Kniha: Jana Eyrová
Autor: Charlotte Brontëová
Přidal(a): korjana, aliktyls2<>gmail.com
Autor: Charlotte Brontëová
- nejstarší z pěti sester
- Emily (na větrné hůrce)
- Poslána do dívčí školy, inspirace pro dílo
- Pracovala jako učitelka a guvernantka
- Zemřela rok po své svatbě
- Psala pod pseudonymem Currer Bell
Další díla:
- Profesor, Zelený skřítek
Literární období
Romantismus
- první polovina 19. Století, obraznost a citovost převládá nad rozumem, poukázání odlišnosti individua od společnosti, touha po svobodě, pocit osamocení
- Autoři: Emily Bronteová, Geoge gordon byron- Childe Haroldova pouť, Viktor Hugo
Realismus
- přítomnost, skutečnost, sledování člověka a jeho vztahů. Objektivní přístup ke společnosti
- Autoři: Daniel Defoe, Johnatan Swift, Charles Dickens
Rozbor díla: Jana Eyrová
Literární druh a žánr:
- epický román
Umělecký směr:
- román byl velice pokrokový, protože nekopíruje pouze zásady romantismu, ale objevují se v něm nové realistické prvky a motivy
Zařazení do kontextu doby:
- Viktoriánská doba- 30. léta 19. století
Jazykové prostředky:
- přímá řeč, metafory, přirovnání
- francouzština (bon jour, mesdames)
- angličtina (Thornfield)
- popis krajin
- zmínění slavných osobností (Vergilius Publius Maro, Karel I.)
Charakteristika hlavních postav:
- Jana Eyrová– velice vzdělaná, mladá (přibližně 18 let), nehezká, hubená a chudá dívka, ovšem velmi spravedlivá a hodná
- Edward Rochester – vzdělaný, bohatý, navenek krutý, ale ve svém nitru milý a světaznalý člověk, docela hezký, i když ve středních letech
Obsah:
Kniha je vyprávěna samotnou Janou Eyrovou, která popisuje způsob života a úlohu žen ve viktoriánské době v Anglii.
Jana ještě jako malá holčička přišla o oba rodiče a jedinou její příbuznou byla teta Reedová, která slíbila svému muži (bratr Janiny matky), že se o svou neteř postará a nechá ji žít na svém panství Gesthead. Teta Reedová měla sama již tři děti, které Janu šikanovaly, donášely a žalovaly na ni a chovaly se k ní velice ošklivě. Jednoho dne syn paní Reedové ukradl Janě její oblíbenou knížku a uhodil ji. Jeho chování Janu velice rozzuřilo a vrhla se na něho. Služebné přivolaly paní Reedovou, kterou Janino chování rozčililo a na noc ji zavřel do pokoje mrtvého pana Reeda. Naše hrdinka zde prožila noc plnou hrůzy, zdálo se jí, že je tam duch pana Reeda. Zhroutila se a omdlela. Našla ji služebná a zavolala lékaře. Po této příhodě se teta Reedová rozhodla, že Janu pošle do vzdálené internátní školy v Lowoodu, aby se jí navždy zbavila.
V Lowoodské internátní škole prožije Jana osm let (šest let jako žačka a dva roky jako vychovatelka). Ředitel školy na žačkách velmi šetří – dostávají malé porce jídla, mají nedostatečné oblečení a je jim málo topeno. Vychovatelky používají fyzické tresty. Denní režim je velmi přísný – dopoledne se dívky učí, odpoledne musí trávit na zahradě, za jakéhokoliv počasí.
Jana si v Lowodu najde kamarádku Helenu Burnsouvou, na kterou si zasednou všechny vychovatelky, kromě ředitelky (ta si oblíbí obě dívky). Náročné školní hodiny, všudypřítomná zima a nedostatek jídla přispěje k tomu, že se ve škole rozmůžou nemoci. Na jednu z epidemií tuberkulózy zemře i Helena.
Jana přežije zlé časy v Lowoodské škole a dokonce se na dva roky stane vychovatelkou. Poté, co se její oblíbená ředitelka provdá a odchází ze školy, se i Jana rozhodne odejít. Podá si inzerát do novin, na který jí odpoví paní Fairfaxová ze šlechtického sídla v Thornfieldu.
Osmnáctiletá Jana se tak dostane do rodiny Rochesterů, kde se ujme malé Adélky a stane se její vychovatelkou. S Adéllkou i s paní Fairfaxovou si rozumí. Se samotným panem Rochesterem se seznámí až po čase – jednoho odpoledne, kdy se vrací Jana z města, se stane svědkem nehody muže na koni. Chce mu pomoci, ale on mrzutě odmítne. Když se vrátí do sídla, dozví se, že přijel majitel a chce poznat vychovatelku Adélky. Jana zjistí, že jejím pánem, je právě ten muž, jemuž chtěla pomoci – ten z toho také není moc nadšený a klade jí nepříjemné otázky.
Po dobu svého pobytu v Thornfieldu zaznamenává různé podivné věci – podivný šílený smích, náhlé vzplanutí pokoje pana Rochestera a noční ublížení na zdraví navštěvníkovi Thornifieldu panu Masonovi. Postupem času se zamiluje do svého pána, který se má oženit se slečnou Ingramovou (pan Rochester pozve do Thornfieldu několik svých přátel ze šlechtických kruhů a při této příležitosti se slečně Ingramové velmi dvoří). Těsně před jejich svatbou se Jana dozví, že její teta paní Reedová umírá a chce Janu ještě na smrtelné posteli vidět, a tak odjíždí za tetou. Od tety se dozví, že Janin jediný příbuzný (žijící na Madeiře) ji před několika lety hledal jako svého dědice, ale teta o ní řekla, že je mrtvá. Teta zemře a Jana odjede domů.
Když se Jana vrátí domů, pan Rochester ji požádá o ruku. Řekne jí, že slečna Ingramová měla zájem pouze o jeho peníze, ale nemilovala ho. Chtěl v Janě vzbudit pouze žárlivost. Jana nabídku přijímá a chystá se si pana Rochestera vzít. Svatební obřad naruší dvojice mužů. Jedním z nich je (i výše zmíněný) pan Mason, který prohlásí, že pan Rochester se nemůže oženit, protože již jednu manželku má, a to jeho sestru Bertu Masonovou. Rochester vše přizná, ale podotýká, že jeho manželka je bláznivá a musí být pod zámkem, také vysvětluje důvod tohoto podivného svazku: Otec pana Rochestera byl bohatý a přál si, aby jeho majetek zůstal po hromadě a nerozdělil se. Svému staršímu synovi proto přepsal všechno svoje jmění a svého druhého syna, musel oženit do bohaté rodiny na Jamajce (Rochesterův obchodní partner). Mladý Rochester neměl moc šancí být s Bertou sám, a tak se mu nepodařilo zjistit, že je bláznivá. Brzy po svatbě to zjistil a vrátil se s ní do rodné Anglie a schoval na půdě v Thornfieldu. Jako důkaz ji všem svatebčanům ukáže (o Bertině přítomnosti ví pouze jen někteří sloužící v sídle). Jana si uvědomí, že podivné události, které se staly, měla na svědomí právě Berta Masonová.
Jana byla nešťastná a cítila se podvedená, a tak z Thornfieldu uprchla. Několik dní se toulala, až málem zemřela hladem a zimou. Naštěstí ji však našel Jan Křtitel Rivers a spolu se svými dvěma sestrami (Marií a Dianou) ji nechal žít ve svém skromném domku Na Blatech. Byli to vzdělaní a dobrosrdeční lidé. Po tom, co se Jana zotavila, zjistila, že jsou se sourozenci Riversovými příbuzní. Také zjistila, že její strýček zemřel a ona zdědila 20 000 liber, které rovným dílem rozdělila mezi všechny čtyři.
Jana začala pracovat ve zdejší škole jako učitelka chudých dětí, práce ji velmi naplňovala a bavila. Jan Křtitel se chytal jít dělat misionáře do Indie a potřeboval ke své práci společnici. Podle jeho mínění byla Jana nejvhodnější osobou na tuto práci, a tak ji požádal o ruku. Jana ho nemilovala a věděla, že on ji také nemiluje, a tak jeho nabídku odmítla. Po této příhodě začala mít velkou touhu znovu spatřit pana Rochestera.
Vrátila se tedy do panství Thornfield. V místní krčmě se dozvěděla, že dům shořel a jeho majitel odjel do svého druhého domu ve Ferndeanu. Jana neváhala a ihned jela za panem Rochesterem, který byl slepý a přišel o ruku.
Pan Rochester jí vyprávěl, co se po jejím odchodu odehrálo – bláznivá Berta zapálila dům a zabila se skokem z cimbuří. Pan Rochester při záchraně ostatních obyvatel domu přišel o levou ruku a oslepl.
Po nějaké době se z Jany stala paní Rochesetrová a společně se svým mužem (po dvou letech manželství se mu zázračně zrak vrátil) měli syna.
Adélka zatím studuje na blízké internátní škole a Jana ji jezdí často navštěvovat – spřátelí se.
Závěr
- Kniha Jana Eyrová se mi líbí, i když některé pasáže mi připadaly poněkud zdlouhavé. Myslím, že čtenáře mohou trochu nudit zdlouhavé a složité dialogy. Naopak oceňuji bohatý a pestrý jazyk a velmi podařené popisy míst a osob. Myslím, že tato kniha je dobrou ukázkou života v období vlády královny Viktorie v Anglii. Poukazuje na nelehký život žen a na střetávání různých sociálních vrstev.
