Jean Arthur Rimbaud – životopis

 

 Jméno: Jean Arthur Rimbaud

 Přidal(a): David Hampl

 

 

Jean Arthur Rimbaud se celém jménem jmenuje Jean Arthur Nicolas Rimbaud, ve svých dílech většinou působí ale pouze jako Arthur Rimbaud. Tento autor je představitelem francouzské poezie, zejména pak představitelem prokletých básníků.

 

Život

Arthur Rimbaud se narodil 20. října 1854 v malém francouzském městečku Charleville. Zemřel ve věku 37 let na rakovinu kostí. Stalo se tak 10. listopadu 1891 ve městečku Marseille. Jeho otec, armádní kapitán, opustil rodinu, když bylo Arturovi šest let. Když mu bylo třináct, získal několik cen za své psaní. Už v té době byl zběhlý ve skládání veršů v latině. Jeho učitel a mentor Georges Izambard v něm vzbudil zájem o literaturu – navzdory nesouhlasu jeho matky.

Rimbaud začal psát v roce 1870. V tomto roce byla jeho škola zavřena jako důsledek francouzsko-pruské války. Kvůli nedostatku peněz se Rimbaud pokoušel utéct z Charleville. Napsal básníkovi Paulu Verlainovi, který ho pozval, aby s ním a jeho novou ženou žil v Paříži. I když se od něj Rimbaud brzy odstěhoval, stali se s Verlainem milenci. Verlain tak kvůli němu opustil rodinu – a to krátce po narození svého syna. Začal žít s Rimbaudem.

Během jejich vztahu, který trval téměř dva roky, byly spojováni s pařížskými literáty a cestovali z Belgie do Anglie. Když byli v Bruselu v roce 1873, opilý Verlaine střelil Rimbauda do ruky. Za to byl uvězněn a Rimbaud se vrátil do Charleville, kde napsal velkou část svého díla Sezóna v pekle. Kniha vyšla v roce 1873 v Bruselu, ale většina kopií ležela v suterénu tiskárny až do roku 1901, protože Rimbaud nemohl zaplatit účet.

Posledních dvacet let svého života strávil v zahraničí a přijal práci v afrických městech jako koloniální živnostník.

V roce 1891 cestoval Rimbaud do Marseiles, kde se nechal vyšetřit kvůli svým bolestem v koleni. Doktor mu musel amputovat nohu, ale rakovina kostí se šířila dál. Rimbaut zemřel 20. listopadu 1891 ve věku 37 let. Paul Verlaine publikoval jeho kompletní práci v roce 1895.

 

Dílo

Rimbaud napsal veškerou svou poezii v rozpětí asi pět let, skončil kolem roku 1875. Jeho jediné psaní po 1875 přežije v dokumentech a dopisech. Ve své korespondenci s rodinou a přáteli Rimbaud naznačuje, že strávil svou dospělost v neustálém boji o finanční úspěch.

Projekt komunistické ústavy

Jedná se o básníkovu prvotinu z roku 1871.

Sezóna v pekle

První významnější dílo pochází z roku 1873. Někdy vychází pod názvem Pobyt v pekle a je označováno jako básně v próze. Jedná se o básnickou sbírku, která je první významnou knihou a zároveň jednu z jeho nejúspěšnějších.

Relikvie

Tato sbírka vyšla v roce 1891.

Básně

Další básnická sbírka od Arthura Rimbauda.

Iluminace

Jedná se o soubor básní v próze i ve verších. Básník hledá vzpomínky, pátrá po pravé lásce, prožívá vztah k Verlainovi a překládá náhledy na moderní dobu, ale také na demokracii.

Opilý koráb

Jedná se o nejznámější báseň od Rimbauda. Básník sám se přirovnává ke korábu, který se vznáší na rozbouřeném moři – jako by byl opilý. Samotný autor je tím korábem, protože také on se vznáší mezi životem a smrtí.

Spáč v úvalu

Jedná se o další známou báseň tohoto básníka. Voják, který leží v úvalu, vypadá, jakoby spal. Avšak při bližší prohlídce zjišťujeme, že je mrtvý – má prostřelený bok.

Cestou bez konce

Rimbaud chtěl jako básník dosáhnout jasnozřivosti – nepopisovat realitu, ale evokovat ji. Avšak jeho básně byly nepochopeny, a tak Rimbaud opouští poezii, aby začal obchodovat. Stává se ale tulákem, který míří do Orientu.

Verše

Tuto básnickou sbírku přebásnil Vítězslav Nezval. Jedná se o výbor z poezie Rimbauda. Verše, které jsou do této sbírky zařazeny, jsou ty nejtypičtější verze pro Rimbauda. Básně jsou seřazeny podle dat jejich vzniku.





Další podobné materiály na webu: