD

Příběh Jana Welzla dodnes není přesně zdokumentován, valná většina materiálů pojednávajících o jeho osudech nemá vědecké ambice. Osobnost „Eskymo“ Welzla proto obklopuje řada otázek. Jak vnímali Jana Welzla jeho současníci a spolupracovníci, jako byl například Rudolf Těsnohlídek, Bedřich Golombek, Eduard Valenta, dr. Pavel Eisner, Karel Čapek a další? Jak byl vnímán veřejností. Jak je „Eskymo“  Welzl vnímán dnes?  Zrekapitulujeme přehled dosavadního seriózního bádání mapující život a skutky našeho polárního badatele a některé otázky více objasníme náhledy z jiných perspektiv.

 

2.     DÍLA POJEDNÁVAJÍCÍ O ŽIVOTĚ JANA WELZLA

2.1 Jan Welzl a současníci, kteří o něm psali

V roce 1924 Jan Welzl ztroskotal u západního pobřeží USA s lodí Seven Sisters, byl zadržen americkými úřady a vyhoštěn do Evropy. Nejprve živořil v Hamburku, odkud poslal několik dopisů do Čech, na jejichž základě vznikla Welzlova korespondence s Rudolfem Těsnohlídkem, který posléze obsah Welzlových dopisů zpracoval do knihy Eskymo Welzl. S Welzlem se však nikdy nesetkal.

V Praze se 29. listopadu 1928 setkal s prezidentem T. G. Masarykem a poté se vrátil do rodného Zábřehu. Odtud kontaktoval redakci Lidových novin, kde předtím pracoval Těsnohlídek, ten však byl v této době již po smrti a Welzla se ujali redaktoři Edvard Valenta a Bedřich Golombek, kteří ho pozvali do Brna. Tam Welzl vyprávěl především Valentovi své zážitky z Arktidy, na jejichž základě vznikly knihy Třicet let na zlatém severuTrampoty eskymáckého náčelníka v Evropě a některé další.

V červnu 1929 odjel přes Hamburk do Kanady, kde se usadil ve městě Dawson City. Toužil po návratu na Novosibiřské ostrovy, který mu však sovětská vláda nepovolila. V roce 1948 zemřel v Dawson City.

 

Tento „polární hrdina“ měl však i celou řadu odpůrců, kteří tvrdili, že popisovaná dobrodružství nezažil, nikdy za polárním kruhem nebyl, ba dokonce vůbec neexistoval a vymyslel si ho Karel Čapek.

Z dochovaných dopisů víme, že na sklonku Welzlova života došlo kvůli nedorozumění k Welzlově odmítnutí všech prací, které o něm vznikly v Čechách, kromě  knihy Rudolfa Těsnohlídka Eskymo Welzl. Welzl pak uveřejnil své upravené paměti, které bych rád porovnal s původními pracemi Golombka a Valenty. Budu se zabývat také vztahem Welzla k uvedeným redaktorům.

 

2.2 Welzlova popularita dnes

Jan Velzl nebo dle svých slov „Čech moravské národnosti“, byl cestovatel, dobrodruh, lovec, zlatokop, nejvyšší soudce v Nové Sibiři a vypravěč uvedený jako spisovatel. Je znám pod pseudonymem Eskymo Welzl nebo také Arctic Bismarck.

Na jeho počest byla po něm pojmenována planetka 15425 objevená 24. září 1998.

Vznikla celá řada divadelních inscenací, jako například: Divadlo Husa na provázku v 80. letech podle života J. E. Welzla zinscenovalo úspěšnou hru Velký vandr. Divadlo Šumperk uvedlo 18. září 2010 premiéru hry Eskymo je Welzl. Dejvické divadlo uvedlo 28. března 2011 premiéru hry Wanted Welzl.

Eskymo Welzl se dostal i do televize – Svoboda pod bodem mrazu aneb Perpetuum mobile Eskymo Welzl – koprodukční dokument České televize, video Martina Strouhala o Janu Welzlovi z roku 2006.

Také Plzeňská filharmonie uvádí interaktivní hudebně – zábavný pořad pro děti s názvem Jsem Mojook Ojaak, Pojídač medvědů popisující životní příběh Jan Welzla. Scénář připravil Martin Pášma a hudbu zkomponoval Tomáš Ille.

V roce 2001 dostal Jan Welzl v svém rodném Zábřehu na Moravě čestné občanství. Jeho tradice ožívá každý rok v podobě tzv. „Welzlování“ – festival dobrodruhů a recesistů. Běhá se s kufry do kopce, na náměstí závodí spřežení tažená jeho obdivovateli, vše je doprovázeno směsicí výstav a filmových produkcí s cestovatelskou tématikou.

 

2.3  Dnešní bádání

Už od Těsnohlídkova objevení Jana Welzla se řada badatelů snažila objasnit některá prázdná místa ve Welzlově životopise a některé záhady s ním spojené. Reálná existence tohoto polárníka zdokumentována byla, ale byl Jan Welzl opravdu tím, za koho se vydával? Byl náčelníkem Eskymáků, smírčím soudcem, listonošem, lovcem kožešin, lovcem velryb, kapitánem, pojídačem medvědů, lékařem, velkoobchodníkem a expertem na inuitské jazyky na dalekém severu?

Dosud nejobsáhlejší populárně naučnou publikaci o osudech moravského polárníka napsal rodák ze Zábřehu na Moravě Martin Strouhal: Svoboda pod bodem mrazu. Archiv UK, Praha, 2014, 296 s. Kromě podrobného líčení Welzlových životních osudů je toto dílo doplněno ohromným množstvím obrazového materiálu. Kniha přináší také mnoho otázek, kterým bychom se chtěli věnovat.

 

2.4  Cíle, návrhy, náměty

  • Kam zmizely peníze, které měl Welzl svými knihami vydělat? Knihy přece byly přeloženy do osmnácti světových jazyků.
  • V čem se liší vlastní Welzlův životopis od děl spisovatelů Golombka a Valenty o Welzlově životě?
  • Chtěl bych rozebrat některé argumenty Welzlových odpůrců, například neskutečné příhody, zvířata a nevysvětlitelná místa ve Welzlově díle.
  • Pokusím se zjistit osudy blízkých příbuzných.
  • Zjistím, jaký měl Welzl vztah s Karlem Čapkem, který byl podezřelý z toho, že si Eskymo Welzla vymyslel.

 

3.     PŘEHLED LITERATURY

  1. BERTON, Pierre. The Klondike fever: the life and death of the last great gold rush. New York: Knopf, 1959.
  2. FALZ, Leopold. Dějiny města Zábřeha od nejstarších časů do roku 1900. Praha: Votobia, 2003. ISBN 807220145X.
  3. GOLOMBEK, Bedřich a Edvard VALENTA. Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě: nejtěžší léta Jana Welzla. 2. vyd. Ilustroval Eduard MILÉN. Praha: Odeon, 1971. Klub čtenářů (Odeon).
  4. KENNAN, George. Tent life in Siberia: an incredible account of adventure, travel, and survival. New York, N.Y.: Skyhorse Pub., c2007. ISBN 978-1-60239-045-4.
  5. MORÁVKOVÁ, Svatava a Anna NOVÁKOVÁ. Čtení o neobyčejných cestách Jana Eskymo Welzla. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-628-2.
  6. PINEGIN, Nikolaj Vasil’jevič. V zemi polárních lišek. Praha: Mladá fronta, 1954. Globus (Mladá fronta).
  7. SÍS, Petr. A small tall tale from the far far north. New York: Farrar, Straus and Giroux, 2001. ISBN 0-374-46725-0.
  8. STROUHAL, Martin. Svoboda pod bodem mrazu: příběhy a záhady, které zanechal největší český polárník Jan Eskymo Welzl. 2., dopl. a rozš. vyd. Přeložil Rudolf KREJČÍ. Zábřeh: M. Strouhal, 2014. ISBN 978-80-905367-2-2.
  9. VALENTA, Edvard. Strýček Eskymák. Ilustroval Ruda ŠVÁB, ilustroval Ctibor ŠTOLOVSKÝ. Praha: Čin, 1941.
  10. VECKA, Jaroslav. Tulák Welzl z pohledu trampa. V Brumovicích: Carpe diem, 2006. ISBN 80-86362-78-7.
  11. WELZL, Jan Eskymo, TĚSNOHLÍDEK, Rudolf, ed. Eskymo Welzl: paměti českého polárního lovce a zlatokopa. Praha: Borový, 1928. Knihy dalekých obzorů.
  12. WELZL, Jan Eskymo. Cesta kolem světa 1893-1898. Přeložil Rudolf KREJČÍ. Praha: Paseka, 1997. ISBN 80-7185-132-9.
  13. WELZL, Jan Eskymo. Hrdinové ledového moře. Brumovice: Carpe diem, 2004. ISBN 80-86362-42-6.
  14. WELZL, Jan Eskymo. Třicet let na zlatém severu. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1968. Kapka.
  15. WELZL, Jan Eskymo. Pět dopisů polárníka Jana Welzla. V Olomouci: Josef Kostroň a František Kunovský, 1932.
  16. ČAPEK, Karel. O umění a kultuře III. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1986.





—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————